6.

113 11 0
                                    

"pojď za mnou." Řekla Elizabeth a chytla Max za ruku.
Max se jen trochu usmála.
Elizabeth šla lesem a Max byla přímo za ní, pevně se držely za ruce.

Po chvilce došly na mýtinu uprostřed lesa, krásně svítil měsíc.
Elizabeth si lehla na měkkou trávu a pobídla Max aby se lehla vedle ní.
Max si první jen sedla, aby zjistila jestli je tráva mokrá, když ji došlo že ne lehla si vedle Elizabeth.
Chvíli se jen dívaly na noční oblohu a hvězdy.

"Teď máš dost času na vysvětlování.." řekla Elizabeth a zasmála se.
"Už ani nevím co bych měla vysvětlit." Řekla a otočila hlavu na Elizabeth, ta už se na ni dívala.
Elizabeth prvně byla zmatená, ale řekla si že se nebude vyptávat.
Max se na ni ale stále dívala, najednou se otočila na bok, aby na ni viděla lépe. Elizabeth se taky otočila, Max ji položila ruku na tvář a pomalu jí projela vlasy. Elizabeth se usmála a přiblížila se k Max.
Dotýkaly se nosy a Max ji stále držela.
Když vtom se Max otočila zpátky na záda.

"Asi bych ti to měla vysvětlit" řekla.
Elizabeth si sedla do tureckého sedu a zmateně se na ni podívala.
"Já myslela.."
Max se posadila naproti ní a rozhlédla se kolem.
"Já vím co jsem řekla, ale já ti to musím říct"
Elizabeth jen přikývla a pobídla ji ať pokračuje.
"První den, když jsme se potkaly tak jsem něco pocítila, ale nic jsem si od toho nemyslela, jenže potom mi došlo že se asi cítíš stejně. Přišlo mi to zvláštní ale teď už mi to tak nepřijde.. mám tě vážně ráda" Max ji chytla za ruku a podívala se jí do očí.
"Já tebe taky"

Max se přiblížila k Elizabeth, jejich nosy se dotkly. Max se zasmála a pomalu ji políbila. Elizabeth ji chytla za tvář.
I když její rty byli zaneprázdněné, přesto se usmála.

"Já tě asi miluju" vypadlo z Elizabeth a chtěla se vrátit k jejím rtům.
Jenomže Max uhla. Vypadala naprosto vyděšeně, Elizabeth stuhl obličej.
Najednou se Max začla smát a Elizabeth se naprosto ulevilo. Max si lehla zpátky na zem.
Elizabeth si lehla hned vedle. Chvíli se jen dívaly na noční oblohu.

Elizabeth uslyšela praskání větví, trochu ji to vyděsilo. Podívala se vystrašeně na Max.
"To bude někdo z té párty, neboj" ujistila ji Max.

"Max!" Uslyšely v dálce.
Obě se posadily a rozhlédly se kolem.

"Elizabeth, ježiši kde jsi?!" Zakřičel někdo.
Elizabeth okamžitě rozpoznala hlas Eddieho.
"Tady jsme!," Zakřičela "To je Eddie." Řekla a podívala se na Max.
Najednou uviděla Eddieho, nějakého staršího kluka s hustými vlasy a Lucase. Když zahlédla i Lucase trochu ji to vyděsilo.

"Myslel jsem si že se ti něco stalo" řekl Lucas a podíval se na Max.
Poté se podíval na Elizabeth a ustaraně se usmál.
"Jsme v pohodě jak vidíš" řekla Max a podívala se na Elizabeth.
"Co jste tu dělali panebože?!" Vykřikl Eddie.
"Nic, chtěly jsme si odpočinout od té hudby a tolik lidí" řekla Elizabeth a přikročila k Eddiemu.
"Promiň ale kdo jsi ty?" Zeptala se a podívala se na toho kluka.
"Steve," odpověděl "u mě doma je ta párty" dodal, když uviděl jak je Elizabeth zmatená.
Jen kývla a podívala se zpět na Eddieho.
"Už je dost pozdě měli bysme jít" řekl Eddie.

Všichni vyrazili zpátky. Když došli k Stevovu domu Elizabeth viděla jak se Max a Lucas loučí, obejmuli se. Poté Max došla k Elizabeth.
"Nechceš třeba zítra ven?" Zeptala se, když ji obejmula.
"Ráda" odpověděla a dala jí pusu na tvář.
Max se usmála a dívala se jak Elizabeth odchází.
Nastoupila do auta k Eddiemu, než odjeli uviděla jak ji Max mává.

