Ztracena v myšlenkách

167 3 4
                                    

Kira ležela ve své sítí když ji někdo polil studenou vodou Kira se vyšvihla do sedu a uviděla tam vysmátý kluky.

,, vy chcete umřít? " Kira se zvedla že své sítě a kluci běželi dál od Kiry. Kira nevěděla za kým běžet a tak se rozběhla za Newtem. Newt kulhal všimla si toho už dřív  ale ptám se ho na to nechce přece jen je to jeho věc a jestli se tím bude chtít a bude připraven tak ji to řekne.

rozběhla se za ním a lehce mu skočila na záda. Newt to nečekal a oba spadli
oba začali smát. Kira si sedla na Newta obkrčmo,, takže " začala,, čí to byl nápad"
,, a co jako"? zeptal se Newt
,, no já nevím co třeba to že jste na mě vylili studenou vodu? "
,, o tom nic nevím" řekl Newt
,, jo? tak ty nevíš" Kira se náhlá víc k Newtovi tak ze jejich obličeje  dělila jen centimetrová mezera Kira s Newtem si koukali na oči pak Newt svůj pohled nechal s klouznout na její rty chyběl kousíček aby se jejich rty spojili.

,, hej vy dva je snídaně"!
,, jojo už jdem" Kira se zvedla z Newta a odešla na snídani.
,, to na mě ani nepočkáš? "
,, hmm ne nemáš na mě polívat  vodou" otočila se na Newta a  dodala,, uvidíme se na snídani Newtie" otočila se odešla.

měla na sobě pořád mokré oblečení takže když vešla všechny. pohledy se na ni obrátili přimělo ji to první den tady na Placu.
,, Hele čóni věnujte se svým porcím" řekla s úsměv Kira a vydala se  za Pánvičkou pro svou porci když si sedla ke klukům kluci zadržovali smích.

,, hahaha moc vtipný " řekla Kira

,, kde máš Newta?" zeptal se Minho
,, nevím na posledy jsem ho viděla na zemi "

,, hele tamhle jde" řekl Minho a ukázal na Newta
,, co ti tak dlouhou trvalo "? zeptala se Kira
,, hele neprovokuj" řekl Newt a přimhouřil na ni oči
,, ale prosím tě"

když Kira dojedla zvedla se od stolu,, no nic krasavici musím  do zahrad uvidíme se potom"

Kira odešla za Zartem,, čau Zarte" 
,, je ahoj já ti to neřekl co? "
,, asi ne co si mi měl říct?"
,, no dneska pomoc nepotřebujem je  nás tu dost takže máš volno "
,, aha dobře tak zatím"

Kira odešla do lesa a vylezla si na strom měla výhled na skoro celý plac a začala přemýšlet pořád ji zajímalo proč je sem tvůrci poslali a hlavně proč jim sebrali vzpomínky právě vzpomínky by měli být něco co vám nikdo nemůže vzít tvůrci si to ale nemyslí.

Na jednu stranu byla ráda že jim sek tvůrci poslali poznala své přátelé svou rodinu  byla s nimi šťastná ale na jednu stranu je přímo nenáviděla proč by posílala bandu  teenagerů do smrtícího labyrintu.

Kiře se pořád jedna a ta samá myšlenka přemítala v hlavně co když tvůrci nechtějí aby jsme jsme odešli proč by nám jinak poslali každý měsíc nového bažu kdyby jsme měli šanci utéct a nebo jen nechtějí aby jsme utekli teď   tolik otázek a žádný odpovědi.

Kira pořád přemýšlela že si ani neuvědomila že na ni volá známý hlas

Dívka v LabyrintuOnde histórias criam vida. Descubra agora