Literally daddy (Niam/BDSM) | CZ

|14.|

Ve spolupráci s Mia_Charlotte

***

,,Počkej, takže tohle je to tvé nové adoptivní dítě?" zeptal se Louis překvapeně, ,,no, že mi to nedošlo hned."

,,Nejsem dítě," zamračil se Niall.

Neměl rád, když ho někdo neustále označoval za dítě.

,,Je mi šestnáct," založil si ruce na hrudi.

,,Tím pádem podle zákona stále dítě jsi," pokrčil Liam s úšklebkem rameny.

Bavilo ho svého adoptivního syna lehce popichovat.

Pak se ale otočil na bruneta.

,,Co vlastně ty s Harrym? Nechcete mu pořídit kamaráda?" zasmál se, když na Nialla ukázal prstem, ačkoliv věděl, že byl jeho vtip neskonale debilní, ale on si ho prostě nemohl odpustit.

,,My? Dítě? Děláš si srandu? Harry dítě určitě nechce," povzdechl si Louis smutně.

Už několikrát zkoušel svému příteli naznačit, že by si možná časem nějaké to dítě pořídit mohli. Měl ale pocit, že to chce sám. Harry ho miloval, tím si byl jistý, ale nejspíš ještě nebyl připravený na to stát se rodičem.

,,I kdyby ho teď nechtěl, tak to jednou přijde. Tím jsem si jistý," prohlásil Liam naprosto vážně.

Tyhle dva už nic nerozdělí.

,,Snad ano... Musíš mi pomoct ho přesvědčit!" řekl pak modrooký rozhodně.

,,Já? A jak, prosím tě? Přijedete ke mně domů a já začnu mluvit o tom, jak je adopce strašně skvělá věc?" uchechtl se nejvyšší z nich, než mu došlo, že to ten trpaslík může vzít seriózně.

,,To zní jako plán! Zítra se stavíme a můžeš ho zrealizovat!"

Nejmladší z těch tří tam stál a jen poslouchal. Lhal by, kdyby tvrdil, že se ho Liamova slova nedotkla. Mluvil, jako by ta adopce opravdu byla špatná volba. Ale nemohl mu to mít za zlé, to ani v nejmenším.

,,No... tak dobře. Napíšeme si, v kolik teda u mě, jo?" povzdychl si hnědooký, ale nakonec svému dlouholetému kamarádovi z vysoké věnoval úsměv.

,,Jasně," zaculil se Louis a vysokého bruneta objal.

Byl šťastný. I kdyby to nevyšlo, nemůže říct, že se alespoň nepokusil.

,,Neboj se. Z Harryho nakonec beztak vypadne něco v tom stylu, že chce tolik dětí, až se vám nevejdou ani do toho nového domu," objal jej Liam se smíchem nazpět.

,,A víš, že bych se nebránil?" zasmál se modrooký také, když se odtáhl.

,,A víš, že mě to absolutně nepřekvapuje?" odpověděl mu vyšší otázkou.

,,Jasně. Ty přeci víš všechno," protočil Louis s úsměvem očima, ,,tak my se tedy zítra stavíme, jo? Bude Cheryl doma?"

,,Co bys tak řekl?" ušklíbl se Liam, ,,budeme na vás čekat. Harryho předem nepřipravuj, ano? Aby nás neprokoukl."

,,Neboj, to neplánuji. Tak... užijte si zbytek... nevím čeho," zasmál se Louis. ,,Doufám, Liame, že nám na zítřek něco upečeš," mrkl na něj ještě.

,,Snad se při tom opět nespálím," uchechtl se hnědooký taky, ,,tak ahoj, Lou."

,,Ahoj," rozloučil se s oběma Louis a rozešel se svou cestou.

Těšil se. Třeba se jim podaří Harryho přesvědčit.

,,Promiň, že jsem tě tolik nezapojoval do rozhovoru, jen... známe se strašně dlouho a víme tolik věcí, že mi přišlo těžké najednou připojit někoho nezasvěceného... zítra to ale bude lepší, uvidíš. To u nás bude i Harry a navíc máme jasný plán," pousmál se Liam na svého adoptivního syna.

,,V pohodě," oplatil mu mladší úsměv, ,,vlastně jsem se tě chtěl zeptat... ještě na staré škole jsem měl kamaráda, který shodou okolností bydlí nedaleko odtud a... ptal se, jestli nechci někdy zajít ven. No a vzhledem k tomu, že jsi teď můj zákonný zástupce, ptám se tebe. Můžu?"

,,No... bránit ti v tom nebudu. Jen, prosím, ne zítra," povzdechl si brunet s rozhodnutím si podrobnější kázání nechat až na jindy.

,,Nemyslel jsem hned zítra... díky, Liame."

,,Není zač."

***

Jen totální dement se může dobrovo účastnit NaNoWriMo, výzvy, která spočívá v tom, že člověk za měsíc, tedy listopad, napíše minimálně 50 000 slov, když sotva stíhá jednu kapitolu čehokoliv za týden... a tak jsem to jako totální dement udělala. Přepsané RPG se tam sice nepočítá, ale tak... máte to tady. /Mia

Mia&Renn