I am not normal

15

Otevřel jsem rozespale oči a zjistil jsem že ležím na Kookovi, který ještě spí. Zavrtím se a tím zjistím že ani jeden na sobě nemáme oblečení a do celého mého těla vystřelí bolest napnu se a snažím s nedát nic na jevo. ,,Kookie~,, řeknu aby se vzbudil, protože mám trochu hlad ten otevře oči a usměje se na mě ,,jakpak jsi se vyspal Jiminie?,, a dá mi pusu na čelo víc se k němu natisknu a zamumlám že dobře. Jungkook se začne zvedat a tím mě posadí na postel a já syknu bolestí ,,že by si to tady někdo včera užil,, rýpne si do mě a já se radši položím na břicho ,,hmm,, řeknu trochu uraženě a on se mezitím vydá udělat snídani.

Stojím v kuchyni a připravuju snídani v čem mi zazvoní mobil, tak k němu přistoupím a zvednu ho. Po dlouhém rozhovoru zůstanu stát zaražený na jednom místě a mobil mi vypadne z ruky. Volala mi máma, že brácha měl autonehodu a na místě zemřel padnu na kolena, jako by nic jiného neexistovalo a všechno stichlo. Jsem tu jen já a nevím co dělat je mi jedno že mám na pánvičce rozdělaný vajíčka. Jak mi to mohl udělat vždycky jsem mu říkal ať jezdí opatrně a ne jak pošuk, co musí být všude první.

Co trvá tak dlouho většinou snídani připravý co deseti minut. Mám tam za ním jít? Bolí mě všechno, ale zkusit to můžu, slevu z postele což je už něco a vydám se ke dveřím ,,Kookie?,, nic divný. Šoupu se pomalu po schodech sž vidím jak Jungkook klečí na kolenou a vypadá duchem nepřítomen, pochvíli si nějak sednu vedle něj i když to dost bolí a chytnu ho kolem ramen ,,Kookie? Co se děje,, otočí se na mě s nečitelným výrazen a kouká mi snad až do duše. ,,Kookie!,, zaklepu s ním a konečně se mi podívá do očí ,,j-já..,, snažil se něco říct, ale začaly mu téct slzy a ucítím něco jako by se.. pálilo? Vzhlédnu k lince odkud se line tmavší kouř ,,Kookie jídlo!,, zakřičel jsem trochu a on se na mě jen koukal, tak jsem s ním zase třásl jako o život ,,Kookie! V.a.j.í.č.k.a!,, a rychle se zvedl

Byl jsem duchem nepřítomen a jen koukal na Jimina, proč panikaří a třese se mnou a něco křičí a pak zaslechnu slovo vajíčka a dojde mi že jsem vařil rychle se zvednu a vypnu sporák. Jimin na mě kouká jako na blázna ,,J-jiminie,, sehnu se k němu a vyzvednu si ho do náruče. Přitisknu se na něj co nejvíce to jde a zabořím si do jeho ramene hlavu ,,Kookie co se stalo?,, řekne trochu sklesle a začne mě hladit po zádech ,,b-brácha u-umř-řel a-a,, v tu chvíli se mi z hrdla vydře několik vzlyků a nejsem schopný to doříct začne mě uklidňovat a navrhne, aby jsme šli do pokoje aby mě tu nasbíral ze země.

Takže zaprvé snad se vám příběh líbí a baví. Zadruhé chci se omluvit za delší neaktivitu, výmluvy jsou zbytečné a pokusím se to napravit, ale nic neslibuji