Krev není voda (Supernatural fanfiction)

Vodka-monstrum

Po tom, co se Sam přelouskal množstvím různorodých legend, zkusil vyhledávání vodních příšer. Těch však bylo nepřeberné množství. Mohl by to studovat minimálně do dalšího dne. Zkusil ještě nějaká hesla, ale šlo jen o slepé uličky. Nic s nadpřirozenem.

Přece mu to nedalo, vrátil se k seznamu vodních bytostí a četl jednu po druhé. Přestože to bylo zajímavé čtení, těžko udržoval nějakou pozornost. Trhnul sebou, laptop mu skoro sletěl na zem.

Pohlédl na strop, rozhlédl se, s hlubokým nádechem znovu zavřel oči a protřel si je prsty. Ani si neuvědomil, že zaspal.

Po Deanovi ani stopy, žádné zprávy na telefonu – neměl ani od Bobbyho, protože byl pár let mimo všechno. Usoudil, že je bratr ještě stále v bistru, podle hodin měli ještě nějakou chvíli do soumraku, jen... jen on neměl stále nic.

Zamračil se na monitor, alespoň měl laptop na kabelu, takže se nevypnul.

Přešel od vodních bytostí zpět k pověrám o těchto místech a rozmýšlel a rozmýšlel...

Mohlo v tom něco být, nemuselo, ale...

Proč by vzpomínali právě slovanskou mytologii?

Zúžil si tedy vyhledávání na vodní bytosti v téhle oblasti. Stále toho bylo víc a on pomalu ztrácel naději, když při čtení o čemsi, v Česku zvaném vodník – přičemž to zřejmě v různých variacích existovalo v různých zemích v těch končinách – natrefil na jeden z možných typů, řekněme, o kterém už četl.

Rázem si vzpomněl. Byly to další povídačky. Starý muž, jedno oko červené, zelené fousy. Rozhodl se vzít to jako stopu, i s tím topením, které na jezeře probíhalo.

Dočetl se dokonce, jak je možné takového vodníka zneškodnit.

Byla tedy otázka, které z uvedeních tvrzení bude funkční a které dokážou využít ve své situaci a...

Stále si nebyl úplně jistý, ale rozhodl se zariskovat. Vypsal si informace na kus papíru, odložil laptop. Před odchodem se ještě zastavil v koupelně, ale potom už vyrazil najít Deana.

***

Dean už začínal mít chuť se sebrat a jít Sama zkontrolovat, jestli nechrápe, i když... Od smrti Jess ten vlasatec spal dost mizerně a pravděpodobně ho sužovaly noční můry. On sám byl pařez, to ano, ale tohohle si nemohl nevšimnout, jen o tom zkrátka nemluvili.

Hezounek byl zatím taky fuč, a Dean si tedy sedl ke stolu v koutě sám a začal si z nudy zase čmárat popředí a pozadí, sledoval Lucy, pil Colu, protože jinak by teď už začínal být přece jenom opilý.

Sam došel do bistra, tak trochu čekal, že tam Deana už nenajde. A pokud ano, pak určitě v nějaké hře. Ode dveří se rozhlédl, jako první tedy kontroloval kulečník a šipky a větší skupiny lidí, ale Deana neviděl. Stiskl rty, přestoupil z nohy na nohu. Skoro se otočil na odchod, když ještě jednou pohledem přešel prostor, tentokrát pohlédl na jednotlivce. A to už si Deana tedy všimnul. Kupodivu.

Pohnul se tedy k němu.

„Hej," kývl na něj, když už byl blízko, rovnou se posadil na volnou židli. „Nemám nic jistého, přišel jsem k tomu spíš přes pověsti o téhle oblasti, ale... Vodník."

Dean zvedl hlavu, zrovna se tak nějak zakoukal na křivky ve svém sešitě. Oči mu sklouzly z pohupujícího se Lucyina zadečku na Sama. No, co z toho je příjemnější pohled, by dokázal říct celkem s jistotou. Sice bylo na Samovi vidět, že se snažil v koupelně upravit, ale vypadal pořád dost převálcovaně.