Passerby [LS]

XIV. část

"Mami?" Louis zůstane zaraženě stát. Na svůj příjezd si opravdu vybrala tu nejvhodnější dobu.

"Ahoj broučku, ráda tě vidím," krátce Louise obejme a poté se mu podívá do očí. "Liam mi říkal, že tvoříte pár.."

"To se asi Liam přeřekl." Louis naštvaně přejde k němu. V duchu se musí usmát. Dopadl hůř než Harry.
Nikdy si oficiálně neřekli 'jsme spolu', tak neví, co si to vymýšlí. Až má chuť vraždit. 

"Ještě jednou se dotkneš Harryho, uvidíš co dokáže jeden z nejvlivnějších lidí Anglie." Ví, že mu Liam nesahá ani po paty s jeho klubem a pár hotely, či co to vlastně všechno vlastní.. Když by se Louis rozhodl ho zničit, zničí ho. Není problém. Jenže stále má v hlavě to, že je jeho nejlepší kamarád už po dobu sedmi let a díky němu se přestal trápit nad odchodem z rodného města.

Louis ho připravil o slova. Otevírá pusu, snad by něco i řekl, jenže nemá co. Johannah stojí opodál a tiše sleduje, jak to bude pokračovat. Byla by slušnost odejít. Ale nebude jí nutit. Když si to chce vyslechnout, proč ne. Vlastně ani neví, kvůli čemu přijela. Většinou k nim jezdí oznámit nějakou oslavu nebo událost. Vždycky jí s Liamem říkají, ať zavolá a zbytečně sem nejezdí.. no ona na to řekne, že ráda vidí svého syna.  

"Tak co? Nemáš slova? Jinak pro tvoje info, Harry mi nic neřekl.. Došlo mi to samo. Když jsem za ním přijel, zrovna se odněkud vracel a měl pohmožděný obličej.. Měl jsi to zapotřebí? On za nic nemůže." 

"Ne? To on je příčinou tvého vzdalování! Vždy jsi za mnou chodil jako ocásek a teď jsem ti u prdele, protože přišel Styles." Tak odtud vítr vane. Bojí se, aby ho Louis neopustil. 

"Tohle nebudu poslouchat." Ať si uvědomí, co říká. Kam se poděl ten milý, starostlivý a úžasný chlapec? 

Louis si ze zadní kapsy vyndá mobil a napíše Harrymu stručnou zprávu. Ani Liamovi neřekl o jeho krádeži papíru na kterém jsou napsané všechny informace o Harrym. Takže ví, kde bydlí a má jeho telefonní číslo. Dokonce tam je i adresa Harryho rodičů a sestry, což Louisovi přijde přehnané, ale nechá to tak. 

*

Jen co jsem se dostal do bytu, nezajímalo mě nic jiného, než jídlo. Špagety byly sice už studené, ale stále dobré. Myslím, že bych snědl cokoliv. 
Teď jen ležím na posteli a nudím se. Především ale přemýšlím. Proč je Liam najednou takový.. hnusný. Vždyť když jsme se skamarádili, vypadal na skvělého společníka a kamaráda. Aspoň vím, že tohle je jen maska. Pravděpodobně jsem mu ublížil tím, jak jsem se s Louisem vyspal. Nevěděl jsem to, ale stejně mě obviňuje. No pořád ten sex mám v hlavě. Chci znovu cítit jeho rty na mých. Vážně do sebe pasují. 

Na nočním stolku vedle postele začne vibrovat mobil. Snad to nebude Liam. Vlastně si už nemáme co říct. Myslím, že mi všechno řekl dost jasně. 

'Hyde Park, za 10 minut. Louis'

Počkat.. Hyde Park je dost velký. Jak ho tam najdu? A proč se chce sejít, když mě před chvílí viděl? 

Z postele vystřelím rovnou do koupelny. Upravím si vlasy a trochu je nageluju. Na sebe hodím jen černé úzké kalhoty a tričko, spolu s šedou silnější mikinou. Je přece podzim. I přesto si myslím, že mi bude zima. Minulý týden poletovaly sem tam vločky. 

