Kapitola 22.

677 37 5
                                    

Pohled Almwen

Seděla jsem na posteli zády ke dveřím a čekala jsem na svého manžela. Měl nějakou válečnou schůzi.

,, Překrásná, jako vždy." promluvil za mnou zničeho nic.

Hrozně jsem se ho lekla. Vyskočila jsem na nohy a rychle jsem se otočila. Jak jsem uviděla Thranduila chytla jsem se jedné z podstavy nebes. Král se nad mou reakcí zasmál a šel ke mě. Cestou odložil své meče na stůl.

,, Jsi neustále ozbrojený. " konstatovala jsem.

,, Mám tu nejeden poklad, který musím chránit." usmál se na mě.

Obcházel mě a prohlížel si mě. Opřela jsem se zády o podstavu a nechala jsem se na pospas jeho očím plných chtíče. Zastavil se asi metr ode mě. Měl na sobě stříbrno-zlatou tuniku. Neměl ani těžký plášť. Natáhl ke mě ruku a já ji přijala. Vtáhl mě do prostoru. Odepl mi plášť a vzal ho do rukou. Zabořil do něj nos. Jen se zatajeným dechem jsem ho sledovala. Pak ho odhodil od nás pryč. Stála jsem před ním jen v saténové košilce se staženými vlasy. Přistoupil ke mě a rozpustil je.

,, Pamatuješ, jak jsem se zmiňoval a dalších dětech?" záludně se mě zeptal.

Usmála jsem se na něj a vášnivě jsem ho políbila. Sundala jsem mu brož a provokativní pomalou chůzí jsem ji odnesla na stůl. Když jsem se vrátila k němu jeho ruce byly zvědavější. Hledali mi na zádech cestu ven z šatů zatím, co jeho rty sváděli od ucha až rameni a zase zpátky. Mé prsty se hbytě dostaly pod tuniku. Nechal si ji sindat z ramen. Zastavila jsem ho. Dnes jsem královna já. Zatlačila jsem do něj a on si sedl na postel. Rozvázala jsem si šaty. Ty zpadli na zem k mým nohám. Thranduillovi oči si hlavově prohlíželi. Znovu jsem do něj potlačila a on si lehl. Já si jen ve spodním prádle na něj sedla. Něžně jsem ho políbila na krk. Zavzdychal. Mé prsty si mapovali jeho svalnatou hruď dokud nenarazili na látku kalhot. Ukradla jsem si jeho rty. Mé vlasy nám dělaly oponu a oddělovali nás od reality. Byly jsme jen mi dva.

Pláč. To mě probralo. Rychle jsem si sedla a zaposlouchala jsem se. Znovu se ozval. Rychle jsem se oblékla a běžela jsem za Legolasem.

Pohled Thranduilla

Almwen se zvedla tak rychle, že jsem ji nestihl zastavit. Doslova utekla. Ležel jsem na posteli chvíli sám a pak jsem přece jen vstal také. Ze země jsem naštvaně vzal svou tuniku. Nezabíval jsem se zapínáním. Mířil jsem za Almwen. Když jsem vešel na Legolasova pokoje. Chlapec spokojeně papal. To se mi snad jen zdá. Sedl jsem si do křesla a Almwen jsem si posadil do klína. Asi po půl hodině jsme byli zase u sebe a princ spal. Almwen si zvedla ze země kabát a uklidila ho. Bylo mi jasné že už dnes v noci nic nebude. Vyslékl jsem se a lehl jsem si do postele.

Pohled Almwen

Bylo mi toho líto. Tak mohl mít Legolas sestřičku. Když jsem se podívala na Thranduila tak ležel nahý v posteli. Díval se do stropu. Možná se to dalo ještě zachránit.

,, Thranduile?" oslovila jsem ho.

,, Ano?" otočil se na mě.

Znovu jsem si rozepla šaty a tím mu ukázala, že jsem svolná. Jen jsem si je nechala na ramenou. Thranduil se usmál. Vylezl v kalhotech z postele. Vzal mě za paži a odvedl mě k posteli. Elegantně jsem si na ni lehla. Thranduil se vrátil k váze a z ní vytáhl ozdobné paví péro. Když se sním vrátil tyčil se nade mnou jako pravý král.

,, Zavři oči." rozkázal.

Poslechla jsem a trpělivě jsem čekala. Chvíli se nedělo nic. Pak u kotníku ucítila peří. Zhluboka jsem se nadechla. Thranduil s ním pomalu cestoval. Nevyhnul se ani mé ženskosti. Zavzdychala jsem a otevřela jsem oči.

,, Řekl jsem ať zavřeš oči." zoopakoval mi.

Znovu jsem uposlechla. Zjevně si to užíval a nebyl sám. Větší požitek jsem měla ale až to peří pustil na zem.

King and Queen (cz Thranduil)Kde žijí příběhy. Začni objevovat