─── ･ ｡ﾟ✪: *.🌌.* :⧗ﾟ. ───
❝Být sám je to nejtišší soukromé peklo, ze kterého se špatně uniká. Teď, když jste přestal bojovat: co chcete, Jamesi?❞
❝Klid.❞
─── ･ ｡ﾟ✪: *.🌌.* :⧗ﾟ. ───
Byl volný a přál si klid, který se po porážce...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
─── ･ ｡ﾟ✪: *.🌌.* :⧗ﾟ. ───
„To byl opravdu úžasný plán," procedila skrz zuby Natasha, když seděla na místě spolujezdce a zatvrzele se dívala na silnici před nimi. Přála si, aby byla nekonečná, aby do Ruska nikdy nedorazili. Měla nepříjemnou předtuchu a neustále rukou zajížděla k pouzdrům pistole, aby se ujistila, že tam jsou.
„Co přesně máš na mysli?" zeptal se poklidně Bucky, ale napětí, které mezi nimi elektrizovalo, jej dělalo nervózním. Byl si jistý, že příval Natashiných vyčítavých slov jej zasáhne jako hurikán.
„No, co asi... třeba to, jak jsi před Kobi začal naprosto klidně mluvit o Hydře a v neposlední řadě o tom, že ji vezmeme ke Schmidtovi! Zbláznil ses, Barnesi?!" zasyčela na něj, přestože měla chuť křičet, ale nechtěla vzbudit Kobi, která konečně spala na zadním sedadle.
„A co jsem měl podle tebe asi dělat?!"
„Já nevím, co třeba ji poslat do jiného pokoje?" nadhodila ironicky.
„Takže podle tebe jí bylo lepší lhát, než aby věděla pravdu a pak si něco domýšlela," pochopil Bucky a nespokojeně se zamračil. „Jenže já jsem jí nechtěl lhát, Nat. Ne v tomhle. Jde jí o život a musí pochopit, že -"
„Evidentně to úplně nevyšlo," prohlásila suše a založila si ruce na hrudi.
Bucky si hlasitě povzdechl a zabočil doprava. „Je to ještě dítě, Nat, nemůže za to, že s ní Schmidt manipuloval. Doufal jsem, že si tímhle získáme trochu času něco vymyslet, nebo ji nějak přesvědčit, že její hrdina hrdinou opravdu není. Ale nechci jí lhát, nechci, aby byl její život dál stavěný na lži. To si nezaslouží, a navíc to nedělá dobrotu. Nechci, aby z ní byl špatný člověk. Vzpomínáš, co lži udělali s tebou? Přiměli tě věřit, že je tvůj... manžel," řekl to slovo jakoby cizím hlasem, „mrtvý. Připojila ses ke KGB a nastoupila do programu Black Widow -"
„Kde jsem se bohužel poprvé střetla s tebou," odsekla mu, a po kratší pauze dodala: „Takže jsem špatný člověk."
„Cože? Natasho, tohle jsem přece neřekl," odporoval jí Bucky a snažil se neznít otráveně. Začínal mít pocit, že jí se snad líbilo se neustále hádat. Nebo potřebovala mít neustále nějakou záminku, díky které by mu mohla vyčíst kdejakou maličkost.
„Ale myslíš si to."
Zastavil na křižovatce a čekal, až naskočí zelená, aby mohli jet dál. Tohle byla příležitost k tomu, aby se Natashe podíval do tváře. Také se na něj dívala, ale z očí ani z výrazu se jí nedalo vyčíst nic. Jako by se zase vrátili tam, kde byli. A to Bucky nechtěl. „Kdybych si myslel, že jsi špatný člověk, myslíš si, že bych tady s tebou byl? Nebo že bych si s tebou vůbec něco začal? Že bych tě miloval?"
