Jejich Spřízněná Duše

2.

Naštěstí to netrvalo dlouho a o dvě hodiny později mi žebra už správně srostly. Ležela jsem vysíleně na posteli, po té, co mi Carlisle pomohl svléct s rozstříhaného oblečení a převléct se do trička, co přinesli s Esme sebou z Forks. Teď mi bylo úplně jedno, že má prsa viděl Bellin budoucí thán. Byla jsem neuvěřitelně ráda za to, že mi pomohl se převléct a nemusela jsem trpět bolestí při pokusech si třičko obléct. Ještě než odešel z pokoje, tak mi Carlisle dal kapačku s tekutinou a mophiem.

Jen co opustil pokoj, vběhli dovnitř mé spřízněné duše. ,,Jak je ti, mi caro?" Zeptal se mě hned Marcus a vtisk mi polibek na čelo. Pousmála jsem se a Aro s Caiuse zopakovali počínání svého bratra. ,,Teď už dobře, když jste se mnou." Usmála jsem se na ně unaveně a Aro se krátce tiše zasmál, než si sedl vedle mě a opřel si mě zády o hruď. Jen jsem si přitáhla peřinu víc k hrudi a uvolnila se v jeho objetí. Markus s Caiusem si přisedli a každý teď svýral jednu z mých dlaní. ,,Chtěla jsem se vás na něco zeptat, Aro a Caiusi. To ovšem může počkat. Jsem moc unavená, nebude vám vadit, když usnu?" Zeptala jsem se jich a odpověd jsem ani nedostala, protože se Aro se mnou posunu víc do středu postele a Caius s Markusem si oba položili hlavy na mé stehna. Jen jsem se jejich chování pobaveně zasmála a začala oba hladit ve vlasech. ,,Jen spi, mi amore, až se probudíš, budeme s tebou." Pověděl mi u ucha Aro a já se jen pousmála a pootočila k němu hlavu. Chtěla jsem to vše brát pomalu, ale ukázalo se to jako nemožné. Chvíli jsme si jen hleděli vzájemně do očí, než jsem přerušila vzdàlenost mezi námi a vtáhla Ara do jemného polibku. Caius s Markusem zdvihli pohled, ale nic na to neřekli a opět ho odvrátili. Ukončila jsem polibek a nahnula se opatrně i k mým dalším spřízněným duším, oba jsem také jemně políbila na rty, než jsem si položila hlavu na Arovu hruď a do chvíle jsem usnula.

《《《》》》

Když jsem se o několik hodin později probouzela, má první myšlenka byla, kde je má sestra. Prudce jsem se posadila a zmateně se rozhlédla po místnosti. ,,Jen klid, mi amore. Nic se neděje." Promluvil na mě hned Aro a Caius s Markusem mě s obavou pozorovali. Pohlédla jsem na Ara a zhluboka se nadechla. ,,Kde je? Kde je má sestra?" Zeptala jsem se s panikou a Caius se hned zvedl z postele a odešel z pokoje. ,,Mi caro, Caius jí přivede. Neboj se." Pokoušel se mě uklidnit i Markus a já vstala opatrně z postele, abych přešla k oknu. Kapačka mi v ruce překážeka, tak jsem si jí vytrhla. Zapoměla jsem na fakt, že jsem v hradě plném upírů. Aro byl hned u mě a vzal mou ruku do své. Zvědavě pozoroval malý potůček krve, co mi vytékal z místa vpichu. ,,Ani nad tím nepřemýšlej." Napomenula jsem ho tiše a on mi pohlédl do očí, než si z kapsy vytáhl bílý kapesníček s monogramem, kterým mi krev z ruky utřel. Rána už se stihla zahojit a nezbylo po ní ani památku. Pohladila jsem Ara po tváři a kapesník mu vzala z ruky. Setřela jsem si ještě zbytek krve a podle instinktu se vydala do koupelny, kde jsem si ruku omyla a rovnou se pokusila vyprat kapesník. Přešel ke mě Markus a objal mě zezadu kolem pasu. Položil si bradu na mé rameno a pevně si mě k sobě za pas tiskl. ,,Ale, ale, o co vám jde, můj milý?" Zeptala jsem se provokativně a otřela se zadkem o jeho klín. Marcusovu tvář neopustil úsměv, jen jeho stisk na mých bocích zesílil. ,,O nic mi nejde, mi caro. Ten kapesník nemusíš čistit, máme jich tisíce." Zapředl mi u ucha a já zaklonila hlavu, abych ho mohla políbit. A samozřejmě, když se líbám s jedním, hned musím i s ostatními. Aro si mě přivil k sobě a hned jak jsem ukončila polibek s Marcusem, byla jsem vtažena do dalšího s ním. Caius vešel do pokoje s Bellou a Edwardem v závěsu a hned se vydal také k nám do koupelny. ,,Notak hoši. Nemusíte se o mě prát." Pronesla jsem pobaveně, když Caius bouchl Ara po dlaních, které měl Aro na mém pozadí.

Markus se chování svých bratrů zasmál a sám si mě ukořistnil pro sebe, když se o mě jeho bratři kočkovali. Zasmála jsem se, vtiskla jsem mu krátký polibek než jsem se vykroutila z jeho objetí a Caiuse také políbila a následně jsem se vydala zpět do pokoje. Edwardovi na tváři pohrával pobavený úsměv, když si přečetl naše myšlenky. Bella se ke mě hned vrhla, ale Caius jí ochranářsky zastoupil cestu. Edward se okamžitě postavil před Bellu a oba na sebe začali vrčet. Prue z této situace šílela a tak jsem se jí podvolila a nechala jí převzít kontrolu. Mé oči okamžitě stmavly do sitě modrých. Prue se postavila mezi ty dva prskající upíry. ,,Dost! Chováte se jako děti! Caiusi, přestaň s tím a ty taky, Edwarde!" Poručila jim a oni okamžitě stichly jen se dál probodávali pohledem. ,,Mi amore, tvé oči." Vydechl překvapeně Aro a pomalu se ke mě i s Marcusem rozešel. Nad tou přezdívkou jsem se samozřejmě pousmála tak jako nad všemi a Prue je nechala ke mě dojít. ,,Bello, pojď sem." Oslovila jí Prue a Bella ke mě okamžitě rychle přešla. Hned si jí Prue přivinula k tělu. ,,Prue, prosím vrať Alisse kontrolu. Prosím, mám strach." Pověděla jí Bella a Prue mi okamžitě vrátila kontrolu a já Belle vtiskla polibek do vlasů. ,,Vše je v pořádku, neboj se. Jsem s tebou." Řekla jsem jí a zdvihla pohled k ostatním. Caius se zamračil a rychle opustil místnost. Já a jeho bratři jsme si jen povzdechli. ,,Nic si z jeho chování neděl, mi amore. Caius se jen potřebuje smířit s faktem, že jsi královna nadpřirozena po svém." Pověděl mi Aro a já na něj překvapeně pohlédla. ,,Cože?!" Řekla jsem zároveň s Bellou i Edwardem a dál na něj s Marcusem překvapeně hleděla.