Užívala jsem si ničím nerušený spánek a vyhřátou postel, když jsem ucítila, že se mnou někdo hýbe a snaží se mě vzbudit. Nespokojeně jsem zamručela a pokusila jsem se přetočit na druhý bok.
,, Koukej vstávat." poručil mi známý hlas. Jen jsem se si přetáhla deku přes hlavu, abych ho nemusela poslouchat a mohla nerušeně dál spát.
,, Sakra něco jsem řekl ne? Vstávej." řekl hlas hlasitě a stáhnul mi deku z postele. Nespokojeně jsem nesrozumitelně něco zamumlala a pomalu otevřela oči.
Stál přede mnou Mike. Měl na sobě tmavý kabát a pevnou obuv. V ruce držel mojí deku a díval se na mě netrpělivým pohledem, když si všiml, že jsem otevřela oči jeho výraz se ještě víc zamračil. ,, Za patnáct minut dole. A koukej přít včas." řekl, hodil deku na zem a vydal se pryč z pokoje. Při zavírání dveří jimi nezapomněl bouchnout.
Přejela jsem si rukou přes obličej a pomalu vstala z postele. ,,Ten má dobrou nálada hned po ránu." Pomyslela jsem ji. Vstala jsem z postele a zvedla deku. Ustlala jsem si postel a podívala se ven. Na obloze byla oblaka, ale nevypadalo to, že by mělo v nejbližších hodinách začít pršet. Otevřela jsem šuplíky z něj vyndala oblečení a převlékla se do něj.
Potom jsem přešla k zrcadlu a pomalu jsem si rozčesala vlasy. Sahali mi do půlky zad a po většinu času jsem je nosila v pevném copu a nebo drdolu. Měla jsem stejnou barvu vlasů jako moje sestry. Zlatavě hnědé i když mi přišlo, že já jsem je měla více do hněda než ostatní sestry. To je asi jedna z velmi mála věcí co mám se sestrami podobného. Jelikož jsem z nás všech nejmladší tak jsem z pravidla taky byla vždycky nejmenší. Oči vždycky jsem měla jinou barvu očí než moje sestry. Zatímco co Elain je měla hnědé jako náš otec, Nesta a Feyre měli pro změnu zase modrošedé oči. Zatímco já je měla jen čistě šedé. Nikdy jsem nepotkala nikoho dalšího, kdo by měl podobnou barvu očí jako já.
Vzala jsem do ruky stužku a zapletla si jí do vlasů. Vlasy jsem si pevně stáhla do pevného copu, aby mi nikde volně nepřebýval ani jeden pramen.
,, Vlasy si rozdělíš na tři pramínky, tak aby byli stejně velké. Musíš uchopit střídavě z každé strany pramínek vlasů a proplést je pod prostředním pramenem vlasů. " vysvětlovala mi Feyre, když jsem byla menší a ona mě učila jak si mám udělat copy.
,, A co když se mi zapamatují ruce, Feyre?"
,, Tak mi to povíš a já ti je zase vymotám ano? Jsi šikovná, zvládneš to." Usmála se na mě a pohladila mě po tváři.
,, Mám tě ráda, Feyre."
,, Já tebe taky, Victorie."
Zamrkala jsem, abych zahnala slzy při té vzpomínce. Položila jsem hřeben zpátky na místo odkud jsem ho vzala a vydala se pomalu pryč z pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a pomalu se vydala chodbou ke schodům a pak dolů do přízemí.
ČTEŠ
UNHEEDED (ACOTAR FF) ✅
FanfictionVždycky jsem byla ta opomíjená. Jako nejmladší za čtyř sester se na mě dost často zapomínalo. Časem jsem to začala využívat ve svůj prospěch. Nikdo si většinou nevšimnul, jestli jsem tam byla a nebo ne. Lidé často ani nevěděli, že jsem ta čtvrtá s...
