Alternativy Neříkejte to

AK4: DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO I.

ALTERNATIVNÍ KONEC Č. 4, část 1

Autor:  JanaJana374

XXX 

Týden. Tak dlouho Severusovi trvalo než se rozhodl, co udělá s Potterovou pozvánkou na svatbu.

Vlastně neměl ani nad čím přemýšlet. On věděl, co chce udělat, už ve chvíli, kdy mu ta pozvánka přišla, ale nějaká jeho část, nejspíše ta, která se ještě nevzpamatovala z války, proti jeho rozhodnutí protestovala. Něco v něm ho neustále přesvědčovalo, aby se ujistil, že Potter bude v dobrých rukou.

K čertu s tím! Proč by ho mělo zajímat, jak na tom Potter bude? On už svou úlohu splnil! Kluk vyhrál válku, zachránil svět a Severus mohl konečně žít dle svého uvážení. Co mu je po tom, koho si bere a jestli bude šťastný?

Jenomže se mu opět připomenula ta slova. Ta, která Potter pronesl střízlivý a ve vší vážnosti. Ta, která Severus tak rázně odmítl, protože Potter prostě nebyl tím, co hledal. Byl vším, jen ne tím, co by mohl chtít.

Ale...bylo to opravdu tak? Nebo celou dobu lhal sám sobě?

Pohlédl na pozvánku a pak ji jednoduchým kouzlem spálil na popel. Nebude ze sebe dělat šaška, aby přijal pozvání na Potterovu svatbu. Potter měl svůj život a on zase svůj a tak to bylo správné.

~~~

Přestal odebírat Věštce a zakázal si veškeré myšlenky na toho šílence. A bylo mu dobře. V den, kdy se konala Potterova svatba si symbolicky dal sklenku vína a udělal za minulostí pomyslnou, tlustou čáru. To se tedy alespoň domníval.

První týden, druhý týden i třetí týden uplynul a Severus téměř zapomněl na nějakého Pottera i na jeho svatbu. Občas, při chvílích dočasné slabosti, si vybavil jejich poslední rozhovor, ale vždy ho velmi rychle vypudil ze své mysli.

Toho rána měl mít původně volno, aby si sehnal některé vzácné lektvarové přísady. Zrovna se chystal vyrazit, když plameny v krbu zezelenaly a vyletěl z nich kus pergamenu. Lehce ho ještě v letu zachytil a přečetl si krátkou zprávu.

Severusi, okamžitě se dostav do mé kanceláře. Grant

Přísady budou muset počkat. Moore by si ho nepozval bezdůvodně, takže mají nejspíše nový případ.

Jakmile vstoupil do kanceláře, pokusil se o něj infarkt. Kromě superintendenta Moora byly v místnosti další tři osoby. Ryan, který byl povýšen na seržanta a zastával tak Grantovu původní pozici, Severuse svou přítomností nepřekvapil, ovšem Grangerová a Pastorek už ano.

„Severusi, děkuji, že jsi tak rychle dorazil. Sedni si," pronesl Grant vážně a Snape měl opravdu špatný pocit. Přítomnost kohokoliv z Británie se mu nezamlouvala, ovšem stále to bylo snesitelné. Hlavně, že nedorazil Potter.

„Pan ministr a paní Wealeyová nás přišli požádat o pomoc s přísně utajeným případem, který však má nejvyšší prioritu. Oba se domnívají, že k úspěšnému vyřešení jsi klíčem právě ty, Severusi," vysvětlil Moore a Snape posměšně nadzvedl obočí. Ne, že by si nebyl vědom svých kvalit, ale opravdu je britské ministerstvo tak zoufalé, že potřebuje zrovna jeho?

„O co jde?" zeptal se líně a zvažoval, jak se budou tvářit, když se rozhodne odmítnout spolupráci.

„O Harryho, pane," ozvala se Grangerová. Nebo teda vlastně Weasleyová.