Probudil jsem se... Proč nechci tu být?... Nebo to byl jenom sen?...
Ne nebyl ležím na posteli v nemocničním pokoji jsou tu oba dva jeden spí na gauči a druhý na židli vedle mě, chci si sednout ale bolest v břiše mi tento nápad rychle výmluvy.
Rai který seděl vedle mojí postele mi zmáčkl ruku a otevřel oči „nesedej si... A ještě se prospí musíš nabrat sílu“ řekne klidně ale jeho pohled je jako kdyby mu právě umřelo morče.
Měl pravdu jsem unavený, s námahou jsem se rozhlédl vedle sebe všude byli přístroje, běhal tam můj tep a mnohem další.
Na stojánku jsem měl infuzi s krví, všude po těle jsem měl různé hadičky, Rai mi hladil ruku jako kdyby se mě snažil ukonejšit.
Bylo mi líto že tu nevidím mámu, chybí mi tu i s malou, byli tu jenom oni dva, dvě skoro cizí osoby, geneticky úplně cizí.
Přemohla mě únava a já se znovu ponořil do tmy.
⭐⭐ O pár hodin později ⭐⭐
„Proč to dělate! Ne ne nechte mě!“ leknutím jsem se probudil a vystřelil jsem do sedu.
Nikdo tu nebyl, to bude zase ta noční můra ještě jsem se neprobudil, pomyslím si a začnu si vytrhávat infuze a další věci ze sebe, tentokrát se to nebude opakovat.
Postavil jsem se a tím ucítil svoji ránu to se mi jenom zdá je to noční můra neprobudil jsem se „už by nemusel spát“ uslyším Dona „jenom ať spí“ Rai, oni jsou tu také.
Do dveřích od pokoje vejdou oba dva „Mareo co to děláš?“ zeptá se mě Don, Rai bez jakého koliv slova za mnou doběhne a bere mě do náruče a vrací mě do postele.
„Ne oni přijdou, vy to nechápete pusťte mě“ začínám panikařit „Oreo nic se neděje jenom si lehni a odpočiň si“ řekne Rai klidně „Rai pusť mě“ začal jsem se bránit.
Ležel jsem na posteli a Rai mi držel ruce „Done běž pro doktora!“ zařve na Dona Rai, Don pořád stál jak opařený až když na něj znovu Rai zařval.
„Rai prosím! Rai prosím!“ začínám brečet já nechci, už nechci „Mareo opravdu se nic neděje, nemusíš plakát jenom klid dobře“ řekne klidně.
Ve dveřích se objeví doktor s Donem, doktor zase odešel, vrátil se s dalšími dvěmi a sestrou.
Poutaly mi ruce i nohy, zase mě na všechno napojovali „pusťte mě prosím“ škemram, něco mi dali do infuze a začalo mě to utlumovat „co jste mu to dali?“ zeptá se podrážděně Don.
„Je to na uklidnění... Bude ospali možná usne“ řekne doktor „co se stalo?“ zeptá se Rai „vašemu bratrovy stoupla horečka proto začal blouznit a měl halucinace... Dáme mu silnější antibiotika a uložíme ho do chladícího gelu, bohužel si roztrhl stehy a ztratil znovu hodně krve takže to mu musíme zašít ale bude v pořádku“ řekne.
Donesli si věci na zašití a injekce „to ho neuspite“ řekne Don agresivně „bohužel ho s horečkou uspat nemůžu a už má v sobě hodně utlumovaču takže použijí jenom umrtvení“ řekne.
Oba dva si stoupli k mojí hlavě, hladili mě, a když jsem sebou začal házet protože ty injekce do masa fakt hodně bolely, tak mě drželi.
„Už je to dobrý“ šeptal Don „je strašně zpocený“ řekne Rai, přišla sestra „mam taky zatím studené obklady než se připraví chladící podložky“ řekne Rai se otočí a sebere jí to a hned mi to dá na čelo.
Nakonec jsem usnul, naposledy jsem cítil jak mě dávají na něco měkkého a studeného.
