Dívka v Labyrintu

Probuzení

Chci  vám na začátek moc poděkovat za všechnu podporu  jinak vím že to píšu skoro v každé kapitole ale prostě jedno díky nestačí takže ještě jednou moc vám děkuju jste skvělí .❤❤

Bolest ,Tma jediné co Kira cítila snažila se  otevřít oči ale každý pokus skončil stejně a to neúspěšně .

na place

Stojíme u brány za  deset minut co brána zavírá a Kira s Benem tu pořád nejsou vzdech se řítí pocity strach  nervozita smutek všechno dohromady jediné na co se  zmůžeme je  na hledění  do prázdné  uličky labyrintu a doufat že se nám přátelé vrátí .

,,co se to děje proč  tu ještě nejsou" zeptal se jeden kluk z davu  nikdo neměl sílu mu odpovědět  ,všichni to dost špatně snášeli je malá šance že se vrátí ztráceli jsme naději  dokonce i Newt jediný kdo měl drobet naději že to stihnou byl ten drobek Chuck .

 brány se začali zavírat ,,támhle jsou"! jsou to oni vážně to jsou ,,něco je špatně "řekl Newt dost známí fakt Kira podpírá Bena  .Kira zvedla pohled a přidala do kroku byla skoro u nás brána jakoby se zavírala rychleji .Thomas ten blázen Thomas který si myslel že to jeho sestra nezvládne se tam chtěl rozběhnout  to už ho ale pohotově zachytil Minho ,,ona to zvládne " řekl rázně Thomas se na něj otočil jen na sekundu a pak zas pohled  nasměroval k bráně Kira  vystrčila Bene z labyrintu  a když měla jistotu že je  Ben na place sama se protlačila  mezi zavírající zdi , brána se  zavřela a Kira dopadla na zelenou trávu byla celá odřená od toho jak se snažila vyběhnout ,Newt neváhal ani vteřinu a vzal Kiru do náručí a odnesl ji na ošetřovnu .

pohled Newta

,,co jí je " zeptal se Newt Jeffa 

,,má nalomené  dvě žebra  jak se snažila proběhnout a taky má naražený kotník a myslím si že i zlomenou ruku teď  je v bezvědomí  dost se unavila jak nesla Bena  jinak bude v pohodě "Newt přikývl ,,Ben už je vzhůru?" zeptal se po chvilce ticha Jeff odložil obvaz  ,,jo leží vedle "

,,dobře díky" poděkoval a vydal se za Benem nejradši by zůstal s Kirou ale musel ho dovést a zasedání kápů .

,,Tak Bene co se tam stalo" zeptal se Alby 

,,no seděli jsme s Kirou na zemi měli jsme pauzu a povídali si  když v tom mi Kira přiložila ruku na pusu abych byl z ticha  a dala si prst na pusu  . Slyšely jsme mechanické cvakání oba jsme věděli  že je to rmut ,řekl jsem že budeme muset rozdělit a ona mi to rozmlouvala že tak budeme pro rmuta snadný cíl ."na chvíli se Ben odmlčel nedivím se mu  určitě to nebyl dobrý zážitek přece jen taky nemám z labyrintu dobré vzpomínky ".Rmut se objevil v rohu naznačila mi ať se pomalu zvednu a chtěli asi říct abychom hned neutíkali jenže mě to nedošla a rozběhl jsme se a rmut běžel za námi to že Kira říkala ať se nerozdělujeme jsem porušil a odběhl jsem a ten rmut běžel za mnou  a Kira běžela za námi pak si jen pamatuje jak ležím na zemi a Kira se mě snaží probudit a jak říká že máme hodinu na tom jsem dojít jenže  mám něco  s kotníkem tak mě musela podpírat"

,,gutty jsem rád že jste oba v pohodě a že jste to stihli  a ty Thomasi -" Thomas ?on tu byl ani jsem to nepostřehl 

,,příště nepřemýšlej že by si vběhl do labyrintu "

,,to jsem měl jenom přihlížet "!

,,Thomasi všem nám na nich  záleží jasný ale pravidla  jsou pravidla a jak vidíš oba  to zvládly"

,,to byste je nechali umřít "!

,,Thomasi máme tu pravidla jen díky nim jsme  ještě naživu a Kira je běžec věděla do jakého rizika se pouští "!

Thomas se nadechoval k další poznámce toho ale přerušil Alby ,,Konec schůze "!

snažil jsem se vnímat ale moje myšlenky směřovali na Kiru

,,hej čóne "!

,,země volá Newta "! při vyslovení  mého jména jsme sebou lehce škubl 

,,co se děje proč tu tak řveš "

,,Newte  jsi úplně mimo kámo porada skončila před deseti minuta a ty tu pořád sedíš a čumíš na zeď " 

,,nad čím přemýšlíš" vyzvídal Minho  i když bych si troufl že to ví nebo má alespoň tušení 

,,noták  Newte co kdybys tady nad ní nepřemýšlel a šel  za ní co ty víš třeba jí vzbudíš polibkem "já jsem to tušil že ví nad čím přemýšlím ostatně kdo by to nevěděl .

Zvednul jsem se ze židle a  šel jsem za Kirou ,,jdi Rómeo " no jasný Minho kdo jiný .Vešel jsem a Kira pořád ležela na to samém místě ve stejné poloze no wow Newte jsi fakt bystrej jasně že bude ve stejný poloze když je v bezvědomí . Přitáhl jsem si židli k posteli a sedl jsem si Kiru jsem chytl za ruku .

Nevím jak dlouho tu sedím a sleduju Kiru jen vím že už byla večeře Minho mi jí přinesl  nemám v plánu Kiru opustit .Ani nevím jak ale propadl jsem se do hluboké spánku .

 pohled Kiry

konečně se mi podařilo otevřít oči a první koho jsem uviděla byl  Newt jak  mě drží za ruku a hlavu má položenou na posteli  pro sebe jsem se usmála a volnou ruku jsem mu prohrábla vlasy když ucítil můj dotyk lehce  zabručel  hned jak mi došlo že jsem to bylo já otevřel oči ,,jsi vzhůru" řekl a Kiru políbil ,,tak moc tě miluju " šeptl  když se jejich rty rozpojili ,,c-co že mě"? vypískla Kira překvapeně

,,miluju     miluje tě" Kiře se zastavilo srdce , v tu chvíli zapomněla na své jména nedokázala nic říct tak jsi ho jenom přitáhla a vášnivě ho políbila lehce ho kousla do rtu a konečně získala odvahu na to ty slova vyslovit naklonila se k jeho  uchu a zašeptala ,,taky tě miluju" a zase ho políbila 

,,tak jak je n-"

Kira s Newtem  se od sebe odtrhli a koukli ke dveřím

,,emmm doufám že neruším" řekl a uculil se