Začít znovu

1. Nový domov

Mery:
Akorát jsem zaparkovala před bytovkou v Rubavě. Pohled na náš nový domov byl pro mě... Neměla jsem slov. Byla to obří změna ale hlavně jsem cítila tíhu na srdci.
M- ,,Jsme tu." řekla jsem a otočila se na Kida. Ten mlčel, koukal z okna a poslouchal písničky. To vlastně dělal celé 3 hodiny cesty.
M- ,,Kide." chytila jsem ho za rameno. Hned se sebou trhl a sundal sluchátka
K- ,,Nech mě! Nejsem slepej." odseknul mi
M- ,,Kide přestaň. Nemůžeš být aspoň nachvilku normální? Jako kdysi."
K- ,,Kdysi jsme měli rodiče a dědu. Ale teď kvůli tobě nejsou, takže nebudu ani milej." odsekl opětovně a vyšel z auta. Vždy mě jeho slova ranili. Hrozně moc. Ovšem jsem nechtěla aby na mě jak mě to raní.
Taky jsem vystoupila a šla ke vchodu. Kid mě následoval a mlčel. Někdy mě to jeho mlčení ničilo víc než jeho urážky.
Vyjeli jsme výtahem na naše poschodí. Na levé straně byl náš nový byt. Nový domov. Když jsem odemkla, tak to byl úplně jiný vzduch. Jiný z nového domova mají radost, užívají su ten první pohled. Já se cítila ale mizerněji než normálně.
K- ,,Kde jsou věci? A jooo, oni uhořeli, že?"
M- ,,Kide." koukala jsem se na něj
K- ,,Co Kide."
M- ,,Ve svém pokoji máš provizorně valendu. Pak koupím postel."
K- ,,Ok." ukázala jsem mu pokoj a já koukla ostatní místnosti. Už jsem ten byt viděla ale furt to bylo pro mě zvláštní. A hlavně pochmurný. Jako jo, byl velkej a světlej. Dost oken a tak. Ale prostě... Tu náladu jsem měla déle. A myslím si, že se jí jen tak nezbavím.
Pak jsme šli s Kidem dolů pro věci. Jedny z mála, které neshořeli. Kid měl kolem toho nespočet řečí a hlavně narážek🙄Jdou mi někdy krkem ale na na některé jsem si zvykla.
Když jsme brali poslední, tak šel zrovna i náš nový soused domů. Nebudu lhát. Každá si musela všimnout, že vypadal neskutečně sexy.
Bohužel jsem brala zrovna knihy, takže krabice byla těžká. No a šlo mi to hůř, skoro to na něj padlo.
?- ,,Pomůžu Vám." vzal mi jí a dal ke dveřím
M- ,,Děkuju."
?- ,,Maličkost. Vy budete nová sousedka, že?"
M- ,,Jo. Jsem Mery. Nebo tedy Marie ale každý mi tak říká." pousmála jsem se
?- ,,Já-" když chtěl říct jméno, tak bohužel přišel Kid
K- ,,Bože ségra pohni si."
?- ,,Hele mladej. Chovej se slušně."
K- ,,Co je Vám do toho starej."
M- ,,Kide!" křikla jsem po něm ale ten chlap se jen zasmál
?- ,,Držím s ním palce."
M- ,,Omlouvám se za něj."
?- ,,To je v pořádku."
M- ,,Fakt?"
?- ,,Fakt." usmál se a vešel k sobě do bytu
K- ,,Jsi mu měla vést do prdele více."
M- ,,Mlč raději." řekla jsem otráveně. Tohle mi chybělo🙄Teď bude mít narážky i na tohle.
K- ,,Nebo mu skoč do postele rovnou jako tomu poslednímu a nech uhořet i mě."
M- ,,Kide!!!" křikla jsem ale to už byl v bytě. Cítila jsem tíhu na hrudi ale zvládla jsem to. Naštěstí. To poslední co mi chybí je aby mě Kid viděl brečet.
Co se bude dít dál? A kdopak je soused?