⭐⭐ O pár hodin později ⭐⭐
Probudil jsem se „dobré ráno“ řekne Don, Rai tu nebyl „jak se cítíš?“ zeptá se mě „j-je mi-mi bl-bě“ zakoktam „a má-m ží-zeň“, Don mi podá k ústům pití „jenom trochu dobře“ řekne Don dám si dva roky a už mi to vzal.
„K-kde j-je má-ma ja-jak t-to ž-e t-u ne-ní?“ zeptám se „víš Oreo tvoje máma řekla že by tu stejně byla na nic čekala by jenom až se probudíš a zase by odjela mají tak rozjednane ksefty.... ale neboj se dáváme ji vědět jak to s tebou vypadá“ pronese Don což mi vrhne slzy do očí.
Jak jako že by tu na nic nebyla, ona mě tady nechá samotného, ona je zrádce, nemá mě ráda, co kdybych umřel? To by si to ani nevyčetla, proč mi to dělá?
Od té doby jsem už nepromluvil, ležel jsem a koukal se do blba, za chvíli jsem zase usnul.
⭐⭐ O pár hodin později ⭐⭐
Probudila mě hádka „co jsi udělal?!“ zeptá se nasraně Don „to co jsem musel a ....“ řekne Rai „buď ticho“ řekne Don.
„Buď-te ti-cho a odpo-utejte m-i t-y ruc-e má-lo s-e m-i pro-krvují“ zakoktam „odpoutava tě nebudeme ještě si zase vytrhaš zase hadičky“ řekne úplně nasraně Rai.
„Pro-sim t-to fa-kt bo-lí a ne-cítím ruc-e“ zaškemram a až teď otevřu oči „ale jako toto se mi docela líbí“ řekne Rai a svoje ruce mi položí kolem mě hlavy.
A přiblíží se s ní k mé „n-ne pro-sím“ zakňučim, pohladí mě a začne mě líbat, bránil jsem se ale jenom chvíli protože jsem byl hodně unavený.
Líbal mě dlouho a já se nakonec podlehl jeho polibku a nakonec jsem spolupracoval, Rai mi odpoutal jednu ruku a potom i druhou a já se tak nějak nechal unést.
A svoje ruce jsem mu omotal okolo krku a přitáhl si ho blíž, fakt se mi to líbilo, Rai se vyměnil s Donem, oba dva umí úžasně líbat „ty jsi hodný“ řekne Rai a tím mě jako kdyby probudil s tranzu.
Odstrčil jsem Dona a hned si utřel rty „konečně se uvolnil ale škoda že jenom na krátkou dobu“ řekne Don který se na mě smutně podívá.
Rai přišel ke mě a já se bránil, Don přišel taky, připoutali mě znovu k posteli „teď by ses měl zase vyspat“ řekne Rai nasraně jako kdybych udělal něco špatného.
Vezme si vodu a pije „j-á s-e ch-ci ta-ky na-pít“ zašeptam, Don mi dal napít toho hnusného čaje.
„Děk-uju mů-žu pop-rosit tro-chu ote-vřít ok-no je ti tep-lo“ řeknu Rai ke mě dojde a stáhne ze mě celou kapnu, jsem celý nahý takže mi bylo dost trapně „Ria pro-sím za-kry m-ě asp-oň tro-chu m+oje přiro-zení“ zakoktam a určitě jsem červený až na prdeli.
„Proč? Říkal jsi že je ti teplo tak ti bude aspoň příjemně“ řekne a já se kouknu na Dona „na mě se nekoukej Rai má pravdu“ řekne Don.
Nevím jak se mi to povedlo ale usnul jsem.
Nová kapitola 🥳🥳🥳
Doufám že se libila 😍❤️
ČTEŠ
Two Stepbrothers and Me
Short StoryMůj život se mění kdyby aspoň k lepšímu ale ne on se musí změnit ještě k horšímu moje matka si vzala podnikatele s hodně prachami říkáte si to není špatný to je spíše dobrý jo kdyby ten chlap neměl syny který jsou na gymnáziu známí jako děvkaři kteř...
