𝐎𝐂𝐄𝐀𝐍 𝐄𝐘𝐄𝐒 , 𝐣. 𝐦𝐚𝐲𝐛𝐚𝐧𝐤 ✔️

𝐜𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐬𝐢𝐱

Dneska na brigádě jsem skončila o pár minut dříve. Snažila jsem se co nejdříve dostat na party, na kterou mě JJ pozval. Myla jsem loď snad o život a povedlo se.

Blížila jsem se na místo, kde se party měla údajně konat. Už z dálky se ozývaly zvuky a hlasy lidí. V skutku rušno.

Začala jsem procházet davem a snažila se všímat povědomých osob. JJ a jeho parta. Zatím jsem nikoho nenacházela a začala se tam upřímně ztrácet.

Kdybych dávala pozor, nestalo by se to. Omylem jsem strčila do osoby, na které se obsah kelímku celý vylil. Celé mokré tričko a konečky vlasů. Cítila jsem se provinile. Podle vůně jsem usoudila, že se na ní vylilo pivo.

,,Oh, moc se omlouvám. Je mi to líto.." Začala jsem se omlouvat a doufat, že mou omluvu přijme. Místo toho se na mě rozzlobeně podívala a doufala snad, že si kleknu na kolena, jak moc je mi to líto.

,,Pardon, seženu ti nový pití..., akorát tu někoho hledám." Nechtěla jsem se motat do konfliktu, ale právě jsem do něho spadla. Začala se přibližovat a mě napadla jediná věc.

Začala jsem utíkat jako by mě na nože brali a do lidí narážet více. Ohlédla jsem se za sebe, a když myslela, že jsem ji setřásla, nabourala jsem do něčího namakaného těla.

Koukej na cestu, krávo. Uskočila jsem a podívala se na neznámého. Oči se mi zazářily, když mně do nich praštily oceánské oči.

,,Díky bohu, JJi." Vydechla jsem ulehčením. ,,Nemáš koukat na cestu? Před kým jsi sakra utíkala?" Zasmál se a celou od shora dolů si mne prohlédnul. ,,Před smrtí, JJi... před smrtí." Odpověděla jsem a zároveň si ulevila, že jsem ho konečně našla.

Vypadal dneska více fit. Kolem hlavy měl omotaný černý šátek bandana, přes něj lezly blonďaté pramínky jeho vlasů. Šedé tričko, na pravé straně malá kapsička. Stejné carga kraťasy a z kapsy u nich mu lezl další šátek.

,,Dobře, běž si něco dát." Ukázal na barel s alkoholem. ,,Díky, JJi." Usmála jsem se a rozešla k barelu.

Začala jsem si čepovat pivo do kelímku, když ke mně přišla jistá postava.

,,Nejsi ty Brooke?" Ozval se za mnou ženský hlas. Ohlédla jsem se za sebe a uviděla hnědovlasou dívku s kudrnatými vlasy a hnědými oči. Byla stejně vysoká jako já a voněla po drahé voňavce.

,,Náhodou jsem." ,,Kiara Carrera. Můžeš mi říkat Kie." Podala ke mně ruku. ,,Těší mě. Brooklyn Evans." S úsměvem jsem ruku přijmula.

,,My se vlastně neznáme nebo teda viděly jsme se párkrát, když jsem zachraňovala želvy na pláži. Bylo nám třináct."

Na tuhle vzpomínku jsem z čista jasna zapomněla. Až teď, když mi ji znovu vybavila a objasnila, jsem si na ní vzpomněla.

,,A jó, ano vím. A taky jsme se potkaly na pláži, když jsi surfovala." Dodala jsem. ,,Ano, přesně. Můžeme si, teda pokud budeš chtít, někdy spolu zasurfovat." Napila se z kelímku a čekala na mou odpověď, která se jí do vteřiny naskytla. ,,Určitě. Volno mám vždycky až k večeru, ale o víkendu sto procent." Zazubila jsem se a napila se též.

Zapomněla jsem, že se s Kie znám už od třinácti. Možná jsem zapomněla, protože se změnila a více vyspěla.

Dlouho jsem neměla pivo. Naposledy u Nessie, když její rodiče pořádali velkou dobročinnou akci a já si tam za rohem upíjela. To stejné s jakýmkoli alkoholem.

,,Dobře, můžeme v sobotu.." vytáhla z kapsy telefon a začala na něm něco klikat, ,,jaké je tvé číslo?" Zeptala se a já se cítila trapně.

,,Promiň, já číslo ani telefon nemám. Ale za chvíli na něj budu mít." Emocionálně jsem ji sledovala a pozorovala její reakci.