Neviditelná // Max Mayfield

5.

Promiň, všechno ti vysvětlím.
(Sejdem se u Steva v devět)

Max.

Elizabeth se dívala na její dopis. Nevěděla jestli má být šťastná, naštvaná, překvapená nebo smutná.

"Co to je?" Zeptal se Eddie.
"Dopis," podívala se na něj a sedla si na schod "od Max.."
"Cože? Ukaž" sebral ji dopis z ruky.

Elizabeth se zvedla a odešla dovnitř. Byla ráda že se jí Max omluvila, řekla že ji to vysvětlí.
Ale ona potřebovala vysvětlení teď, vždycky někam bezeslovně odejde. Nikdy ji to nevysvětlila, proč by ji to měla vysvětlovat teď? Moc tomu nevěřila.

Celý zbytek dne proležela v posteli a přemýšlela o tom dopise.
"Asi půjdu spát," podívala se na hodiny "sakra už jsou dvě, zítra nevstanu.." mumlala si pro sebe.
Zhasla lampičku a přikryla se dekou, zavřela oči a snažila se usnout.
Po pár minutách se jí to povedlo a usla.

...

"Já tě mám ráda," řekla Elizabeth "jakože hodně"
"Já tebe taky" odpověděla Max.
Podívala se jí do očí, obě se podívaly dolů na rty a potom hned nahoru, zpátky do očí. Jejich hlavy se přibližovaly k sobě,..

"Bože Elizabeth vstávej!" Probudil ji Eddie.
"Max?"
"Cože? Ne! Eddie.."
"Počkat co to byl jenom sen?!" Vymrštila se z postele.
"Asi jo," podíval se na ni "tvůj budík tě nevzbudil"
"Zase jsme zaspali?" Zeptala se zoufale a dala si ruku na čelo.
"Ne, ale z takovou přijdeme zas pozdě"

Elizabeth vstala a připravila se do školy, celé ráno byla unavená a zklamaná že to byl jen sen, pořád na to myslela a přála si aby to byla skutečnost. Poté si vzpomněla že ji dnes uvidí a třeba ji všechno vysvětlí, to jí trochu zvedlo náladu.

Když dorazili do školy hned uviděla jak max vchází do školy. Elizabeth rychle vyskočila z auta a běžela za ní. Pak si to ale rozmyslela.

"Co je?" Zeptal se Eddie, když za ní přišel.
"Já.. nechci vypadat zoufale nebo nějak podobně"
Eddie jen kývl a dal jí ruku kolem ramen.
"Tak pojď."

...

Škola konečně skončila a Elizabeth mohla jet domů, byla smutná že s ní Max vůbec nemluvila, ale potěšilo ji když se na ni na obědě usmála.

"Připravená na párty?" Zeptal se Eddie.
"Co?"
Eddie se na ni podíval s udiveným úsměvem.
"Jdeš přece s Max"
"Jo, ta párty. To je dneska?"
"No jo, jsi v pohodě? Jsi nějak mimo"
"Jo jen jsem unavená," podívala se na zem "můžem už jet?" Dodala.
"Jasně"

Oba nasedli do auta a jeli domů, celou cestu byli ticho a o ničem se nebavili. Elizabeth se jen dívala z okna a přemýšlela o Max.

"Já se asi zamilovala" vypadne z ní najednou.
"Cože?!" Eddie vyplivne colu, které se před chvílí napil a prudce zabrzdí.
Elizabeth se provinile usmála a podívala se na něj. Vtom ji ukápla slza.
"Max je prostě perfektní" utře si slzu a podívá se z okna.
"Znáš ji tři dny a vůbec jste se nebavily, není to trochu divný?" Řekl a znovu nastartoval.
"Já vím, ale já za to nemůžu"
Eddie se na ni jen podíval, ale neodpovídal. Zbytek cesty v autě bylo zase ticho.

Dojeli domů a Elizabeth rychle běžela do koupelny a začla se připravovat, chtěla vypadat skvěle, aby z ní Max nemohla strhnout oči. Po pár hodinách byla připravená.
"20:30," řekla si pro sebe "20:30!" Zakřičela na Eddieho.
"Jedem"
Eddie se vynořil z jeho pokoje se šibalským úsměvem.
"Dobrá" odpověděl a běžel dolů.

