Vysněná [I. díl Tomione trilogie]

45

Následující ráno se od těch ostatních nijak nelišilo. Během snídaně přistálo na stole pár dopisů a Harry s Ronem díky tomu nahlíželi do nejnovějšího Denního věštce.

Theo měl rozvinutou diskuzi s Hermionou, ale jakmile pohledem zavadil někam do ústraní, začaly mu oslabovat svaly v těle. Střetl se totiž pohledem s usmívající se Greengrassovou a Hermioniny koutky se pozvedly a schovaly do hrnečku s nápojem, poněvadž se nemusela stejným směrem ani otáčet, aby věděla na koho se Nott dívá.

Všimla si toho samozřejmě i druhá slečna tohoto klanu a nad zaseknutým Theem si podepřela bradu a Hermioně předala mimicky své nadšení tím, že pomocí rtů ztvárnila dojaté Aww.

Z transu ho vyvede až šťouchnutí Blaiseovým loktem a následovně i zvuk jeho hlasu: ,,Tak jak jsi pokročil?"

,,Co - ehm..." cukne hlavou Theodore, z jehož očí zračí moudrost a poté věnuje i jeden omluvný pohled Hermioně, poněvadž s ní klábosil a do čista ztratil niť.

Riddle hodil do svého talíře jeden z úšklebků a poté nahlédl do aktuální (jak by řekl Blaise) Thephné situace.

,,Dám tomu čas. Dneska se spolu budeme učit." pohodil jen tak Nott s narůžovělými lícními kostmi a začal si lžící nabírat míchaná vajíčka.

Harry s Ronem na vteřinu pozvedly oči od novin a Blaise ironicky kýval hlavou na souhlas.

,,Ale fakt..." utrousil se smíchem Theo a promnul si místečko mezi obočím.

,,Koukejte." zpozorněl Harry, když u vchodových dveří Velké síně zaznamenal jistou postavu.

Jakmile se tím směrem podívali i ostatní, na jejich obličeji se odrazilo hned několik pohledů.

Tom se přátelsky usmál, což vypadalo pro někoho až moc strašidelně...

Naopak to, že se upřímně usmívala Hermiona bylo samozřejmostí.

Blaise měl určitě v plánu vyletět ze židle jak kulový blesk, ale naštěstí se jen široce zazubil a předal svůj nabitý úsměv Theovi, jenž se jím do jisté míry nakazil také.

Chlapec s blonďatými vlasy kráčel uličkou mezi stoly a cítil, jak na něm každý druhý, včetně profesorského sboru nechává pohled.

Bez jakékoliv stopy po úsměvu směřuje ke svému aktuálnímu stolu s obvázanou rukou a během usedání se v jeho očích zablýskne po bouřce.

,,Koho pak to tu máme - vítej zpátky, chlape!" neodolá Zabini a nadšeně pocuchá Malfoyovy precizní kadeře.

Ten ho zpraží nehezkým pohledem a poté, co si mistrovské dílo na své hlavě poupraví, ohlédne se, aby zjistil, že už na něj konečně všichni přestali civět.

,,Tak, jak to s tebou vypadá?" promluví Theo, jakmile Draco všem kývne na pozdrav.

Ten ale jen slabounce mihne rameny a promne si prsten na své neobvázané ruce.

,,Nastoupíš s tím?" vnikne do diskuze bez okolků Harry a na okamžik naváže oční kontakt.

Nebelvírská část osazenstva se nyní tvořila na tři díly. Hermionin obličej dával jasně najevo, že Dracovi určitě nebude příjemné na něco takového odpovídat.

Ron zase zastával názor, že Malfoyovo ego rozhodně neutrpělo tak jako jeho ruka a Ginny, jakožto sestra šesti kluků na situaci pohlížela jen jako na fakt, že se Malfoy určitě koštěte jen tak nepustí, protože kdyby se něco stalo Ronovi, ten by trval na tom, že tam dojede i na vozíčku.

