Time crystals

Prolog

Krystaly času.

Říká se, že na začátku tohohle všeho bylo v magické zemi Argon devět krystalů času. Měl je ve svém vlastnictví zlý a velmi mocný šamanomág.

Jednoho dne však udělal obrovskou chybu. Snažil se krystaly použít ke svému kouzlu a to se mu stalo osudné. Nejen, že přišel o krystaly času, ale také o svoji rodinu, pro kterou by klidně i zabíjel. Krystaly kouzlem nezničil. Pouze se dostaly do různých časových pásem a galaxií.

Devět krystalů, devět knih a devět strážců.
_________

Z nebe právě spadl mladý muž a jeho záda se tvrdě setkala se zemí. Krystaly, které byly uschované v měšci, byly nyní rozsypané kolem. Jeho zrzavé vlasy, které si pečlivě upravoval, byly kvůli pádu neupravené, dokonce i špinavé. Když otevřel smaragdové oči, oslepil ho pohled na nebe, kde zářilo slunce. Jeho tváře zdobily drobné tečky, které se táhly z pravé strany, přes nos až k levé. Rukou si před tím světlem chránil oči a celý obličej. Na sobě měl světle hnědé triko, černé volné třičtvrťáky a šedé ponožky. Boty v době, kdy dal dohromady všech devět krystalů, neměl, takže byl bosý. Mladík si cosi mumlal po pod nosem a pomalu se vzpamatovával.

,,Au." brblal a pomalu vstal. ,,Tohle místo je mi povědomé," poznamenal a rozhlížel se okolo sebe. ,,Nebyl jsem tady jednou?" zeptal se. Místo, ve kterém se objevil mu bylo velmi povědomé. Když mu konečně docvaklo, kde se nachází a v jaké době je, zděsil se. ,,To ne. Kruci!" nadával. ,,Proč, ze všech možných míst, skončím zrovna tady?! S ním?!" Nechtěl být zrovna v této době. Jednou mu stihl uniknout. Podruhé mu to už jen tak neprojde. Musí se odtud okamžitě dostat, ale jak? Pokaždé je jiný způsob vrácení se zpět do své doby, nebo do jiné. Popadl měšec a schoval do něho krystaly. ,,Tři...čtyři...pět," počítal. ,,Osm." Srdce se mu rozbušilo. Kde je ten poslední?! Chytil se za vlasy a měl sto chutí si je všechny vytrhat. Podíval se všude kolem, ale po devátém krystalu času nebylo ani památky. ,,Musím ho co nejrychleji najít, jinak to se mnou nedopadne dobře!" poznamenal celý strachy bez sebe.

Okolí bylo jiné, než to, kde se naposledy objevil. Byl na vrcholku skály. Slyšel vlny. Podíval se ze zvědavosti dolů. A dostal druhý infarkt. Hned pod ní byly špičaté kameny.

Tohle místo tady je?! Kolik lidí tady umřelo? ptal se vyděšeně. Zatřásl hlavou. Nesmí přemýšlet nad smrtí!

Minule, když v době elektronické, ztratil krystal, po čase s ním bylo něco v nepořádku. Začal tak divně blikat. Jednu dobu viděl svět moderny a v té další temnotu bez jakéhokoliv života. Bál se. Nechce zemřít tak mladý. Sice procestoval mnoho dob, ale stále není připraven zemřít.

,,Kde se jen mohl ztratit?! Nezůstal snad-" Když si vzpomněl na dobu, kde byl předtím, srdce se mu zastavilo. ,,V tom případě stačil ten krystal spadnout a zůstat ve světě čarodějů, skvělý," zamyslel se. Podíval se na měšec. ,,Je to jasné, nesmím ztratit těch osm a všechno snad bude v pořádku," uklidňoval se. ,,Třeba...to nebude tak špatný!"

Podíval se na oblohu. Slunce pomalu ale jistě už zapadalo. Brzy se setmí...

Musím vyrazit do vesnice, abych našel přístřeší. S touhle větou se vydal do podvědomého světa. Musí se ale vyhnout šamanomágovi, který se ho naposledy snažil zabít. Proč? No, ukradl mu krystaly. Utekl mu jen tak tak, proto musí být teď mnohem více opatrnější. Nesmí se s ním potkat.

Všechno skončilo jinak. Šamanomág byl chytřejší, než si myslel a vzal podobu jiné osoby a ošálil ho! Mladík mu spadl přímo do pasti. Nechal se z vlastní chyby chytit!

,,TY NEZBEDNÍKU! VRAŤ SE SEM!" volal za ním šamanomág. Mladík utíkal, co mu síly stačily. Svíral měšec pevně v dlani a utíkal. Neohlížel se. ,,Kaido! Po něm!" rozkázal. Zrzavý mladík se zděsil, když tuhle větu slyšel. Nevěděl, že za tu dobu, co byl pryč, se mu podařilo získat draka.