Literally daddy (Niam/BDSM) | CZ

|33.|

Ve spolupráci s Mia_Charlotte

***

D

ruhý den se hnědookému brunetovi moc nechtělo vařit, a tak jen čekal, až mladší přijde ze školy, aby jim mohl ohřát pizzu.

Když se tak stalo, musel se pousmát. To malé pískle bylo z venku krapet rozcuchané, zřejmě tam docela foukalo.

,,Ahoj, dneska jsem líný, takže bude jen mražená pizza, nevadí?" stiskl příslušné tlačítko a začal jim ohřívat jídlo.

,,A jsi hodně líný?" zamumlal blonďák, když si vyskočil na linku.

,,Jak to myslíš?" přešel vyšší z nich až k němu a dlaně si položil vedle jeho stehen.

Hlavu naklonil na stranu a podíval se mu do očí.

,,No... já jen, že bych to..." začal Niall, ovšem potom si uvědomil, že vlastně asi bylo docela blbé ho o něco takového žádat.

Jenže... on prostě neměl, co jiného by mohl dělat, a tak se nakonec přemohl.

,,...máš ještě pořád tu mastičku? Víš... na ty modřiny..." skousl si ret a sklonil pohled do svého klína.

,,Bolí tě?" povzdechl si hnědovlasý s lehkým úsměvem.

Nechtěl, aby si myslel, že se mu za to teď vysměje.

,,No... tak trošku," zamumlal mladší.

Měl dokonce i nějaké nové, o kterých  ani nevěděl, kde se vzaly. Jen u některých to tušil. A ty ho dnes dost bolely.

,,Tak jo," vyndal Liam pizzu, která už byla hotová, ,,pojď."

V obýváku si sedli na gauč a pizzu položili na drobný stolek. Ani jeden z nich jí však v tu chvíli nevěnoval pozornost.

,,Ukaž mi první. Můžeš během toho jíst, abys na to nemyslel, kdyby to bolelo," věnoval hnědooký drobný úsměv svému adoptivnímu synovi a odšrouboval víčko mastičky.

,,S jídlem počkám," zašeptal blonďák potichu a celý nervózní si přetáhl tričko přes hlavu, odkrývajíc tak částečně své vyhublé tělo pokryté modřinami.

Pravda byla taková, že už se sám sobě začal hnusit. Nedíval se na sebe do zrcadla, protože měl pak vždy sto chutí to zrcadlo rozbít.

Byl hloupý, že s něčím takovým vůbec začal. Teď už to věděl.

,,Myslím, že si asi můžeš vybrat..."

,,Dobře... ale pak se najíš. Už jen z pohledu na tebe mám hlad," povzdechl si Liam a posadil se co nejblíž k němu.

Začal mu postupně mazat všechny modřiny, zatímco se mu při pohledu na ně dělalo špatně od žaludku.

,,Jsi si jistý tím, že ti nikdo nic nedělá?" podíval se do hluboko modrých očí, jakmile měl hotovo.

,,Nikdo mi nic neudělal," ujišťoval ho drobný chlapec, ,,děkuju, jen... ještě mám jednu, která dost bolí... vlastně dvě... ale klidně si je namažu sám."

,,Ukaž, dělej," přikázal mu Liam přísně.

Radši mu to ošetří sám. To jelito by si s tím ještě něco udělalo.

,,Dobře..." pípl modrooký a stoupl si, aby si mohl trošku stáhnout kalhoty.

Dvě velké modřiny měl totiž na bocích a ty ho bolely vlastně ze všeho nejvíc.