"Tak co jste tam dělaly?" Zeptal se Eddie, když nastoupila do auta.
"Nic" řekla a usmála se.
"No tak řekni mi to" přesvědčoval ji Eddie.
"Nebudu ti říkat všechno" řekla s úsměvem.
"Nevadí, ale aspoň něco"
"No ona řekla že mě má ráda" podívala se na zem a usmála se.
"Vážně? Tak to gratuluju," Eddie vypadal šťastně "a jak jste se dostaly do toho lesa?" Zasmál se.
"No my hrály s někým flašku, nakonec jsme si daly pusu a ona utekla ven, jenže
já ji vzala do toho lesa, kde je klid a dívaly jsme se na oblohu a tak." Řekla Elizabeth neskutečně rychle.
"Nerozuměl jsem ti ani slovo, ale snad chápu." Zasmál se a podíval se na ni.
"Zítra možná půjdem ven.." dodala Elizabeth.
"Tak to je super." Usmál se.

Elizabeth se dívala do zrcadla v koupelně a nemohla uvěřit co se stalo, Max ji má ráda? Byla neuvěřitelně šťastná. Vůbec se nemohla přestat usmívat a stále si představovala její obličej.

...

Elizabeth se probudila celá rozcuchaná, měla polštáře a deky všude po pokoji a neměla vůbec pojem o čase.
Podívala se na hodiny, bylo jedenáct ráno. Cítila se zvláště, ale potom si vzpomněla že možná uvidí Max a rychle vyskočila z postele. Hodila všechny polštáře zpátky na postel a šla k Eddiemu do pokoje. Rychle otevřela dveře a uviděla Eddieho v posteli.

"Hej Eddie, vstávej, nevolala Max?" Zatřásla s ním.
"Nevím" zamumlal a obrátil se na druhou stranu.

Elizabeth přišla dolů, nikdo tam nebyl. Přišla ke stolu a na stole uviděla lístek.

Jeli jsme k babičce, vrátíme se až večer.

Máma.

Elizabeth si přečetla lístek a zavolala na Eddieho.
"Eddie mamka s taťkou jsou pryč!"
"Super" zaslechla.

Elizabeth vytáhla vejce z lednice a udělala si volské oko, nalila si pomerančový džus a sedla si ke stolu.
Uviděla Eddieho jak jde ospale ze schodů.

"Udělala jsi mi taky snídani?" Zeptal se.
Elizabeth jen zavrtěla hlavou a hodila špinavý talíř do dřezu.

"Tak to díky.." řekl a naplnil si sklenici vodou.
"Ježiš, vždyť ty mi taky neděláš snídaně." Řekla.
"Ale ty mě nevozíš do školy." Mrkl na ni a usmál se.

Najednou zazvonil telefon.
"Panebože snad je to Max!" Vykřikla Elizabeth.
"Nebo mamka.." zasmál se Eddie

"Ano?" Zvedla telefon Elizabeth.
"Ahoj, jak ses vyspala?" Ozvalo se.
"Max?" Zasmála se.
"Jo, jsem to já. Jak si mě poznala?"
"Nikdo nemá tak krásný hlas.." Elizabeth se začervenala.
"Chtěla jsem se zeptat jestli dneska nechceš někam zajít?"
"Jasně ráda!"
Elizabeth uviděla jak se na ni Eddie dívá.

"Super, můžeme se sejít ve dvě v parku?"
"Jasně, tak zatím ahoj"
"Ahoj" rozloučila se.

Elizabeth začla křičet radostí.
"Ve dvě se sejdeme!!"
"Tak to je super, kde?" Vyzvídal Eddie.
"V parku." Odpověděla.

Elizabeth odběhla do pokoje a začla se pomalu chystat.

"Tak jo, půl druhé, jsem připravená" řekla si pro sebe a vyšla z pokoje.

"Eddie, už jdu!" Zakřičela na něj a vyšla z domu.

Pomalu se začla přibližovat k parku, byla nervózní ale strašně se těšila až ji zase uvidí.

Neviditelná // Max Mayfield Kde žijí příběhy. Začni objevovat