𝐕𝐚𝐜𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧 𝐢𝐧 𝐖𝐚𝐤𝐚𝐧𝐝𝐚 [Dokončeno]

10. Epilog - Rychlý odjezd

Jen, co se dohrabali na pokoj, Everett ošetřil čarodějovo popáleniny, které naštěstí nebyly nikterak vážné. Sice se při tom škubal jak malé dítě, když ho ošetřujete štiplavou desinfekcí, ale moc na výběr neměl. Strange byl ještě unavenější než přiletěli do Wakandy. Dnešek byl opravdu náročný. Zároveň byla jen otázka času, kdy si pro ně dojdou Dory a odvedou je na kobereček samotnému králi této země. Nechtěl tuto návštěvu riskovat a proto se hned po ošetření dobelhal se skříni, jak důchodce pro máslo v akci a začal si balit veškeré své věci, co se ve skříni nacházely.

„Co to děláš?" zeptal se zmatený Everett. Seznámený s čarodějovo plánem opravdu nebyl a tak ani pořádně netušil, co se chystal udělat. Byl schopný jít pod stan k hrošímu jezeru, odletět do Ugandy a obdobné šílenosti. Za těch pár dní ho poznal celkem dobře a bál se, co vyplodí tentokrát. Jediné štěstí asi bylo, že se Strange nestihl ještě rozmnožit.
„Odjíždíme domů. Nechci riskovat průser kvůli tomu, co tu Wong vyvedl," zjednodušeně mu to vysvětlil, zatímco se snažil kufr zavřít za pomocí pásku z kalhot. Kdo by byl řekl, že když to tam člověk nahází nesložené, tak kufr nepůjde zavřít. Everett raději nic nenamítal a začal si balit, narozdíl od jeho spolubydlícího, zcela normálně.

Strange vystřelil po sbalení si všeho, co si s sebou přivezl, jak šílený, zatímco mu z kufru čuměly kusy naházeného a nesloženého oblečení a příruční zavazadlo, které také bylo napěchované, taky drželo jen silou vůle. Až to oblečení vyndá, bude to sežvejkané, jakoby to vyndal krávě z držky. Ross narozdíl od něj nijak nespěchal a všechno dělal skoro až v ledovém klidu. Věděl, že nemá cenu se někam honit, protože to vede k více problémům a těch měl za posledních pár dní se Strangem víc než dost. Skoro jakoby to zakřikl. Ze schodů se ozvalo hned několik ran. Jedna patřila Strangovi a další jeho zavazadlům.
„Doprdele!" rozneslo se hotelem. Když se Everett dostal ke schodům, naskytl se mu pohled na hnědovlasého kamaráda, jak se válí pod schody jak vyvrženej vorvaň a na něm jsou jeho zavazadla, zatímco se snaží z jejich pasti vyhrabat. Everett si povzdechl. Tohle se mu snad jen zdá. Čekal opravdu hodně, ale to, že ho bude ještě vyprošťovat z tak primitivního sevření jeho zavazadel, tak to ne.

Po vyproštění z velmi zákeřné pasti nastal problém hned před hotelem. Nebyl tu nikdo, kdo by je odvezl na letiště. Nikde poblíž ani nebyl náznak toho, že by tu nějaký odvoz byl nebo by ho nabízel.
„Co kdybys použil svoje kou-," nakousl větu Everett, ale byl hned přerušen jeho přítelem.
„Hroši! Osedláme si je jako Wong a odvezou nás na letiště," byl to vskutku brilantní nápad. Osedlat si hrocha, to byl zaručeně nápad století a hoden nějaké té ceny. Everett už neměl sílu mu odporovat, chtěl být doma co nejdříve a mít od něj klid. Pár dní s ním mu bohatě stačilo.

Opatrně se přiblížili k hrochovi a pokusili se přátelsky ho přesvědčit k tomu, aby mohli na něm jet. Přesvědčování bylo opravdu komické, ale nakonec se jim to podařilo a vyskočili na hřbet tohoto živočicha. Hrošík se nadšeně rozběhl směrem k městu a to, jestli ty dva cestou ztratí mu vůbec netrhalo žíly. Oba se křečovitě drželi ale i přes to lítali na jeho hřbetě pomalu jak hadr na holi nebo úplný začátečník na koni ve cvalu. Mizeli v dáli až nakonec z místa, ze kterého vyjeli nebyli vidět.

Konec

_ _ _ _ _ _ _

A touto kapitolou končí "Vacation in Wakanda". Doufám, že jste si čtení této knížečky užili stejně, jako já její psaní.

Jsem ráda, že tento menší projekt nakonec spatřil světlo světa. I když mi nestrašil v konceptech několik let, udělalo mi radost, když jsem ho dokončila.

Popravdě, ani pořádně nevím, jak jsem se vůbec dostala k onomu nápadu spojit Strange s Everettem jako Sherlocka a Johna Watsona a společně je vyslat na dovolenou do Wakandy.

To by bylo pro tuto knihu asi vše. Ale nezapomeňte - něco končí, ale něco nového začíná. Určitě se brzy sejdeme u pokračování možná v trochu jiném stylu.

- AlexAvengers.