Dívka v Labyrintu

hej

,,Gally" řekli jsme s Thomasem na stejno 

,,pozor " varovala nás Tereza ,,je ušknutý " koukali jsem se na Gallyho , po chvilce odhodil klíč ,kterým se sem dostal .

,,Gally  " začala jsem 

,,nemůžeme odejít " přerušil mne , až teď jsem si všimla že v druhé ruce svírá pistoli , ruka se mi dost klepe , není to on 

,,Gally  polož tu zbraň"  promluvila jsem na něj 

,,už jsme odešli jsme venku  ... jsme volný " zkusil to Thomas

,,volný ?...A venku nám bude líp?" začal Gally 

,,ne  ... odtud se nedá uniknout " dořekl a svou ruku kterou svíral pistoli na mířil na nás 

,,Gally poslouchej mne , nemyslí ti to jasně ... jseš mimo ,ale můžeme ti pomoct , jen odlož tu zbraň

,,já patřím do labyrintu "

,,Gally nepatříš do labyrintu nikdo z nás ,nebudu lhát plac mi bude chybět a to dost ,ale máme šanci na lepší život "

,,odlož tu zbraň" zkusil to Thomas ještě 

,,my  všichni !" vykřikl a vystřelil , nestihla jsem nic vše se událo tak rychle vystřel , kopí se lětělo vzduchem a přistálo na Gallyho hrudi ,koukla jsem na Gallyho který se právě sunul k zemi ,rychle jsem pohled obrátila a koukala po mých přátelích a doufala že se kulka všem vyhnula , doufala jsem špatně můj pohled se zastavil na tom nejmladším z nás kterému se na triku objevovala červené skvrna  ,,Chucku "vydechla jsem a přiběhla k němu blíže abych ho chytla ,,Thomasi"

,,Chcuku " všiml si ho Thomas pomohl mi ho zachytit , pomalu jsme ho položily na zem 

,,Chucku " 

začala jsem zmatkovat slzy se mi hrnulu do očí tou největší rychlostí co to jen šlo , rychle jsem si přetáhla triko přes hlavu , bylo mi jedno že mi bude zima a nebo to že se stydím být jen v podprsence šlo o Chucka , triko jsem zmuchlala a přiložila ho Chuckovi na ránu .

,,budeš v pohodě " mumlala jsem , nevím jestli jsem to říkala Chuckovi nebo si tu namlouvala sama sobě 

Thomas zmatkoval stejně jako já , oběma nám tenhle kluk přirostl k srdci 

,,to je dobrý "  když to řekl jakoby se moje srdce rozdrtilo na kusy Chuck umře a já mu nemůžu nijak pomoct 

,,Thomasi"  podal mu vyřezanou  figurku 

,,Ne ne Chucku  dáš jim to sám  víš že jsem ti to řekl  " odmítal figurku Thomas 

,,vem jsi to "

,,Kiro " stále jsem mu držela triko na ráně a doufala že se to záhadně vyléčí když v tom zaznělo mé jméno 

,,ano?"

,,slib mi něco "

,,cokoliv Chucku "

,,měj u sebe ten přívěšek prosím "

,,Chucku to je samozřejmost nikdy bych ho nesundala , když jsi mi ho dal byla to ta nejhezčí věc co pro mne kdy kdo udělal "

,,mám tě rád " 

,,já tebe "

,,děkuju ....děkuju " to byly slova po kterých jeho srdce přestalo být 

,,Ne Chcuku " slyšela jsem Thomase ale jakoby z dálky ,vše jsem slyšela špatně ,od slz jsem viděla rozmazaně chytla jsem ho za ruku , a druhou rukou jsem stiskla přívěšek co mi vyrobil ,Chuck je mrtvý a můžou za to tvůrci  můžou za vše polovina mých přátel jsou mrtvý kvůli nim 

,,hej "

,,hej "

,,Kiro hej " otočila jsem se na Minha který si klekl vedle mne ,,je pryč" šeptla jsem 

,,já ho neochránila "  pohled jsem odvrátila od Minha k Thomasovi , který brečel  ,  byl stejně zlomený jako právě já , když jsi všiml že se na něj dívám  věnoval mi pohled plný bolesti .

,,Thomasi "  do místnosti vtrhli lidé celé v černém a začali všechny odvádět pryč jako předposlední ho vzali Thomase , já tam pořád seděla a svírala Chukovu ruku .

,,hrj holka musíme jít "

,, já o neopustím "

,,to mu už nepomůžeš"

,,myslíte že to nevim?!" vyjela jsem na něj 

,,musíme jít  jestli chceš vidět ještě vidět svoje kamarádíčku tak půjdeš " řekl a chytla mne za paže a odváděl pryč 

,,počkej prosím  půjdu jen nech mne něco udělat prosím " přemlouvala jsem ho a nakonec se mi to povedlo , doběhla jsem zpátky k Chuckovi  , klekla jsi k němu a políbila ho na čelo a řekla ty dvě slova ,,sbohem Chucku " .

,,nechala jsem se odvést do helikoptéry za ostatníma .

,,jste všichni v pořádku ?" zeptal se nás ten chlap co mne se odvedl

,,nebojte se už jste v bezpečí " nevěří ti ani slovo , vzlétly jsme a já svůj uslzený pohled stočila k oknu , kde sem viděla celý labyrint , místo který mi do teď bylo domovem

,,jen klid hochu všechno se teď změní " řekl ten chlápek směrem k Thomasovi 

,,na" otočila jsem se a všimla jsi že mi ten chlápek podává deku , musím uznat že mi zima byla a i mi bylo nepříjemné tu být jen v podprsence takže jsem deku přijala ,,dík"   broukla jsem a zabalila jsem se do deky , opřela se o něčí rameno nevím kdo to byl , ale jako polštář dobrý , v ruce jsem zase sevřela přívěsek co mám od Chucka a propadla do říše snů , nebo spíš říše nočních můr .