Vic Ytor

Zoufalý boj

Vic se zhluboka nadechl a zadržel dech aby jeho unavené plíce stihly vstřebat kyslík z pomalu chladnoucího vzduchu, zatímco si prohlížel monstrum před sebou.
Ve výšce jeho očí na něj funěly tři tlamy velikosti domů plné tesáků delších než jeho ruce. Z levé ukapávala páchnoucí zelená syčící kapalina, pravděpodobně kyselina. Podle rudé záře a tmavého dýmu vycházejících z prostřední tlamy, se ho střed pekelného psa chystal zalít plameny a pravá tlama, kterou se Orso ze všech sil snažil udržet zavřenou se ozývalo hřmění, jako by byla poslední tlam plná blesků.
Z mlhavého vzezření bestie a toho, že Orso se Kerbera mohl bez problému dotknout, Vic odhadoval že se jeho tělo bude chovat jako Orsovo. Vrhl se tedy plavmo přímo skrz jeho spodní prostřední čelist a vyhnul se tak záplavě plamenů pokrývající místo, kde ještě před chvílí stál.
Odrazil se od země do nyní prázdné čelisti prostřední hlavy. Kopem do spodního tesáku se vyšvihl vzhůru a přistál na kořenu horního tesáku. Levá tlama se po něm ohnala, ale jelikož byl pořád ještě uvnitř prostřední hlavy, tak nedocílila ničeho jiného než zalepení levého oka prostřední hlavy lepkavou kyselinou.
Ještě jednou se dlouze a v klidu nadechl aby nabral trochu síly a vrhl se pěstí vpřed skrz kerberův skalp na Damiena.
Když si Damien všiml o co se Vic pokouší, jen se uchechtl a lenivě po něm mávl rukou "Asi jsi my nerozuměl. Tohle je můj svět. Tady nemůžeš vyhrát,".
Odnikud se vynořil metr tlustý zlatý řetěz. Ten napodobil pohyb Damienovy ruky a odhodil Vica vysoko do vzduchu. Damien ruku zvolna snížil a řetěz Vica zabořil hluboko do rozžhavené. Z různých koutů jeho těla se ozvaly trnulá lupnutí a Vic se prohnul bolestí.
Vše kolem něj žhnulo a celé jeho tělo křičelo bolestí, ale jediné na co se Vic mohl soustředit bylo nesnesitelné pálení na jeho krku.
Nicméně nehledě jak moc se bránil, stejně jako Orsa a Kerbera, tak ani řetězu se nemohl dotknout. Váha nedotknutelného řetězu mu navíc vyrazila vzduch z plic a Vic se pomalu dusil.
Tohle je konec? To snad ne. Zapečený v zemi pod bižuterií Zigurathova rozmazleného spratka? pomyslel si Vic zatímco ho pomalu opouštělo vědomí.
Na poslední chvíli se ale váha z jeho těla zvedla a on se s hlubokým nádechem vrátil k vědomí. S dalším zapraskáním jeho kostí se posadil a snažil se zorientovat. Jeho pozornost přitáhlo hrůzné zaúpění z levé strany.
Svíjející se řezěz, který ho před momentem zavalil zuřivě svíral Orso, zatímco se jedová hlava kerbera zakousla do jeho zadní tlapy. Jejich pohledy se střetly a myslí obou projela stejná myšlenka: Vic se jich dotknout nemůže, ale Orso ano!
S novou nadějí se rozběhl vstříc tlamě plné zelených páchnoucích zubů. V plné rychlosti vyskočil a nohami napřed letěl přímo do zubatých čelistí. Při dopadu se skrčil v kolenou a odrazil se směrem k prostřední tlamě. Podrážky jeho bot zasyčely, kolena zaskřípěla jako by řvaly o pomoc, ale oba tesáky nakonec povolily a vylomily se dovnitř tlamy.
Levá hlava zařvala a pustila Orsovu tlapu.
Orso následovně povolil sevření na řetězu a převalil se na jeho konec všemi čtyřmi na zemi. Řetěz se zavlnil jako obrovský had a vyhodil celého medvěda vysoko nad hlavy pekelného psa.
Vic proletěl přímo skrz prostřední tlamu, pomalu se plnící plameny a stejně jako předtím dopadl na spodní tesák. Prostřední hlava se ale poučila od levé a při nárazu stočila hlavu doprava aby zabránila ztrátě zubu. S čím ovšem nepočítala byla pravá tlama zírající jí přímo do očí. Během Vicova průletu jejím horním patrem se z panikařící pravé tlamy vyvalil proud blesků, který usmažil celý obsah prostřední tlamy.
Celá bestie se otřásla bolestí a zkolabovala na zem zatímco na ní stojící Damien ztratil rovnováhu. Přesně na tohle Vic s Orsem čekali. Orsovy drápy se zabořily do Vicovy dlaně když se konečně ve vzduchu setkali a Vic sevřel jako břitva ostré medvědí drápy ve své pěsti. Napnul každý ještě fungující sval v těle a s výkřikem hodil zlatého medvěda na kolísajícího Damiena před sebou. "Dostaň ho bráško" usmál se bolestivě Vic a se zavřenýma očima padal zpět na zem.