Oba máme tajemství

3. Kapitola

Stála jsem před kabinetem profesorky McGonagallové, kde jsem měla dostat svůj trest. Vůbec jsem netušila, co mě čeká. Nervózně jsem zaklepala. Dveře se vzápětí otevřely a v nich stála profesorka: ,,A to jste vy. Málem jsem zapomněla, že jsem vám taky dala trest" O kus ustoupila, abych mohla vejít. S tím podpáleným kabinetem zřejmě Sirius nepřeháněl. V kabinetu to vypadalo jako po výbuchu, kde to navíc ještě přejel bagr. Za chvíli se ozvalo další zaklepání a v místnosti se objevil se svým samolibým úsměvem Sirius. ,,Tak mě tu máte, paní profesorko" zahlaholil. ,,Vidím" odvětila profesorka. ,,Takže, co bude náplní vašeho trestu. Dáte to tady pěkně do pořádku" Ještě jednou jsem se rozhlédla kolem. Tohle neuklidíme ani za týden. ,,A bez kouzel!" s těmito slovy nám hůlky sebrala a odešla. Ozvalo se cvaknutí signalizující, že nás tu profesorka zamkla. Perfektní. Jsem zamčená v jedné místnosti s člověkem, na kterého se nedokážu ani podívat, aniž bych se nezačala červenat. 

,,Za co jsi dostala trest ty?" prolomil ticho Sirius. ,,Přišla jsem pozdě na hodinu" odpověděla jsem a okamžitě od něho odvrátila zrak, jelikož moje tváře nabrali barvu rajčat. 
,,Jenom? To já jsem zodpovědný za tohle" hrdě ukázal po kabinetu. ,,Ale my se vlastně ještě neznáme. Já jsem Sirius" 
,,Theressa"
,,Tak fajn, Theresso, asi bychom se měli pustit do toho úklidu, jinak mě už Mckočka asi vážně zaškrtí"
,,Proč jí říkáš Mckočka?"
,,Mění se přece v kočku, tak se to zkrátka nabízí"
,,Ona je zvěromág?"
,,No, to nevíš? Vždyť se s tím předvádí prvákům vždycky hned první hodinu"
,,Já nastoupila do Bradavic až letos, takže jsem ji ještě neviděla se přeměnit"
,,Co, tobě je jedenáct?"
,,Ne, šestnáct, ale rodiče mě doteď učili doma"
,,Aha, a proč tě teď už neučí?"
"mlčení"
,,Chápu, já o svých rodičích taky raději nemluvím"
,,Proč?"
,,Ty si nech svá tajemství a já si nechám ty svoje, platí?"
,,Dobře"

Když pro nás profesorka deset minut před devátou přišla, neměli jsme ještě uklizenou ani čtvrtinu. ,,To jste toho tedy moc neudělali" řekla, zamumlala pár kouzelných formulí a kabinet rázem vypadal, jako kdyby nikdy nevyhořel. Vrátila nám hůlky, Siriusovi připomněla, že ho trest čeká znovu příští týden a poslala nás spát.

Když jsme se vraceli Sirius se z ničeho nic zeptal: ,,Máš v sobotu čas? Že bych tě pozval na rande" 
,,Cože?" nejdřív mi plně nedocházel význam jeho slov.
,,Slyšelas dobře. Nebo snad nemáš čas?"
,,Ne, já jen..."
,,Fajn, takže v sobotu" řekl, a v tu ránu byl pryč.

Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatovala. On mě pozval na rande. Sirius mě vážně pozval na rande! No jo, ale co když si dělal jenom legraci a já budu za hlupačku a on se mi se svými kamarády jenom vysměje. Nejlepší bude nikam nejít. Jenže kdyby to myslel vážně, tak by mě to už napořád mrzelo. Ach jo. Co mám dělat?

S takovýmito myšlenkami jsem se vracela na kolej. Chtěla jsem si jít hned lehnout, ale to by tam nesměli být moje spolužačky, o kterých už jsem stačila zjistit, že se jmenují Sarah a Laura. Sarah, hned jak si mě všimla, zvolala: ,,Ale koho pak to tu máme? Tu kterou nikdo nechce" ,,Kdepak jsi byla, co?" přidala se Laura ,,S nějakým klukem?" 
,,A kdo by ji prosím tě chtěl?" řekla opovržlivě Sarah ,,Vždyť se podívej jak vypadá, na tu by se žádný kluk ani nepodíval, jak je ošklivá"

Snažila jsem se je ignorovat a popadla rozečtenou knížku. 
,,Snad nám odpovíš, když se tě na něco ptáme!" vykřikla Laura a vytrhla mi knížku z ruky. 
,,Můžete mě nechat na pokoji?" hlesla jsem.
,,Jo tak ty budeš ještě drzá!" S těmito slovy Laura vstala a zatáhla mě za vlasy tak, že pár chomáčků zůstalo v ruce. Musela jsem se hodně ovládat abych nevykřikla bolestí.
,,Tak, teď si snad budeš pamatovat, jak se máš chovat"

Utekla jsem jsem do koupelny a opřela se o umyvadlo. To nemůžu mít ani tady klid?