18-Přepadení

797 58 9
                                    

Zvedla jsem hlavu a pohlédla na strop nad sebou. Pečlivě jsem si prohlédla každý detail stropu, na kterém byla stará malba čtyř archandělů. Dala jsem si ruce do kapsy od mikiny a svůj zrak stočila zpět k dřevěnému schodišti, po kterém dolů scházel slepý čaroděj.

„Takže naše dohoda zněla jasně." S úšklebkem se chopil hole vedle schodiště a pomalým krokem se vydal k nám. Měl na sobě starou zaprášenou kápi posetou různými symboly, ale nejvíce ze všech se vyjímal pentagram, který měl přes celá záda.

„Ano, pomůžeš mi dostat se do pekla a už mě neuvidíš. Ačkoliv, teď mě také nevidíš." S pokrčením ramen a pobaveným úšklebkem na rtech jsem sledovala jeho vztekem rudnoucí tváře.

„Až budeš mít v moci Morningstar, zapal tohle, tehdy já přijdu." S úsměvem na tváři mi podal kus červené látky, na které se značilo několik symbolů a ve středu byl nápis v Enochiánštině.

„Wow, ty jsi opravdu z té samoty zešílel." Se smíchem jsem dala látku do kapsy a pohlédla na jeho rozhněvaný obličej. Trojice superhrdinů stojící za mnou stěží zadržovala smích.

„Indiáni mají kouřové signály, čarodějové pálení látek. Kam se na to hrabe telefon." Uchechtnul se Bucky a přejel pohledem rozhněvaného čaroděje.

„Je čas abyste odešli!" Křiknul mírně hlasitě a holí bouchnul o podlahu. V ten moment vše kolem nás zmizelo. Už zde nebyly police plné knih, stůl s různými bylinkami, či jinými nechutnostmi. Nebylo zde ani staré rozvrzané křeslo, ale pouze zelená tráva a kolem dokola samé stromy.

„Tak já se zeptám, co to do hajzlu bylo?" Překvapeně se na všechny podíval Sam za což jej Steve hned napomenul. Rozhlédla jsem se kolem nás, protože mi zde stále něco nesedělo.

„Musíme odtud pryč, hned!" zakřičela jsem při pohledu na hořící keř kousek od nás. Byla jsem si zcela jistá, že tu předtím nebyl ani jeden keř a také vím, co to znamená. Chystala jsem se chytnout ty jelita a přenést nás zpět na základnu, ale přerušila nás tlaková vlna, která nás všechny odhodila k řece. Zvedla jsem hlavu, abych se podívala, s čím máme tu čest. Před námi stálo šest Lilithiných následovníků. Rychle jsem se zvedla ze země, vytáhla meč, jenž jsem měla za opaskem a rozběhla se proti jednomu, jenž v rukou držel kopí čtyř jezdců.

„Další pekelná rvačka? Minule ti to nestačilo?!" Zakřičel od řeky Sam, ale to už se proti němu hrnul jeden z démonů. Démon stojící naproti mně, se mě pokusil zasáhnout kopím, ale jeho úder jsem vykryla svým mečem. Chtěla jsem jej mečem udeřit zprava, ale telekinezí mi vyhodil meč z rukou a ten se ocitnul o pár metrů dál. Překvapeně jsem se podívala na meč, který ležel kus ode mě a poté na onoho démona, kterému na tváři hrál pobavený úšklebek. Pokusil se mě zasáhnout kopím, ale rychle jsem uskočila stranou, kde mě překvapil další Lilithin následovník. Oba v rukou drželi zbraně, které v sobě ukrývaly velké množství energie.

„Okay, tohle se mi nezdá moc fér." Pohledem jsem těkala z jednoho na druhého, netušila jsem, který z těch dvou má větší sílu. Démon, jenž v rukou držel kopí čtyř jezdců se mě znovu pokusil probodnout, stejně tak druhý démon, jenž v rukou držel meč čtyř pekelných princů. Uskočila jsem stranou a jednoho kopla do břicha, dala mu dvakrát ránu pěstí do obličeje a podkopla mu nohy. Chtěla jsem mu vzít kopí z rukou, ale to se na mě vrhnul ten druhý. Rychle jsem mu podjela pod nohami a skočila mu na záda. Vytáhla jsem dýku, niž jsem měla za opaskem a podřízla mu hrdlo. Seskočila jsem dolů a podívala se na Buckyho, Sama a Steva, jak to zvládají. Bucky u sebe zrovna neměl žádnou zbraň, která by mu mohla pomoct zabít démona. Rychle jsem v rukou vytvořila bílý plamen, který jsem vyslala na démona, jenž dával Buckymu pěkně zabrat.

„Plížit se někomu za zády je opravdu neslušné." S uchechtnutím jsem se otočila a pohlédla na démona, jenž na mě mířil svým mečem. Chtěla jsem za opaskem nahmatat svou dýku, ale nikde tam nebyla.

„Hledáš tohle?" S úšklebkem na rtech zamával již zmíněnou dýkou, niž hodil mým směrem. Rychle jsem se přikrčila a dýka tak zasáhla kmen stromu nedaleko od nás. Rozběhla jsem se ke svému meči, jenž ležel na zemi kousek od nás.

„Jak se jich sakra zbavíme?!" Zakřičel Sam, když byli s Buckym a Stevem obklíčení třemi démony. Pohledem jsem těkala z nich na černoočko stojící přede mnou. S povzdychnutím jsem se chopila meče, který ležel doposud na zemi a poté pohlédla na trojici hrdinů obklíčenou démony.

„Zkuste tohle!" Zakřičela jsem a hodila jejich směrem meč, jenž Bucky s děkovným přikývnutím chytil. Pohlédla jsem na démona před sebou, kterému na tváři hrál pobavený úšklebek. V rukou jsem vytvořila bílé plameny, jež jsem vyslala jeho směrem, ale on je mečem odrazil a plameny tak zasáhly stromy v okolí.

„O ekologii toho moc nevím, ale tohle životnímu prostředí nesvědčí." Poukázal Bucky na hořící stromy. Se zakroucením hlavou jsem v rukou vytvořila bílou ohnivou kouli, niž jsem vyslala na démona před sebou, ten ji odrazil mečem a rozběhnul se proti mně. Chtěla jsem v rukou vytvořit další plamen, ale v ten moment jsem ucítila ostrou bolest v břiše. Zarazila jsem se v pohybu a pohlédla na démona stojícího před sebou, jenž do mě zabodnul svůj meč.

„Nyelo!" Trojice hrdinů zakřičela mé jméno a já se zmohla na pouhý kašel. Chtěla jsem rukami chytit meč a vytáhnout jej, ale démon mě jednou rukou chytil za rameno a druhou meč zarazil ještě hlouběji. Cítila jsem, jak se mi krev dere do úst a celé mé tělo zaplavila ostrá bolest, ale nevydala jsem ani hlásku, pouze jsem démonovi pohlédla do očí a zašeptala ta slova.

Princess Of Hell [Avengers FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat