Literally daddy (Niam/BDSM) | CZ

|18.|

Ve spolupráci s Mia_Charlotte

***

*CUKROVKA Z LARRY ALERT*

Modrooký brunet, který se právě v obýváku svého kamaráda vášnivě líbal se svým přítelem, se pomalu otočil tak, aby na svém kudrnáčovi obkročmo seděl. Chtěl mu být blíž. Obě ruce po chvíli zapletl do jeho vlasů, jimiž se miloval prodírat.

,,Miluji tě," zašeptal Harry, než rukama sjel na ten kulatý zadeček a rty na lákavý krk.

,,Já tebe, lásko," naklonil Louis hlavu na stranu a ruce přemístil na široká ramena svého přítele.

,,Nejradši bych tě pomiloval tady a teď, přímo na tom gauči, ale nerad bych i s ním letěl dřív, než se stihneme obléknout," odcitoval zelenooký Liamovu výhrůžku.

Asi by ji měli brát vážně, jelikož jim oběma bylo jasné, že by toho majitel domu, v němž se právě nacházeli, doopravdy byl schopen. Oni se tomu však mohli jen tiše smát.

,,Alespoň bychom měli pěkný gauč se spoustou vzpomínek," zaculil se Louis, i když to jeho přítel zrovna nemohl vidět, jelikož měli oba dva obličej schovaný v krku toho druhého.

,,To je sice pravda, ale zase bychom přišli o dlouholetého kamaráda, který nás vlastně dal dohromady... ať je, jaký je, tohle mu udělat nemůžeme."

,,Ale měli bychom gauč!" řekl modroočko zcela vážně, ale následně se rozesmál.

Liama by samozřejmě za gauč nevyměnil.

Občas...

Harry se rozesmál spolu se svým přítelem a nakonec jej povalil na gauč tak, že se skláněl nad ním.

,,Já tě vážně miluju," pohladil ho po tváři. ,,A to neříkám jen díky tvé bystré hlavičce a jejímu geniálnímu plánu na to, jak si užít a ještě za to získat gauč úplně zdarma." dodal potom se smíchem.

Byl tak rád, už mezi nimi opět bylo vše v pořádku. Nikdy nepřestane být vděčný za tu vlastnost, kterou oba dva měli. Pokaždé dokázali všechno špatné otočit k úsměvům.

,,Taky tě miluji," zaculil se modroočko a znovu si ho stáhl do polibku.

Neplánoval nic víc. Liam by je jistě zabil. Ale i tak si ten polibek plně užíval. Byli na sebe natisknutí celými svými těly a už nikdy nechtěli toho druhého přestat líbat.

,,Vězně ten gauč nechceš? Jsi si stoprocentně jistý? Já jen, že se na něm leží opravdu skvěle," začal Louis po chvíli mumlat do rtů svého přítele páté přes deváté.

,,Lásko... prosím, nepokoušej mě," políbil jej vyšší z nich naposled na rty, než je přetočil tak, že sám ležel na zádech a jeho malé zlatíčko se mohlo uvelebit na něm.

,,A na tobě se leží také pohodlně," doplnil se modrooký a lépe se na svém příteli uvelebil, pokládajíc svou hlavu na jeho hruď.

,,Tak vidíš, nepotřebuješ přesně tenhle gauč, když máš přenosnou matraci, která se ti i sama od sebe dopraví na místo určení," políbil ho Harry do vlasů a začal jej rukama hladit po zádech.

,,Máš pravdu. Ty jsi ten nejlepší gauč pod sluncem," věnoval mu drobný brunet několik pusinek přes látku na hruď, pak ještě jednu na bradu a nakonec na rty.

Když se od něj odtahoval, akorát je vyrušil blonďákův hlas. Vlastně mu vůbec nerozumněl, jelikož jen něco zamumlal a zmizel.

Chvíli na to přišel Liam a padl do křesla.

,,Co se stalo?" zeptal se jej modrooký a ze svého přítele vstal, aby na svého kamaráda lépe viděl.

,,No... jaksi jsem mu naznačil, že jsem gay... to jsem tomu dal," promnul si hnědooký brunet kořen svého nosu.

