II. část

2.4K 165 1
                                    

Procházím kolem už dnes staré budovy, kde se ve výloze ukazují figuríny s různými kostými a novou módou. Ten dům by bylo třeba zrekonstruovat. Natřít veselou barvou, která by přidala lidem na radosti.

Všichni se zdají být otrávení tímto počasím. Najdou se však i tací, co mají úsměvy na tváři a plno vrásek okolo očí. To jsou šťastní lidé.

Poupravím si límec svého kabátu a přitáhnu si jej blíže k tělu.

Mám Londýnské deště rád, kdybych si nezapomněl deštník.

U jedné z telefonních budek stojí žena, mávající a svolávající zákazníky. Popojdu k ní blíž a zjistím, že se snaží prodat deštníky.

Jeden si tedy vytáhnu z košíku, kde jich zbylo dalších asi pět a podám 5£ té dámě.

Otočím se, již s deštníkem a do někoho prudce vrážím. Rychle se omluvím a aniž bych zvedl pohled vzhůru na dotyčného, sklápím zrak a rozejdu se rychle do tepla domova.

Doma mě nikdo nečeká. Kdo by taky chtěl člověka jako jsem já? Spousta lidí mi říká, že jsem dítě boha apod. Nikdy jsem ji nevěřil..

Ačkoliv dokážu upřímně milovat osobu, která mi za to stojí, nedokážu přijmout lichocení.

Býval jsem vtipný a veselý kluk s dětskými oči. Ta všechna dobrá nálada se vypařila ze dne na den jako mávnutím proutku.

Od toho osudného dne se mi úsměv na tváři objevil už jen málokrát. Většinou se jednalo o úsměv nucený nebo ze slušnosti.

Flashback

"Lou poběž!" Nemohl jsem se dočkat až uvidím Louiho nové sourozence. Už by měli být doma z porodnice.

Byl jsem natěšený více než můj nejlepší kamarád a to to jsou jeho sourozenci, ne moje.

*

Nakonec měl Louis další dvě sestry, Phoebe a Daisy. Byly nádherné. Krásně modrá očka jako jejich velký bratr.

"Zlato mám pro tebe zprávu..," začala Jonnahah, Louiho mamka.

Necítil jsem nic dobrého.

"Za dva dny se stěhujeme do New Yorku." V tom okamžiku se mi udělalo najednou černo před očima.

Konec flashbacku

Od té doby to šlo se mnou z kopce. Bylo mi 12 a já se začal řezat. Tolik jizev mi po tom zbylo.

Pomáhal mi se vším psycholog. A přesto to nebylo dostačující.

Ignoroval jsem svět. Žil jsem si pouze ve svým.

Louisův odjezd ve mě nechal trvalé následky. Nikdy nikoho nebudu milovat tak moc jako jeho.

*********


Passerby [LS]Donde viven las historias. Descúbrelo ahora