Felix je už od mala jiný než ostatní kluci okolo něj. Většina kluků se věnuje sportu, tanci, umění, herectví a další.. Jenže Felix? Felixe to už od dětství táhne ke zvířatům. Především ke koním. V Koreji začal chodit do stájí už od svých 12 let a za...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
｡˚ ✧
„Co když je v lese někdo s námi?“
✧ ˚｡
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Byl jsem překvapený z toho, že mi Chan donesl vázu na kytky, kzefe jsem utrhl na louce. Protože.. nikdy jsme se spolu nebavili, tak jsem si myslel, že mě nemá rád. Ale tohle mi udělalo radost.
„Posaď se“ řekl Minho a já si hned sedl. Následně jsem si všiml, že každý má u sebe láhev se soju.. a já ji měl na stole také.. „U-um.. Já.. já alkohol nepiju“ zakroutil jsem hlavou.
„A měl jsi to někdy?“ zeptal se Chan. „Oh.. ne?“ zmateně jsem se na něj podíval. „Tak to můžeš zkusit“ pokrčil rameny.
„Uhm.. ne-nemáš něco jiného?“ zamumlal jsem. Nechtěl jsem něco, co má v sobě alkohol, protože mi to nechutná.. „Džus?“ vstal od stolu. „Prosím..“ odpověděl jsem mu.
Také jsem zjistil, že na mě někdo pořád kouká.. cítil jsem na sobě něčí pohled až jsem z toho byl trošku nervózní, plachý a začal se trošku červenat.
Chan během chvilky přišel a na stůl mi dal skleničku s džusem. „Děkuji“ řekl jsem mu a hned se ze skleničky napil. „Můžete jít klidně dovnitř, zda chcete“ řekl Chan. „Jo, možná potom“ odpověděl Minho.
⏧·₊̣̇.
Čas utíkal rychle a Chan právě před chvílí dogriloval maso. Bylo opravdu dobré.
Celkově jsme si to zde dost užívali. Všichni se bavili, akorát já tedy moc nemluvil, ale to je jedno..
Až nastal čas jet zpátky domů. Blížil se totiž večer a my chceme být doma ještě v dobrý čas. Takže jsme si vzali své věci a vydali se k autu. Bylo to opravdu fajn.