,,Ale vždyť na tom není nic špatného," vstal kudrnatý taky a až příliš automaticky obmotal ruce kolem svého přítele, ,,co má za problém?"

,,Liame, on se naštval?" přihodil Louis také jednu otázku.

Jeho přítel měl pravdu. Není to nic špatného.

Kdyby jen věděli, že Niall ve skutečnosti nebyl naštvaný, ani znechucený, či cokoliv tomu podobného. Byla to čistě Liamova věc. Byl jen zmatený. Nevěděl, jak má v tu chvíli reagovat. Vždyť se teprve dnes poprvé setkal s muži, kterým se líbí muži. Liama nepočítá, protože... proč vlastně?

Bylo to prostě divné. Nevěděl, co se svými myšlenkami, pocity. Měl sto chutí se na všechno vykašlat. Nenáviděl, když něco nechápal.

,,Ne... nevím. Je toho na něj moc a podle mě neví, co si o tom myslet. Nikdy předtím gaye ani neviděl," uchechtl se Liam.

,,Ou... no... a dnes viděl nás, takže se obávám, že z nuly přešel přímo k tomu nejteplejšímu kalibru," zasmál se i Harry.

,,Možná jsi mu to neměl říkat... teď," promluvil jeho drobný přítel naprosto seriózně, ,,co když se tě teď bude bát?"

,,Neměl, no. To už teď vím taky," zajel si majitel domu, v kterém se právě nacházeli, rukama do vlasů.

Tím, jak to na rovinu řekl, to pěkně podělal.

,,Půjdu za ním a vše mu vysvětlím... že je to normální a prostě... tak," vstal na a zamířil ke dveřím.

,,Počkej..." zastavil ho kudrnatý dřív, než stihl jejich kamarád zmizet.

Tak nějak mu došlo, že by nebylo úplně nejlepší, kdyby nadále zůstávali.

,,Asi bude lepší, když pojedeme. Co myslíš, lásko?" podíval se na svého přítele.

Ten přikývl a následně se otočil na Liama.

,,Dáš nám vědět, jak to dopadlo?"

,,Dám," usmál se na ně hnědooký, ,,tak ahoj, kluci. Zas příště."

Mávl na ně a vydal se do druhého patra, kde zaklepal na dveře Niallova pokoje, do kterého po vyzvání následně vešel. Začínal mít pocit, že si každou chvíli musí nervozitou prokousnout ret.

„Musíme si promluvit," vstoupil dovnitř adoptivní otec blonďáka a zavřel za sebou. Přešel k psacímu stolu a sedl si za něj. „hele, já chápu, že můžeš být... zmatený. Ale věř mi, že je to normální. Já jsem taky byl, když jsem poprvé viděl dva chlapy. Přišlo mi to extrémně zvláštní a nepřirozené. No... a teď jsem jedním z takových mužů já."

Blonďák si znovu lehl na záda a vrátil se k pozorování stropu. Odešel proto, že nevěděl, co na to říct. Teď už asi znovu odejít nemohl, co?

,,Jen chci, abys věděl, že je to prostě... normální, ačkoliv ti to tak nepřipadá. Vem si to tak, že dokud jsi to nevěděl, připadal jsem ti normální, ne?" pokračoval Liam, načež se nervózně podrbal na zátylku.

,,Já si ale nemyslím, že to není normální... že ty nejsi normální," zvedl Niall hlavu a podíval se mu do očí.

,,Takže... je toho na tebe jen moc?" naklonil jeho adoptivní otec hlavu na stranu.

,,Asi jo. Promiň, jestli jsem tě tím nějak urazil, jen jsem... prostě jsem nevěděl, jak v tu chvíli reagovat..."

,,Já... já to chápu. Jen jsem si s tebou chtěl takhle promluvit, aby to mezi námi nebylo divný," uchechtl se upřímně Liam.

Byl rád, že už mezi sebou neměli žádnou překážku, avšak potom...

,,Když už jsme v tom svěřování...už mi řekneš, co je za těmi dveřmi?"

***

Mia&Renn