You Broke Me ! (LOKI CZ FF)

5. Večeře ✔️

Pohled Lokiho:
Už jsou to skoro čtyři dny co jsem se neozval. Jeden z důvodu byl ten že jsem se učil ovládat ten telefon nebo co to je. Řeknu vám větší blbost jsem neviděl, tolik zbytečných čudlíků a úplně k ničemu. Nějak se mi povedlo namačkat do toho přístroje ty čísla co mi dala. Zmáčkl jsem zelené tlačítko, přeci jen zelená je dobrá, chvíli to dělalo nějaký divný zvuk, ale pak se konečně ozval ten nejkrásnější hlas na světě. „Haló ?" „Ehmm..Ahoj tady...Tom" byl jsem trochu zmatený z téhle divné věci. „Ahoj Tome, co potřebuješ ?" i přesto že jsem ji neviděl vím že se usmívala. „No...já..chtěl bych tě někam pozvat" „Dobře " zasmála se. Nevěděl jsem co dál říct. „Tak za hodinu u mě ?" zeptala se. „Jo klidně" „Dobře budu tě čekat" a pak už jsem nic neslyšel. Tak tohle bylo divný, ale něco mi říká že bych si na tuhle věc měl zvykat, protože to určitě není naposled co ji použiju.

Pohled Clary:
Konečně se ozval, vím že budu znít jako blázen, ale každý den jsem si kontrolovala telefon jestli mi náhodou nepsal nebo nevolal. Jo jsem blázen, ale do něj. Stačil mi jeden pohled a už jsem věděla že na něj jen tak nezapomenu. Měla jsem hodinu na to se připravit a to byl pro holku sakra nadlidský úkol. Oblékla jsem si černé kalhoty, tmavě zelený svetr a černé tenisky. Lehce jsem se nalíčila, přeci jen nevím jestli bude pršet a nechci se ztrapnit. Za chvíli už někdo zvonil a všichni víme kdo.

Otevřela jsem a tam stál on v celé své kráse. Vlasy sčesané, ale ne moc. Měl černé kalhoty a černé sako byl okouzlující, ale to by byl i kdyby na sobě neměl vůbec nic. „Ahoj" usmála jsem se. „Ahoj" bylo na něm vidět že je nervózní, ale z čeho ? Podal mi krásnou rudou růži „Děkuju" přičichla jsem si k ní. „Kousek odtud je krásná restaurace můžeme tam zajít jestli chceš ?" podívala jsem se na něj. „Jo to by bylo fajn." „Jak dlouho žiješ v New Yorku ?" „Dlouho ne pár měsíců, a ty ?" „Vlastně jsem se tu narodila, takže celý život" „Páni, a to jsi nikdy nechtěla někam jinam ?" „No ano, ale až později, mám dost času" usmála jsem se. „Kde jsi žil ty ?" všimla jsem si že se zarazil, ale ne nadlouho. „Tak různě" tajemně se usmál a já věděla že víc z něj na tohle téma nedostanu a o to víc mě to zajímalo.

Došli jsme do restaurace a objednali si jídlo. Bylo to zajímavé jako by Tom nevěděl co si to vůbec objednal. Byl zajímavý, ale taky svým způsobem divný teď plácnu úplnou blbost, ale jako by kdysi žil úplně na jiné planetě. U jídla jsme si hezky popovídali a nasmály. Pověděl mi že má bratra, a že je Tom adoptovaný. Bylo mi ho líto, ale říkal že je to v pořádku. Prý byl jako malý celkem kvítko, ale o to větší sranda ne ? Povídala jsem mu i o svém dětství i když to pro mě nebylo příjemné. Řekla jsem mu že má rodina zde zemřela po nehodě, dál už se mě neptal nejspíš věděl že tohle není dobré téma na probírání. Byl to krásně užity večer. Zaplatil i když jsem byla proti řekl že je to na něj tak jsem musela souhlasit. Prostě nemám ráda když za mě někdo platí připadám si pak jak kdybych se jenom přiživila. Doprovodil mě opět až domů. „Děkuju za krásný večer moc jsme si to užila" byla jsem opravdu šťastná. „Já jsme si to taky moc užil" zněl trochu překvapeně. Podívala jsem se mu do očí, ve kterých jsem se už od začátku ztrácela. Očima těkal mezi mými oči a rty. Začal se ke mě pomalu sklánět a lehce mě políbil na rty nemohla jsem odolat tak jsem polibek prohloubila. Odtáhli jsme se až když nám došel kyslík „Dobrou noc" kouzelně se usmál. „Dobrou noc " odpověděla jsem omámeně a vešla do domu. Připadám si jak v nějakém romantickém filmu.

„Kde jsi byla ?" zeptala se mě teta hned po tom co jsem vešla do kuchyně. „Byla jsem venku...projít se" nechtěla jsem jí říkat o mé nové známosti. „Hlavně si dávej pozor nikdy nevíš na koho tu narážíš" „Neboj se budu" už jsme chtěla jít do pokoje když mě ještě zastavil její hlas „A co večeře ?" zakřičela na mě „Nemám hlad " zakřičela jsem zpátky a vešla do pokoje. Skočila jsem na postel jako pětileté dítě a usmívala se od ucha k uchu. Kdyby o tomhle někdo věděl řekl by že jsem zamilovaná až po uši a já myslím že opravdu jsem.

Možná je to až moc sladké ale nevadí xd. Doufám že se líbí, pokud se mi bude chtít tak možná dnes vyjde ještě jedna kapitola. Omlouvám se za chyby
796 slov