Vic Ytor

Čína

Večer přiletělo malé letadlo se soukromým řidičem, aby vyzvedlo tým Excalibur a odvezlo je na jejich první společné kolo. 4 postavy vystoupily ze dveří. Malá Sophie v bělomodrých šatech, o malinko větší Wales v modré bundě se stříbrným vzorkováním, bílým tričkem a světle hnědými kalhotami. Za nimi mohutný svalnatý v hnědé kožené bundě a černém trikotu a ještě o něco vyšší Vic v temně černém plášti, červeném tričku a tmavých džínách. "Kam že to letíme?" zeptal se malátně nedávno vzbuzený Klaus.
"Do Číny, čeká nás tým Wang-u-Jong" odpověděl mu vyrovnaným hlasem Wales.
Nastoupili si do letadla a vzlétli. I přes Vicovo neúnosné chrápání nakonec všichni usnuli. Probudit je musel až pilot na letišti v Pekingu. Tam na ně čekal Julian se stejně kameným neutrálním výrazem jako vždy.
"Gratuluju k úspěchu s Vránami," usmál se přátelsky Klaus.
"To nic nebylo," řekl Julian. V jeho hlase ale nebyla skromnost. Opravdu to nepovažoval za nic náročného. "Naši budoucí oponenti z chrámu Bey-Lin nemusejí být tak bezbranní," upozornil naprosto seriózně.
"Proto doufám, že jsi připravený na první kolo, Klausi," ozval se Vic.
"Klaus?" byli překvapeni ostatní.
"Čínská reprezentace sice není nejslabší, ale myslím si, že Klaus s Julianem by si s nimi měli poradit," obeznámil je.
"Myslel jsem, že si budeš chtít taky trochu užít," usmál se lehce ironicky Julian.
"Taková možnost tu zůstává, pokud neuspějete," vrátil mu úsměv Vic "ale jinak není nutné vytahovat náš nejlepší trumf,"
Na to Julian i zbytek týmu kývli. "A tým Wanh-hu-jong nás pozval na prohlídku svého chrámu i tréninkového centra," vzpomněl si Julian.
"Asi vynechám, navíc Klaus by se možná mohl chtít před prvním kolem rozcvičit?" pootočil se s tázavým pohledem na Klause.
"Aby netušili..." začal Julian.
"jak na tom jsme? Správně! Učíš se rychle," pokynul mu zpátky.
"A Juliana už stejně viděli, takže o něj se bát nemusíme," vytušila Sophie.
"Takže se uvidíme při prvním kole?" rozloučil se Wales.
"Při kole," přitakal Klaus.