16 || podfuk

695 53 0
                                    

minho's pov

Co to moje oči vidí...?

Hyunwoo a ta jeho parta která teď má o dva lidi míň, Jisung který vypadá spokojeně a soustředěně...a modrovlásek!

,,Heeep...čík!'' ozval se Seungmin nahlas a já ho málem vyhodil z okna. Tenhle kluk vážně neví, co je to být nenápadnej. ,,Sorry, mám rýmu!''

,,Ruce pryč!'' zakřičel Jeongin tím jeho roztomiloučkým hláskem, ale tím naše soupeře jen nahlas rozesmál. ,,Pšššt, Jeongine, takhle je fakt nezastrašíš.''  ozval se Seungmin tiše a klidně došel k třem klukům sedícím na koberci s laptopem v ruce. Vedle nich seděl Jisung se sluchátky na hlavě, píšící něco na papír. Tohle vypadá tak hrozně přesvědčivě a podezřele zároveň...

,,C-Co to děláte?'' vysoukal jsem ze sebe a pohlédl jsem z Hyunwooa na Jisunga zase znovu. ,,Minho hyung, neboj se. Jenom jim pomáhám.'' usmál se Jisung a já se musel usmát taky, i když jsem si furt nebyl jistý, co se to tu děje. ,,To jako..fakt?'' zeptal jsem se nedůvěřivě a koutkem oka jsem viděl modrovláskův úšklebek.

,,Jasně že ne.'' zakřičel ten třetí a všichni tři vstali a postavili se proti nám.

,,Myslíte si, že bychom se jen tak začali bavit s bandou lůzrů, kteří jsou úplně na jiný lize než my? V žádným případě - a proto vás chcem zničit.'' 

,,Ale...Jisung s námi...ve skupině..není!'' začal zachraňovat situaci Seungmin.

,,To my moc dobře víme ty žížalo. Proto jsme ho ještě nezapíchli.'' odfrkl si Hyunwoo a srazil Jisungovi sluchátka z hlavy. ,,Pojď sem, děcko.'' šťouchl do něj.

,,Pokud to ještě nevíte, tenhle kluk je fakt výbornej na psaní textů tak jsme si ho jednoduše najali aby nám napsal písničku na soutěž, ve který vás porazíme na plný čáře.'' vyplázl na nás jazyk. ,,Kdo říkal, že se zúčastníme?'' dobrá práce, Seungmine, dneska ti to jde! ,,Neboj se, děcko. My víme, že chcete urvat ten titul pro sebe. Ale to se ti nepovede.'' ušklíbl se znovu. 

,,Jak to chceš zařídit?'' sebral jsem svou odvahu a mrkl jsem na něj. ,,Takhle.'' řekl ten třetí a já ucítil chuť krve na jazyku. Seungmin se mezitím oklikou vydal za tři kluky stojící proti mě a Jeongin se provizorně schoval do popelnice.

V tu chvíli se zvedl Jisung a rychlým pohybem Hyunwoovi zkroutil ruce za záda a on spadl na zem, svíjejíc se bolestí. ,,Ty lháři.'' řekl mladší chlapec, a já si nemohl pomoct a usmál jsem se. Na to, jak zranitelně a děsně roztomile vypadá, má nějaký dobrý skills.

,,Nezahrávejte si s náma ozval se Jeongin, vylézající ze smradlavýho kontejneru. Všichni čtyři jsme se zasmáli a na rozloučenou jsme jim na hlavu hodili hromádku použitejch kapesníků jako památku na Seungminovu rýmu.

,,Tak co, jdeme na to doučování?'' usmál jsem se na Jisunga a společně jsme se vydali k mému domu. Jak mi tohle bude chybět...



jenom jeden týden /MINSUNG/Kde žijí příběhy. Začni objevovat