Příběhy z Barbarského souostroví

(10) Druhá půlka duše

Toothcup
Pár: Škyťák a Bezzubka
Pro: DestinyDraco

,,Ale notak, bráško,"řekl tiše budoucí náčelník Blpu a pohladil svého draka za krkem. ,,Nemůžeš semnou mluvit jen když jsme sami dva, a to bez ohledu na to, že jsem jediný kdo tě slyší."

Nebylo to poprvé co zkoušel přemluvit svého přítele k trochu větší komunikaci ale , stejně jako vždy, na něj nenaléhal. Teprve když mu drak vpadl do života získal dojem, že je konečně k něčemu a zmizela i znepokojivá prázdnota co dřív měl. Nezáleželo na tom kolik problémů to přineslo, nebo o co vše díky tomu přišel.
Například o nohu...
No a i když byl zpočátku docela vyděšený, zjistit že k němu drak může promlouvat v jeho hlavě bylo neuvěřitelné.
To díky tomu se mezi nimi vytvořilo taková souhra a pouto, které nikdo nedokázal přelomit. Ovšem když bylo kolem příliš vikingů, a nešlo o ohrožení života, drak mlčel.

Víš, že to nejde. Už tak se na tebe někteří starší tváří zvláštně. Nemluvě o tom, že i Astrid se občas dívá jako by ses zbláznil, když semnou mluvíš jako se sobě rovným.

,,Ale my jsme sobě rovní,"mračil se Škyťák a při zmínce o Astrid maličko ztuhl. ,, Vím, že na tebe žárlí ale to je její problém. Už od začátku věděla, že tě mám na druhém místě hned za světovým mírem, a ona má místo až po tobě."

Víc než slyšel cítil jak se dračí hřbet otřásá smíchem v důsledku jeho slov.

To jí určitě netěší,

Drakova poznámka byla přesně taková jak očekával, ani bezzubka nebyl nadšený z toho jak se to mezi ním a Astrid vyvinulo.

,,Vím, co myslíš. Otec nás do toho natlačil, protože podle něj by měl mít správný náčelník po boku oddanou ženu."řekl s povzdechem. Thor ví, že ani jeho otci to s manželstvím nikdy nevyšlo. ,,Ale dnes mám v plánu promluvit si s oběma. Takhle to dál nejde."

Škyťáku, víš že to není dobrý nápad.

,, Možná to není dobrý nápad, ale musí zkrátka pochopit, že jediný s kým se chci dělit o svůj život jsi ty."řekl cvičitel draků pevně a opřel se čelem o týl jediné bytosti, která mu vždy rozumí.

Je to tvé rozhodnutí, a ať to dopadne jakkoliv já tu vždy budu pro tebe. Mě se jen tak nezbavíš.

***

Bezzubkova slova mu dali tolik potřebnou odvahu promluvit si s otcem. Věděl, že musí začít u něj, protože kdyby ho nechal na konec Kliďas by vždy nějak Astrid přemluvil aby s tím zas a znovu souhlasila, i když mu bylo jasné, že důvodem není její láska k němu.

,,Musíme si promluvit,"řekl svému otci s hlavou hrdě vztyčenou, což byl jen další důkaz toho jak se za ty roky změnil a dospěl. Už se mu nebál čelit, ani jeho zklamání.

,,O co jde škyťáku?"zeptal se Kliďas otcovsky a věnoval mu svou plnou pozornost. Věděl, že jeho syn musí mít na srdci něco vážného když začíná takhle.

,, Nechci si vzít Astrid, "řekl pevně, hrdý sám na sebe, že mu hlas ani jednou nezakolísal. ,, Chápu tvé důvody a vím, že trváš na svatbě než se ujmu náčelnický povinností ale já už se rozhodl. Existuje mnoho skvělých náčelníků, kteří svému lidu velí sami bez partnera po boku a já to tak nyní chci taky."

,,Myslel jsem, že Astrid miluješ.."poznamenal Kliďas zaskočeně když se snažil srovnat se vším co mu jeho syn právě řekl. Bylo toho hodně o čem musí přemýšlet.