Všechno se mění

3.9K 108 5
                                    

Jdu jako každý večer domů ze školy. Procházím temným a děsivým parkem. Je to sice strašidelné místo ale taky nejkratší cesta domů a mě se vážně nechce jít o půl hodiny déle.

Nejhorší je když jste po škole a pak musíte jít tím parkem ve tmě. Což se samozřejmě dnes muselo stát. Naštěstí nejdu sama ale s mou kamarádkou Adél.
"Tak já už musím jít uvidíme se zítra!" Loučíme se a ona pak odchází.

A je to tady. Sama tím blbým parkem. Taky někdy máte ten pocit že vás někdo sleduje? Tak ten pocit jsem právě teď měla.

Otáčím se ale nikdo tam není. Otáčím se zpátky a přede mnou stojí nějaký kluk. Neviděla jsem mu do tváře, protože ji měl  ukrytou ve stínu jeho kapuce kterou měl na hlavě.

"Díky bohu já jsem se tě lekla." řekla jsem ale on mi neodpověděl. "Kdo jsi?" Byla jsem vážně vystrašená ale snažila jsem se to nedávat najevo. Pak promluvil a uklidnil mě jeho hlasem kterým řekl. "Nemusíš se bát."

Něco mi přišlo špatně. Bylo moc velké ticho na to aby se nic nestalo.
Po chvilce konečně prolomil ticho a řekl něco co jsem vážně nečekala.

"Nebude to bolet." Přestala jsem  vnímat okolí a soustředila se jenom na útěk. Bolest která mi vycházela ze zápěstí byla obrovská.

Běžela jsem až domů. Až moc pozdě jsem si uvědomila, že u nás nikdo není. Moje matka tady jenom bydlí a nestará se o mě, ani neví kde jsem.

Bylo to zvláštní. Nepronásledoval mě. Radši jsem rychle vešla do domu. Musela jsem si přitom držet zápěstí ta bolest nešla ignorovat

Zašla jsem pro lékárničku a začala si ošetřovat ruku. Až jsem očistila všechnu krev, konečně jsem pořádně viděla jak to vypadá. Připomínalo mi to kousnutí, hodně velké kousnutí. Moc jsem to neřešila a pro jistotu si to obvázala.

Zítra mám školu takže jsem hned zamířila do sprchy a hned potom do  postele.
................
Ráno

Vzbudila jsem se dřív než obvykle. Tak jsem si chtěla vyměnit obvaz na ruce. Sundala jsem ho a pak se dívala na tu ránu.

"Co to sakra?!" Ta rána už tam nebyla.

"Co se stalo?! Nebo že by to byl jen sen?! Ne byla to skutečnost! Pamatuju si to! Tak jo uklidním se a půjdu normálně do školy. Je dobrý vědět že mi hrabe zvlášť když si mluvím sama pro sebe. Aghh!!"  Nachystala jsem se a vyrazila.
................
Ve škole

Přišla jsem do školy a samozřejmě že se nic nedělo. Normální nudný den v téhle škole. Všechno probíhalo jako vždycky, až do chvíle kdy jsem spatřila toho kluka.

Okamžitě jsem ho poznala. Otočila jsem se a vydala se na druhou stranu abych neupoutala jeho pozornost. Ale bylo tak trochu pozdě, už si mě všiml.  Chvilku si mě prohlížel a pak si všiml i toho že mám zavázané zápěstí. Pomalými kroky se vydal ke mě. Trochu jsem zpanikařila a začala utíkat.

Byl rychlejší...nečekaně... a doběhl mě. Přirazil mě ke skřínce a díval se mi do očí. Byl to hluboký studený pohled a já se nemohla odtrhnout.  V tom mi strhl můj obvaz a tam nic neviděl.

Najednou se mi zase podíval do očí a řekl. "Vítej maličká. Pustím tě ale neutečeš mi. Jo?"

Kývla jsem a on mě pustil. Zhluboka jsem se nadechla. Věřte mi předtím jsem vážně moc dýchat nemohla.

"Co se to stalo? Proč jsi mě včera kousnul? A jak to že se to tak rychle zahojilo?" vyptávala jsem se.

"Potřebuju tě."

Podívala jsem se mu znovu do těch jeho ledově krásných modrých očí.

"Jsi v mojí smečce."

Dořekl to a oči se mu zbarvily do rudě červené.

"Pojď se mnou, něco ti ukážu."

"Proč bych ti měla věřit?" dořekla jsem to a on zase zažehnul ty jeho modré oči do červených.

"Protože jsem tvoje Alfa. Buď půjdeš dobrovolně nebo tě donutím." nakázal mi.

"Dobře půjdu s tebou ale musíš mi všechno vysvětlit co se stalo." Řekla jsem sebejistě a on přikývnul. Šla jsem s ním před školu a tam už stálo auto.

WOW bylo to Porshe! " Ty máš Porshe?! Kde jsi na něho vzal peníze?"

Vyptávala jsem se jako malé dítě. Neodpověděl akorát se zasmál a já si připadala hrozně.

"To je jedno, nasedni."

Jak řekl tak jsem udělala. Jeli jsme asi 14 minut a pak jsme dorazili na místo. Byl to sklad. Hned jak jsme vešli dovnitř mě zaujala skupinka 6 lidí. Stáli vedle sebe a o něčem si povídali. Najednou jsem je slyšela.

"Zajímalo by mě jak bude vypadat ta nová." Řekl jeden z nich

"Přestaň slintat! Vypadáš hrozně." Odpověděla mu další z nich.

Všichni byli přibližně v mém věku takže kolem 17. Rozhlédla jsem se po budově. Bylo to tady nádherné. Konečně jsem k nim došla blíž a poznala známé tváře ze školy."Jo a mimochodem jsem.......

======================
Tohle je můj první díl doufám že se bude líbit. Co si myslíte o tom kdo ji kousl? :D Poznali jste ho nebo to je pro vás pořád záhada? :D Asi všichni víme kdo to je ale stejně.:D Jestli to někdo teda víte napište do Komentů. :D Jinak budu ráda za Vote a Komenty. DÍKY!
El3n❤

Right Way |Dokončeno| |Update|Where stories live. Discover now