,,Ale jdi, Pottere. Do zápasu už budu mít tenhle nesmysl dole." vyhrkl panovačně Draco a při druhé větě neochotně pozvedl svou obvázanou levačku.

,,Takže se nebojíš?" přidal se kupodivu i Ronald a zajedl to kouskem vafle.

,,To už by stačilo, nemyslíte?" rozhodl zpupně Tom a slovo si převzala Hermiona: ,,Má pravdu,"

Riddle záporně kroutí hlavou s prázdným, ne moc nadšeným výrazem a napije se pomerančového džusu. Sice máš o pár vzpomínek méně, ale pořád máš smýšlení idiota. Gratuluju, Weasleyi.

,,Bolí tě to?" zeptá se lítostivě kudrnatá čarodějka Draca, ale ten se jen úsměvně zašklebí a pokrčí své světlé obočí: ,,Teď ani ne. Zlomený to není, tak mi dala Pomfreyová zklidňující mast a bude se to ještě pár dní převazovat."

Od stolu zmijozelských, kam Theo koukal na Daphné, teď situaci pozorovala jistá slečna se psím čumákem. Neslyšně si povzdechla a podepřela si hlavu, prsty položené u spánku. Vlastně ani nevěděla, jak se cítí. Nedala nikomu ani při nejmenším najevo, že je sama a opuštěná. Proč by to vlastně dělala? Taková ona přeci není. Za to Grangerová, ta má její kamarády po obou stranách pořád. Kdyby jen to... copak vy byste se neurazili, kdyby člověk po jehož boku jste už od samotného počátku řekl, ať s ním zůstane Grangerová? Vážně? Grangerová a ne ona? Co se to tu vlastně děje?

,,Psst." špitne vtipně Blaise s vyšpuleným spodním rtem.

,,Pssssst." když se mu nedostane odezvy, nakloní hlavu k Dracovi.

,,Nechceš si promluvit s Pansy?" pokračuje, když už Draco lhostejně cuká hlavou, na znamení o co jde?

,,Ne, to fakt nechci." odsekne ne moc tiše blonďák, za což si získá pozornost celého týmu.

,,Víš ty co, Luciusi? Už to fakt přeháníš. Nebuď takovej mrzout."

,,Víš ty co, Blaisi?" vrátil mu velice sarkasticky, při tichém pohledu všech a pravou ruku silně zavřel v pěst: ,,Už toho mám tak akorát - a neříkej mi Luciusi, zatraceně."

* * *

Po snídani postupně začali všichni Velkou síň opouštět. Fantastická čtyřka, Zlaté trio a Ginny tedy nebyli výjimkou, ale co kdybychom se pro změnu podívali na to, co se děje u ostatních?

Nejstarší Greengrassová byla po včerejší konverzaci s Theem samý úsměv. Můžeme tedy doufat, že je její změna postoje upřímná a že našemu klukovi s kohoutími vlasy nebude přidělávat další trable. Obzvlášť, když se teprve nedávno naučil nedávat najevo své zklamání. Vida, jak byl ten pětidenní projekt užitečný, že?

Když už jsme u těch Greengrassových, tu malou divokou Astorii není tak snadné zastihnout. Tak abyste se nedivili, že o ní slyšíte tak málo. Pořád někde lítá s kamarádkama a až když si dá pauzu od užívání svého mládí - hází očkem po Dracovi.

Slečna Parkinsonová zaplula na dívčí záchody a až když se zavřela v kabince, dala prostor svým dlouho potlačovaným slzám ze kterých vzešel jen jediný tlumený nářek.

Na chvíli schovala svůj obličej do dlaní a odmítala vylézt, dokud tu nebude prázdno.

Po několika dlouhých minutách a zvuku zavírajících se dveří, opustila svou kabinku a opřela se rukama o umyvadlo.

V zrcadle viděla náctiletou slečnu se zaschlými cestičkami od slz a docela roztomilým nosem. Otočila kohoutkem a chrstla si do obličeje pár pramenů vody.

Kapky z jejího obličeje dopadaly na chladnou podlahu a ona zahladila stopy svým pyšným zmijozelským úsměvem.