UNHEEDED (ACOTAR FF) ✅

Kapitola 13

Mika jsem našla po chvíli hledání. Byl kousek od těch fanatiků, kteří uctívali víly. Měli zrovna řeč o tom jak jsou víly laskavé a dobré. Nesmysli.

,, Neříkej, že taky těm věcem věříš." Neodpustila jsem si poznámku k Mikovi, když jsme k němu přišli.

,, Nebuď směšná. Nevěřím tomu. Jsou naivní, když si myslí, že jsou víly laskavé a dobré. Ale je celkem zábava sledovat." Odpověděl mi a pořád při tom sledoval skupinu těch fanatiků.

,, To celou tu dobu stojíš taky a sleduješ je?" zeptala jsem se ho. Mezitím co já už získala, alespoň jeden šperk a stihla jsem si poslechnout zvláštní věštbu od té staré ženy. Do teď mi hlavě zněla její podivná slova. 

,,Odvrhnutá rodinou jednou i druhou, kráčí tmou vpřed s hlavou vztyčenou. Dokud nenarazí na světlo, co září tmou. "

Kráčí tmou? Světlo, co září tmou? Co to přesně znamená? Nekráčím tmou a ani jsem jí nikdy nekráčela. Co přesně tak věštkyně viděla, když řekla ta podivná slova?

,, Nebuď drzá. Stihl jsem toho nakrást víc než ty." 

,, Pochybuju."

,, Jsem v tomhle mnohem zběhlejší než ty, takže stihnu víc za méně času než ty." ušklíbl se na mě Mike. A vydal se pomalu pryč od místa, kde sledoval tu podivnou skupinku. 

,, Pokud jste vy dva skončili tak se můžeme vydat za Nagelem. Jsem si jistá, že bude chtít vědět jaký úlovek jsem získali." přerušila nás Kate a vydala se rázným krokem pryč od místa, kde jsem postávali a také směrem pryč z trhu. 

Řekla bych, že dnešek nebyl moc úspěšný, ale také nebyl úplně katastrofální. Získala jsem jeden šperk a to je mnohem lepší než to, abych nezískala žádný. Ovšem té věštkyně bych se obešla....

°

Zvonek na dveřích se hned ozval a hlásil, že jsme všichni tři vešly do obchodu. Zavřeli jsme za sebou dveře a došli k pultu. 

,, Nagele! Jsme zpátky." zavolal Mike, když jsem došli k pultu.

Nagel se po chvíli ukázal. Měl na sobě tmavé oblečení a své vlasy měl sčesané dozadu. ,, Tak mi ukažte co jste mi přinesli." oznámil, když stál před námi za pultem na kterém měl pár staře vypadajících věcí. 

První kdo se chtěl předvést byla Kate. Z kapsy kabátu vytáhla dva měšce k mincemi a jednu draze vypadající sponu co vlasů. Kde se jí povedlo takové věci sehnat? Nevšimla jsem si, že by se k někomu přiblížila a něco mu vzala. Nejspíše to všechno stihla během toho co já brala šperk. 

Nagel si vzal sponu do ruky. Vypadal jako z bronzu a byla ozdobená kamínky modré barvy. ,, Dobrá práce." pochválil jí Nagel. Kate jen přikývla a ustoupila stranou. 

,, Další." vyzval nás opět Nagel a položil sponu k věcem co Kate vzala. 

Další šel Mike. Ušklíbl se na mě a přešel k pultu. Na něj vyndal taky stejně jako Kate váček s penězi a jedny kapesní hodinky s přívěškem, který vypadal jako ze zlata. Nagel se spokojeně pousmál a prohlédl si věci od Mika. 

Jak to oba dělají? Mě by se nikdy něco takového nejspíše nepovedlo. 

 Nakonec Nagel vyzval i mě, abych mu ukázala co jsem získala já. Přišlo mi to strasně málo v porovnání s tím co vzali Kate a Mike. Udělala jsem pár kroků k pultu a z kapsy jsem vytáhla přívěšek co jsem bez všimnutí vzala.

,, Další šperk?" zeptal se mě Nagel, když jsem před něj položila řetízek. Až nyní jsem si ten řetízek pořádně prohlédla. Byl zlatý a měl na sobě malou perlu. Vypadal decentně a přesto byl krásný. 

,, Naše pískle je nejspíše zlodějka jen šperků. " Ozvala se Mike a Kate do něj dloubla loktem, aby hned přestal.

Nagel vzal do ruky řetízek a pečlivě si ho začal prohlížet. Čekala jsem to řekne. Bude mu vadit, že jsem přinesla jen tohle? A nebo bude rád i za to málo?

Nagel se na mě podíval. ,, Dobrá práce." Řekl mi a pak se podíval na Mika. ,, Když máš tolik energie a času tak naučíš Victorii jak se má krást. " Otočil se na Mika.

Mike na chvíli ztuhnul a zamračil se. ,,Fajn. Ale pokud se jí něco stane nebude to na mojí zodpovědnost. "