"Tak jsme tady" řekl a zastavil u velkého domu blízko lesa.
"Kolik je?" Zeptala se.
"21:08" řekl a zasmál se na ni.
Elizabeth vyskočila z auta a běžela před dům.
Najednou uviděla Max.

"Ahoj" pozdravila ji Max.
Vypadala nádherně, měla rozpuštěné vlnité vlasy. Na sobě měla černé roztrhané džíny a červené tílko.
"Ahoj"
"Vypadáš dobře" řekla Max.
Elizabeth se začervenala.
"Podívej se na sebe, jsi nádherná"
Max se usmála.
"Jdeme?" Zeptala se a vykročila ke dveřím.

Když přišli dovnitř hrála tam nahlas hudba a všichni tančili a popíjeli různé drinky, pár lidí sedělo venku u bazénu.
Chvíli se rozhlížely a přemýšlely nad tím co budou dělat.

"Nazdar, nechcete hrát flašku?" Přiběhl k nim nějaký starší kluk.
Podívaly se na sebe a usmály se.
"Proč ne" odpověděla Max.
Vzala Elizabeth za ruku a šly davem, prošly několik místností až došly ke schodům, které vedly dolů, asi do sklepa. Max ale nezastavovala a šla dál. Vkročili do krásné místnosti, kde sedělo pár lidí okolo prázdné 'coca cola' láhve.

"Tak sedněte si" pobídl je ten kluk, který je tam dovedl.
Obě si sedly.
Nějaký kluk s tmavými vlasy zatočil flaškou, točila se neskutečně dlouho, nakonec dopadla na nějakou holku s krátkými blonďatými vlasy.

Přiblížili se a nakonec si dali rychlou pusu.
Lidi kolem na ně pokřikovali a dělali různé hloupé zvuky.

"Teď ty" řekla ta holka a ukázala na Max.
Max vzala láhev a roztočila ji.
Elizabeth doufala že to padne na ni.
Láhev už začínala zpomalovat.
Najednou se zastavila, byla mezi Elizabeth a jedním klukem vedle ní, ten kluk ji ale otočil na Elizabeth.
Max se na ni podívala, prvně měla šokovaný výraz, ale potom se pousmála

Obě se zvedly a přiblížily se, Max se Elizabeth podívala na rty a poté do očí.
Jejich rty se pomalu dotkly, Elizabeth pocítila zvláštní pocit v břiše.
Cítila jak se jí zahřálo srdce, přes všechny problémy které kdy měla, byla konečně šťastná. Přála si aby ten pocit byl věčný, jenže všechno někdy končí.
Elizabeth ucítila jak se Max oddaluje. Obě si pomalu sedly zpátky na místa. Elizabeth se nemohla přestat smát. Max se taky usmívala, ale potom se její výraz změnil. Elizabeth ho nemohla popsat, najednou se Max zvedla a odešla. Elizabeth si toho prvně nevšimla, když ale zjistila že tam Max není rychle se zvedla a šla ji najít.

Vyšla po schodech a ocitla se v nějaké místnosti, nedokázala rozpoznat co to je za pokoj, kvůli počtu lidí který tam byl. Neviděla pomalu ani na krok, když vtom v dálce uviděla rezavé vlasy a červené tílko. Max. Elizabeth se rozběhla, snažila se běžet davem lidí, bohužel to moc nešlo. Když se dostala k hlavním dveřím rychle je otevřela a vyběhla ven. Max ze začátku vůbec neviděla, ale poté ji zahlédla jak chodí tam a zpátky, na začátku lesa.
Elizabeth za ní rychle přišla, Max ji hned zahlédla, bylo poznat že měla smíšené pocity z toho co se stalo.

"Max," oslovila ji, chytla ji za ruku a podívala se jí do očí "co se stalo?"
Max se nejistě podívala na její ruku, ale mlčela.
Elizabeth ji chytla za druhou ruku, v tom momentě se držely za ruce, Elizabeth byla šťastná že ji držela zpátky, usmála se.
"Max, já tě mám ráda" řekla Elizabeth a nejistě se podívala na zem.
"Já.. promiň já nemůžu." Max rychle odcházela.
Elizabeth ji chytla za rameno a otočila ji k ní.
"Ne!," Podívala se na ni "tentokrát mi neutečeš."
Max se jí podívala do očí, poté ji spadly na její rty.