ALTERNATIVNÍ KONEC Č. 7, část 4
Autor: Wertscha
XXX
Kapitola 4: Na to nejlepší se člověk načeká
Stali se z nich přátelé. A i když by to ještě před pár lety usilovně odmítal, byl za to nakonec rád. Potter se z toho šoku docela rychle oklepal. Nedokázal se udržet a znovu se tiše zachechtal, jako vždycky, když na to vzpomínal.
***
Druhý den po tom, co ho poslal spát, přišel Potter do kanceláře a tvářil se zmateně.
Bez výrazu ho sledoval a bavil se. Byl si jistý, že včera už Potter nedokázal usnout. Kruhy pod očima toho byly němým důkazem.
Och ano, tohle bude zábava.
„Dobré ráno," pronesl Potter opatrně a očividně se snažil zjistit, jestli se mu ten včerejšek jen zdál, nebo byl vážně osloven křestním jménem.
„Nejsem si jist, zda je dobré," ušklíbl se a brkem, kterým doteď psal, ukázal na stoh pergamenů na Harryho stole.
„U Merlinových zpocených kou... Eee, radši nic," Potter zmlkl, když si uvědomil, kdo proti němu sedí, a zhroutil se na židli.
Sledoval ho a bavil se. Možná by vážně nebylo špatné držet si ho u sebe.
Mávl hůlkou a hrnek s kávou se poslušně přemístil před Pottera.
***
Trvalo týden, než se Potter zeptal. Už se skoro bál, že proslulého nebelvíra opustila odvaha.
„Profesore, co to má znamenat?" vyhrkl, když před ním přistál další bylinkový čaj, a divoce při tom gestikuloval rukama.
Trochu se pousmál. Na tohle čekal. Věděl, že to Potter bude chtít rozebrat.
„To, jak jste to výřečně nazval, pane Pottere," spustil a použil svůj nejlepší učitelský tón, „znamená, že jsem došel k názoru, že když se mi nesnažíte vyznávat ze svých citů - a neopovažujte se s tím znovu začínat - není vaše společnost zas až tak otravná, jak bych předpokládal."
Potter zíral. Nechápal.
Nečekaně.
„Prostě na mě můžeš mluvit, když pečlivě zvážíš témata. A nemusíš odmítat pozvání na skleničku, kterého se ti od mých kolegů pravidelně dostává."
Sledoval ho a čekal, jestli pochopí.
Trvalo to.
„Znamená to, že bysme mohli být přátelé," zeptal se Potter nejistě, „Severusi?"
Pokrčil rameny. Nevěděl, jestli to bude fungovat.
„Uvidíme."
***
Pozvedl obočí, když před ním přistála další sklenička. Od Pottera.
„Myslel jsem, že bysme si třeba mohli připít. Však víš, na spolupráci, úspěšně vyřešený případ a tak," zamumlal Potter a svezl se vedle něj.
Ušklíbl se.
Naklonil se k Potterovi.
„Nesnažíš se mě tak náhodou opít a zneužít?" zavrčel mu přímo do ucha.
ČTEŠ
Alternativy Neříkejte to
FanfictionVÝZVA/SOUTĚŽ Sbírka alternativních konců k fanfikci Neříkejte to. "Neříkejte to" končí pro některé nešťastně, pro některé šťastně, a pro jiné nadějně. Tato sbírka a akce má za cíl umožnit lidem napsat své ideální pokračování, ať je jakékoliv. Meze s...
