𝐕𝐚𝐜𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧 𝐢𝐧 𝐖𝐚𝐤𝐚𝐧𝐝𝐚 [Dokončeno]

01. Únosce s podšálky

,,Takže ty mi říkáš, že v jiné realitě jsme my dva byli kámoši a ty jsi vyšetřoval zločiny?" Everett Ross seděl ve Strangově svatyni v křesle, které bylo zaručeně tak staré, že si pamatovalo výsledky amerických prezidentských voleb z roku 1801. Čaroděj upil ze svého čaje a šálek položil na podšálek, který stejně jako zbytek setu na sobě nesl vyobrazenou siluetu Velké Británie a Irska. Původní majitel se tohoto setu nechtěl vzdát, ale i s tím si Stephen poradil. Od čeho je čaroděj, přece!

,,No, vyšetřovatel zrovna ne," vyvedl ho z omylu a položil svůj nápoj na stolek před sebe. Být tu Wong, určitě by dostal kázání o tom, že tento stolek je skoro až prehistorický, není určený k čajovým dýchánkům a že už Merlin u toho mastil karty - těžko říct, zda byly tarotové nebo šlo o mariáš."Byl jsem - a teď se dovolím mou osobu citovat - detektivní poradce. Policie za mnou chodila vždycky, když si nevěděla rady nebo byla v koncích."
„Proč by se s vámi policie radila? Ta se neradí s amatéry," důvod, proč Strange Everetta unesl byl i pro jeho samotného záhadou. Přeci jen, proč by vás někdo unesl z vlastního domu kvůli tomu, že v jiné realitě jste bývalý armádní doktor a váš nejlepší přítel má jako hobby experimenty s lidskými orgány a radí policii. A ve finále ještě spolu tvoříte ikonické duo. Znělo to jako šílenost.

,,To máte pravdu. Policie se s amatéry neradí. Ale k tomu, proč jste tady," Stephen si získal více Everettovi pozornosti."Rád bych se s vámi seznámil." Po této větě se jeho návštěva málem udusila čajem. Strange byl sice poněkud zvláštní, jak samotné jeho jméno napovídalo, ale to, že si vás prostě vytáhne z vlastního domu, jen v pyžamu a županu, do toho ještě bosého a rozespalého vás prostě procpe portálem, to nikdo nevysvětlí. Přirovnal by ho k pedofilovi, kdyby mohl, ale tentokrát únosce nebyl tento deviantní kus existence, nýbrž dítě, které vás prostě přitáhlo na čajový dýchánek a jeho hlavní důvod je ten, že chce kamarády.

Než se ubohý Everett stačil vzpamatovat, tak si slovo vzal opět jeho únosce.
„Počkej tady," Stephen se hned zvedl a odběhl mimo místnost. Everett neměl sebemenšího tucha, co má v plánu, ale když slyšel rány padajících knih a neidentifikovatelných předmětů, zalekl se. Hledal kudlu? Chtěl ho obětovat při rituálu? Chtěl jeho krev? Znásilnit ho? Tolik otázek mu prolítlo hlavou, než se vrátil se dvěma kusy papíru. Oproti představám toto bylo celkem zklamání.
„Zítra v osm ráno odlítáme," zamával letenkami ve vzduchu, jak fanynka Stylese s podprůměrným IQ. K dokonalosti chyběl jen jekot, něco jako oslavný taneček a nesrozumitelné pištění stejné věty.

Everett chtěl protestovat. Vždyť ani nevěděl kam letí nebo nějakou jinou informaci.
„Sbal si oblečení a hlavně opalovací krém! Tam ho budeš potřebovat, je tam vedro a slunko hezky pálí," stroze zmateného informoval, zatímco už hledal kufr, kam by si mohl zabalit. Není čas ztrácet čas. Jak prosté, že?
„A kam to vlastně jedeme?" konečně se dostal ke slovu, zatímco tam stál jak zmatená čivava uprostřed Times Square. Zpoza druhé místnosti hned na to vykoukla hlava dotazovaného.
„No přeci na dovolenou do Wakandy!".

_ _ _ _ _

Doufám, že se vám první (pro mě narozeninová) kapitola líbila. Co na ní říkáte? Co si myslíte, že se ve Wakandě stane?

- AlexAvengers.