Rose
Otřu si slzy a otevřu dveře od domu. Hned ke mně přiběhne máma.
"Jaký to bylo? Řekla si ano?" ptala se.
"Ty jsi to věděla?" zeptám se jí.
"Jasně, že jo. Luke se nás na to ptal, kde vlastně je?" zeptala se máma.
"Luke mě požádal o ruku a já mu řekla, že nevím. Dal mi prstýnek a řekl ať se rozmyslím a pak odešel." řeknu a ukážu mámě krabičku.
"Holčičko,to je mi líto." řekne a obejme mě.
"Miluju ho, ale myslím si, že na zasnoubení jsme moc mladý." řeknu.
"Nejste. Já a tvůj táta jsme se nbrali, když nám bylo osmnáct." řekla máma.
"Jo, ale za tři roky jste se rozvedli." řeknu. Mamka na to nic neřekne.
Sedím v obývaku a koukám na ten prstýnek. Je krásný. Najednou uslyším, jak klepnou dveře. Hned vstanu a jdu k nim. Na chodbě stoji Luke.
"Ahoj." řeknu.
"Ahoj. Už jsi se rozhodla?" zeptá se.
"Ne." řeknu smutně.
"Ou." řekne a projde kolem mě a jde do druhého patra. Jdu za ním. Luke zaleze do koupelny a já si sednu na kraj postele. Miluju ho. Možná to bude chyba a možná nám lidi budou říkat, že jsme na to mladý, ale to je mi jedno.
Vstanu a jdu za Lukem do koupelny. Otočí se na mě. Musím si skousnout spodní ret. Byl jenom v boxerkách.
"Co je?" řekl hnusně a zase se ke mně otočí zády.
"Hele, tahle se svou snoubenkou nemluv." řeknu mu.
"Tak promiň." protočí očima. Koukám na něj a čekám než mu to dojde. Koukne se na mě s rozzářenýma očima.
"Chceš si mě vzít?" řekl.
"Ano." řeknu. Luke mě obejme a zatočí se se mnou.
"Kde je ten prstýnek?" zeptá se. Podám mu ho. Luke se usměje a nandá mi ho na prst. Usměju se a přitáhnu si ho do polibku. Protože už je pozdě, rozhodli jsme se o našem zasnoubení říct až zítra. Stejně si myslím, že už to všichni ví.
"Vůbec se mi nechce spát." řekne mi Luke.
"Mě taky ne." usměju se.
"Vím, co bys me mohli dělat." zavrní mi do ucha Luke.
"Ne, dům je plný lidí." řeknu mu.
"Ach jo. Ale jakmile se vrátíme do Austrálie, tak na to vlíntem." řekne Luke a já se začnu potichu smát. Lehneme si do postele. Luke hned usne, ale já nemůžu usnou. Dám Lukovo ruce pryč z mého pasu a jdu do kuchyně.
Sednu si ke stolu a začnu pít džus.
"Ahoj." uslyším za sebou. Cuknu sebou a otočím se. Uvidím Eleanor.
"Ahoj, lekla jsem se tě." řeknu jí.
"Promiň. Ukážeš mi ten prstýnek?" zeptá se. Takže El to ví taky.
"Jasně." Eleanor si sedne vedle mě. Ukážu jí ten prstýnek.
"Je krásný." usmála se. Sklopí pohled a smutně vydechne.
"Co se děje?" zeptám se jí.
"Ty a Luke jste spolu sedm měsíců a jste zasnoubení. Já a Louis jsme spolu tři roky a nic." řekne smutně. Přitáhnu si jí do objetí.
"Co když mě Louis nemiluje?" začne plakat.
"On tě miluje. Hodně. A určitě tě jednou požádá o ruku. Budete mít svatbu a plno malých dětí." utešuju jí.
"Jo, ale kdy?" zeptá se mě.
"Brzy." usměju se. Louis mi už ukazoval prstýnek. Chce ji požádat o ruku, ale zatím nenašel tu nejlepší chvíli.
Lehnu si zpátky k Lukovi. Zavřu oči a usnu.
Omlouvám se za chyby.
