Everything has changed

15. HOŘKOSLADKÝ OBERHOF

„Je to fakt něco, říkal mi to Thomas, když-"

„Thomas? Thomas Bormolini?" nadzvedne Makula obočí.

„Jo, jakej jinej Thomas asi," Evka protočí očima a chystá se pokračovat dál. Makula jí to ale nedovolí.

„Co tak zajímavýho by ti mohl říkat zrovna on?"

„Tak za prvý, proč by nemohl říkat něco zajímavýho? A za druhý, není to zajímavý ale příšerný."

„Dobře, fajn. Já myslela, že jsi volala s Lukášem." Dodává ještě Makula.

„Volala, a potom jsem potkala Thomase. Ježiš, to je úplně jedno!" Evka vypadá, že brzy vybuchne. Ty otázky jí vytočily tak, že jde z ní ještě větší strach, než když sem přišla.

„Fajn, pokračuj," Makula zvedne ruce do obranného gesta.

„Děkuju," ještě po Makule šlehla pohledem, který mohl říkat něco jako: jestli ještě promluvíš, jednu ti vrazím.

„Dali jsme se teda s Thomasem do řeči a on říkal, že s Lukasem a Doro viděli Adama a Ivonu, jak jdou spolu v hotelu." Evka celou dobu šeptá, aby to neslyšel nikdo, kdo nemá. Všechny holky jí začnou zasypávat nejrůznějšími otázkami, jenom já nejsem překvapená.

„No vážně, prej šli k Ivoně do pokoje. Thomas ani Lukas by to vůbec neřešili, ale Doro jim vysvětlila ten jejich vztah. Prej se Ivona strašně hihňala a totálně na něm visela. No chápete to?!" všechny holky teď přidají nějaký svůj názor a téměř naráz se nevraživě podívají na Adama. Kroutí přitom hlavami. Dál už moc neposlouchám, protože holky si vyměňují své dost ostré názory na celou tuhle věc.

„Co si o tom myslíš ty, Val? Nevypadala jsi moc překvapeně, když jsem to říkala." Pokusí se mě zapojit do debaty Evka.

„No... já jsem to vlastně věděla." Holky se na mě sesypou a zahlcují mě spoustou otázek, na které se mi nechce odpovídat.

„Adam k ní šel jen pro mikinu, kterou jí půjčoval." Vysvětlím jim, jak to bylo. Ne že by to braly vážně.

Ani nevím, jak se to stalo, ale zbytek večeře se to řeší už u celého stolu. Zatímco Adam se snaží vysvětlit, že tam šel vážně jen pro mikinu, Kuba s Bimbem ho plácájí po zádech a něco mu šeptají. Holky v čele s Evkou ho pro změnu propalují pohledem a Ondra a pár dalších včetně mě se snaží nevnímat bouřlivou debatu u stolu a co nejrychleji sníst večeři.
---

Dnešní dopoledne mám vcelku klidné. Stejně je na tom i Jenny, takže jdeme do společenky, kde je dalších pár lidí.

„Ahoj holky," jeho hlas mě donutí pohlédnout nahoru a Jenny - dle jejího výrazu - málem omdlí. V její hlavě teď musí být příšerný chaos. Nejspíš si teď dokola opakuje něco v tom smyslu - o můj bože, právě na mě promluvil Johannes Bø! „Bude vadit, když si tě vypůjčím?" nakloní se ke mně.

„Jenny, za chvilku jsem tady." Ujistím jí, ale Johannes do toho nesouhlasně zavrtí hlavou.

„Možná to bude dýl než chvilka." Opraví mě Johannes.

Ani nevím jak, ale vytáhl mě ven. Ani není hezky, sluníčko nejspíš neuvidím dřív než v Anterselvě.

„Tak co potřebuješ?"

„Nic, jenom nemám co dělat." Pokrčí rameny.

„Děláš si srandu? Kvůli tomu jsem tam nechala Jenny? A proč teda nejsi s Lisou?"

„Lisa nemá čas."

„Jsi vážně otravnej, víš to?"

„A ty jsi zase špatná lhářka." Haha, strašně vtipný.