Přes ty úzké džíny je vidět, jak mám jedno lýtko silnější, jelikož mi to doktor obvázal a na vyndání stehů mám přijít za čtrnáct dní. Bolí to jako čert. Sice už ne tolik, jako na začátku, ale přesto bych prý neměl sportovat. Takže proto nyní stojím ve starým zrezavělým výtahu, v němž mám pocit, jako by se se mnou měl každou chvíli utrhnout. Schody můžu teď jedině oplakávat. 
Naštěstí bezpečně dorazím do přízemí, pozdravím starou sousedku a vypadnu ven. Hyde Park je od mého bytu tak pět minut cesty autem. Pěšky to je asi čtvrt hodiny. Nechci meškat, tak nasedám do auta a nastartuju. Uvnitř je snad větší zima než venku. 
Vyjedu na hlavní silnici a s pár nadávkami mířících na ostatní řidiče nakonec zastavím na parkovišti u parku. A teď kde je Louis.. 

"Nevím kde jsi Lou," promluvím na Louise přes mobil. 

"U toho prvního rozcestí od parkoviště." Telefon složím zpátky do kapsy a vydávám se k rozcestí. Upřímně, je mi zima. Lituju mého rozhodnutí jít na lehko. 

Z dálky už ho vidím. Má stejné kalhoty jako já, na nohou opět vansky a vrchní část těla má nabalenou, jak kdyby byl na Sibiři. To přeháním, ale docela mu to závidím. Ještě k tomu má na hlavě posazenou beanii. Vypadá neuvěřitelně roztomile. 

"Ahoj Hazz." Překvapí mě objetí, ale po malém šoku mu ho oplácím. 

"Ahoj, něco se děje?" Zeptám se ho po odtáhnutí z jeho hřejivé náruče. 

"Mělo by? Chtěl jsem tě vidět." Po mém pohledu říkajícím 'tohle ti nežeru Tomlinsone' se krátce zasměje a pobídne mě, abychom se šli projít. "Fajn.. Chci ti nabídnout práci asistenta v mé firmě." Co? To znamená.. 

"Konečně tě budu moct vidět na živo v obleku!" Poskočím si radostí a dětinsky tlesknu. No když uvidím Louisův výraz, nahodím vážnou tvář a lehce si odkašlu. "Ehm..Takže.. Rád bych pro tebe pracoval." Na to se Louis zasměje. 

Stočím zrak na něj a nenápadně si ho prohlédnu z profilu. Na tváři mu pohrává spokojený úsměv. Dvoudenní strniště dodává jeho obličeji víc mužnosti a celkově vypadá k pomilování. 
Ani si nevšimnu, že mě přichytí a jeho úsměv se ještě zvětší. Zastaví a to mě také donutí zastavit. 

"Celý se třeseš. Na obleč si to." Sundá si svojí bundu. Chystám se protestovat, ale jeho přísný pohled mi naznačí abych mlčel. Bundu si obleču a stejně klepu kosu. Necítím, že mi je zima. No stejně se klepu. Louis si toho všimne a tak si mě přitulí k němu a obejme svou rukou můj pas. Obejmu ho nazpět a lehce ho hladím po boku. Je to tak příjemné. 

"Děkuju." Na tvář mu věnuju pusu a zase skloním pohled k zemi. 

"Není za co. Užij si tuhle chvíli, protože se to už nebude opakovat." Zvednu hlavu a podívám se mu do těch modrých studánek. "Jak to myslíš?" 

********

Pokračování příště :D Snad se v tom vyznáte.. Když píšu co se děje u Louise, tak je to ve třetí osobě.. No a jinak je to pohled Harryho :)) 
Přemýšlela jsem nad pohledem Louise.. ale nevim jaká by byla reakce :/ .. nejspíš zůstanu u Harryho :D 
děkuju za komenty a votes♥ All the love. x :')