You Broke Me ! (LOKI CZ FF)

14. strach z pravdy ✔️

UPOZORNĚNÍ ! Čtvrtek, pátek a víkend nevyjdou žádné kapitoly. Možná v neděli, uvidím podle toho jak budu stíhat. Jedu totiž pryč. Moc se omlouvám a budu se vám to snažit vynahradit.

Další den jsem se teda dala do vybalování, které mi zabralo celé dopoledne a pak šla navštívit tetu. Nejsou to dobré zprávy, je na tom čím dál hůř. Nevím co mám dělat. Nedokážu přijít o dalšího člověka, na kterém mi záleží. Ze všeho si připadám strašně unavená a vůbec tomu nepřidává Tomovo poslední dobou divné chování. Ne že bych ho z něčeho podezřívala, ale posledních pár dní má dosti divné výmluvy a taktéž neustále někam mizí. Když jsem se ho zeptala kam jde vždy mi odpověděl že spěchá ale řekne mi to zítra. Ovšem než jsem se probudila už byl pryč, zvláštní. Měla jsem tolik práce s domem, tetou, školou a sháním si i brigádu že mi tolik to že Tom mizí nevadilo.

Po dlouhé době jsem uvařila nějakou tu večeři. Dnes jsem udělala jen rychlovku a to tousty. Četla jsem si nějakou učebnici, které jsem stejně nevěnovala ani půlku své pozornosti, za chvíli jsem uslyšela klíčky v zámku. Po chvíli přišel Tom do kuchyně a políbil mě na vlasy. „Páni krásně to tu voní" usmál se. Byla jsem na něj naštvaná že mi nechce říct kam mizí, takže jsem pohled od učebnice ani nezvedla. „Toasty máš na stole" přikývl a vzal si je. Přisedl si vedle mě a začal jíst. Celou dobu jsme byli zticha.

Pohled Lokiho :
Celé dny jsem chodil pryč, musel jsem. Každý den jsem měl za úkol se ohlašovat avengers aby na mě nedali nějaký sledovák, ta moje "opatrovnice" se mě zastávala čemuž jsem se divil a byl jsem i rád, ale stejně to nepomohlo. Ze začátku to šlo hladce, jenomže pak se začínala Clara čím dál víc vyptávat a já nevěděl co všechno ji mám nalhat. Dnes jsem přišel z toho pekla domů ovšem to jsem ještě netušil že jsem přišel do dalšího pekla. Clara se už od mého příchodu chovala zvláštně a jak jsem si odvodil tak nejspíš naštvaně. Celou večeři byla zticha a četla si nějakou divnou knihu. Viděl jsem na ni že jí to vůbec nebaví, ale promluvit nehodlala. „Je všechno v pořádku ?" zeptal jsem se i když sám vidím že není tak co je to za hloupý dotaz. „Ano je " přikývla nazpět. Proč ty holky musí být tak tvrdohlavé. „Co máš v plánu zítra ?" zeptala se zničehonic. „No já jsi jdu zase něco zařídit " jenom kývla hlavou a to bylo vše. Chovala se až moc chladně. Začínalo mi to tajnůstkaření vadit, všechno jsem ji to chtěl říct, ale věděl jsem že nemůžu. Mám strach že by potom utekla. Všichni mě totiž znají jako monstrum co zničilo New York. Ani jsem si neuvědomil že jsem v kuchyni osaměl.

Přišel jsem do ložnice kde skládala prádlo do skříně. Objal jsem ji zezadu „Lásko já vím že to teď se mnou máš těžké, ještě chvíli a bude pokoj pak budeme jen a jen spolu" políbil jsem ji do vlasů a cítil jsem jak se uvolnila. Otočila se čelem ke mě s úsměvem na tváři a pak že já měním rychle nálady. „Dobře" políbila mě na rty a já polibek prohloubil. Pomalu jsem sní začal přecházet k posteli. Tak moc jí chci. Dopadly jsme do měkkých peřin a nepřestávali se líbat. „Ale noták, já chtěla dodělat to prádlo" řekla na půl uraženě ale snažila se nesmát. „Hmmm... tak příště" šibalsky jsem se usmál a znovu ji vášnivě políbil.

Máme tu další kapitolu. Pomalu ale jistě se blíží konec. Víte co vychází přesně za týden ? Nemůžu se dočkat 💚💚💚 omlouvám se za chyby
611 slov