Leč šermíři mě nikdy nepřitovali,
tak jeden mě teď v moci má,
on svalnatý je a mužný celý,
on kouzlem svým mě zaklíná.
Dlouhý vlas, a delší vousky,
piráta s náušnicí připomíná,
hariky dokáže svými kousky,
svědomí tiše mne napomíná.
Přestože nezná Macbetha,
on není žádný popleta,
pravda je občas záludná,
studený pot mě polevá.
Studený pot a zrychlený dech,
když myslím na něj ve svých snech.
Sny jsou to krásné velice,
stává v nich malá světnice,
ve světnici je velký stůl,
to příběhu je však jenom půl.
Silný muž v šermířské zbroji,
Často v mých snech za mnou stojí.
Dělá si ze mě legraci,
já přestávám myslet na práci.
Do náručí mě popadne a sen se najednou rozpadne.
Budík mi zvoní u ucha, realita je tu,
ne, nejsem žádná sviňucha a ne, nemám se k světu.
On neví o mých citech nic, jak by taky mohl,
je jen mým kolegou, opakuji si dokola a děkuji za něj Bohu.
Jeho manželka nemá mě zrovna v lásce,
Nechci být důvodem rozpadu manželství
netuší však že láska je v sázce,
a vnaší tak do hry jisté poselství.
Je mým tajným panem Darcym, a já jsem slečnou katastrofou,
rým za rýmem bezduše sázím, a srdce nechávám unášet stopou.
Stopy jsou po boji jasně znát, i můj pan Darcy nějakou má, nehodlám se však nikomu vzdát a budu se sebou i nadále bojovat.
Klepů už tak o nás koluje dost, Darcy by se mnou měl jen starost,
nechci ho uvést do problémů a připravit ho tím o jeho ženu,
mohu o něm jen ve snech snít, nechat se od něj líbat, do náruče se nechat brát, on beztak se nebude nikdy jen na mě dívat.
Vím že to tak lepší je, zaslouží si ženu, která ho miluje.
Já nemám žádné svědomí, byť často ztrácím vědomí.
Ocitáme se v jiné době,
Darcy začíná se mi dvořit,
každičkou chviličku chceme být v sobě a nový život začít tvořit.
Už jen ta necudná myšlenka a vře mi krev v žilách, skládám si tu svá písmenka a bránit se není v mých silách.
V mém příběhu stal se rytířem chrabrým, zachránil tím mou čest,
hraní si na slečnu v nesnázích však nikdy nebyla lest.
Postupem času, zas v jiné době,
byli jsme chvíli co chvíli v sobě.
Nešlo se k nám přiblížit na metr,
nezahříval mě jen jeho svetr.
Mužné tělo, samý sval,
mému srdci už nevládl žal.
Tělo na těle, pot všude kolem,
postel by mohla vyprávět,
fantazii mám bujnou, co si budem,
napíšu svou poslední závěť.
Nahrnu do ní všechny své city,
nikdo nebude znát mou vzpomínku,
nedozví se, že tou tajnou láskou jsi ty
můj pane, můj šermíři, můj...
Panu Darcymu ❤️
