Time [Bnha/Mha FF]

19- navrat na U.A

Je další den.

Strašně mě tresti hlava a cítím se jak kdybych celou noc nespala.

Vstanu z postele a trošku se mi zamota hlava

Ale kurva..

Jdu do koupelny.

Podívám se do zrcadla na svoje hnízdo na hlavě.

Něco bych s tím měla udělat.

Vezmu hřeben a ucesu svoje vlasy.

Oblecu se a vydám se do kuchyne.

Moje mamka sedí v kuchyni a má oprenou hlavu o ruku.

,,mami..?"

Lekne se mě

,,ano zlatíčko?" Nahodi unavenej usmej.

Má úplně červený oči a obrovský kruhy pod očima.

Brečela..

,,jsi v pohodě mami?.."

,,jo jsem,hele zlatíčko zapomněla jsem udělat snídani,vezmi si odeme z peněženky nějaký peníze a po cestě si něco kup"

,,dobře.." zajdu na chodbu,vytáhnu z její kabelky peněženku a vezmu si nějaký peníze.

Hodím na sebe mikinu,obuju se a vydám se do školy.

----------------
Dojdu před koleje kde už na mě čeká Katsuki.

,,Rin!" Přiběhne ke mně a obejme mě

Obejmu ho zpátky.

,,moc si mi chyběla.."

,,ty mne taky" usmeju se.

,,nikdy,už nikdy mi tohle nedělej"

Miluji tuhle jeho něžnou stránku

,,neboj,už jsem tu a už neodejdu,slibuju"

,,tak pojď,ve vnitr na tebe čekají ostatní"

Když jsem vešla do vnitr všichni se na mě namáčkli a objimali mě.

---------------
Po menší oslavě na moje uzdravení jsem se vydala na pokoj si odpočinout.

Chvíli jsem ležela než někdo zatukal.

,,dále" Řeknu trošku otravene.

Vejde do vnitr Bakugo.

Když ho uvidím tak se posadim na postel.

,,děje se něco?" Zeptám se.

,,nene,nebo jako jo" Bakugo si sedne vedle mě.

,,tak co,povídej"

,,no,já si tak trochu přečetl něco z tvého deníku.." koukne se provinile do země.

Trošku mě to zaskočilo.

,,moc se omlouvám"

,,co sis konkrétně přečetl?"

,,to že často máš noční můry a to o tvoji sestře.."

Nevěděla jsem co mám říct.

,,jen jsem ti chtěl říct že kdyby ses někomu potřebovala svěřit tak jsem tu pro tebe" kouká nervózně do země.

Docela zázrak videt Bakuga takhle nervozniho

Obejmu ho.

I když mu nevidím do obličeje tak mi je jasný že je trošku zaskočenej.

,,děkuji moc,děkuji za to že jsi tady pro mě.." do očí se mi nahrnou slzy.

Bakugo mě obejme na zpatek.

Asi dvě minuty se jen objimame a je ticho.

Je mi v jeho obětí dobře.. mohla bych takhle být celý den..

----------------------
O dva týdny později

Tím že jsem byla měsíc po zadu jsem musela hodně věcí dohánět abych nemusela opakovat ročník.

Povedlo se mi toho za dva týdny dohnat dost.

Ostatní mi dost pomáhají. Hlavně Bakugo.

Zrovna je většina nás ve společenský místnosti a povídáme si o různých věcech.

,,skočím si na záchod" Řeknu a vstanu.

Najednou ucítil nejakej zápach.

Co to tady tak smrdí?

Najednou se místnost zaplní nějakým kouřem.

Spíš nějakou hustou mlhou přes kterou není vidět ani na krok.

Uslyším jak spolužáci začnou panikarit.

,,Hej!klid! Musíme se dostat k oknům" Řeknu a snažím se nahmatat stěnu.

,,Rin?!jsi v cajku?!" Uslyším Bakuga.

,,jojo,jsem,jen musíme otevřít ty ok--" nedostanu to a něco mě ze zadu svali na zem,nestihnu se ani bránit,křičet.

Osoba která mě svalila na zem mi k nosu a k puse dá nejakej kapesníček namočenej v nějaký tekutine.

Hned se začnu cítit unavená a zmatená.

,,Bakugo.." zamumlam potichu.

------------------
539 slov 😙😙😙