PRŠÍ JEŠTĚ?

12 1 3
                                    

Má slova jsou jak kapky deště,
vsáknou se do tebe jako do vyprahlé hlíny,
zratí se v tobě, nemůžeš je najít,
dávám ti je ráda, odevzdaně,
věřím v tebe jako v modré nebe,
a přesto mám občas strach,
že je najdeš,
posbíráš
a vyšleš je proti mně jako tsunami,
jako přílivovou vlnu,
co mě spláchne z povrchu zemského,
pak ve mě nezůstanou žádná slova
a nikdo komu bych je ještě chtěla dát.

-J.

A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.Where stories live. Discover now