Ráno jsem se stavil na snídani. Musel jsem se někam schovat. Od té doby, co jsem vylezl z baráku, mám pocit, že je někdo za mnou, ale pokaždé co se otočím tak tam někdo není. Možná jsem jenom paranoidní. Nebo spíše v to doufám, že jsem paranoidní. Ale kdo by po mně šel? Možná je to ten fakt, že máme hodně peněz, ale to pochybuju.
Sedím v rohu kavárny už asi hodinu a moc se mi nechce odejít. Ale za chvíli bych měl odejít - práce čeká a uražený šéf také. Stále ho nepřešla ta otrávená nálada. Možná se urazil, ale co já s tím? Trochu jsem mu urazil ego. Už na mě v práci přestal mluvit a posílá jenom nutné emaily. Ještě že to mám alespoň Bina. Jemu jsem všechno řekl a musím říct, že jsem rád, že mám v životě někoho, jako je on. Pomohl mi jen tím, že jsem se mu mohl svěřit.
Teď je čas jít do práce. Zaplatil jsem a odešel jsem s tím blbým pocitem. Přidal jsem do kroku, abych se dostal rychleji do bezpečí. Zahnul jsem do ulice, kde je společnost. Slyšel jsem hlasité a rychlé kroky, přidal jsem o to víc. Někdo mě popadl za rameno a škubnutím otočil.
,,Co děláš? Proč si tak zrychlil a skoro utíkáš přede mnou? Volal jsem na tebe," byl to Bambam. Tak moc se mi ulevilo, když jsem zjistil, že to byl on a ne někdo jiný. Kdo jiný? Nebudu o tom přemýšlet. Měl bych se přestat dívat na seriály a filmy s krimi tematikou.
,,Co ty a Hyunjin hyung? Už jsem vás spolu dlouho neviděl. Celkově jsem vás dlouho neviděl, nebo spíše tebe. Je to už asi týden?"
,,No.. nic? Dalo by se říct, že jsme se lehce pohádali?" sám jsem moc nepobíral, co se děje. Nemám v plánu nikomu říkat, že tu končím.,,Pohádali? Co jste dělali? Výměnu názorů?" zajímal se.
,,Ale možná jsem mu tak trochu vyznal city, něco na ten způsob a on mě nehezky odmítl a to jsem si myslel, že je to vzájemný a jsem schopný říct i to, že se teď stydím," vysvětlil jsem mu a společně jsme vešli do budovy, kde pracujeme. Možná bych měl taky občas přemýšlet nad tím, komu co říkám.
,,No nic, já si jdu po své práci a přeji štěstí s usmířením," mávnul na mě. Nevím, zda toužím po usmířením.-
V kanceláři jsem udělal Hyunjinovi plán na celý týden a pak mohl mít chvíli čas na nic nedělání. Poslední dobou mi připadá, že si chodím do práce odpočívat. Nestěžuju si, jenom jsem očekával nějakou tu akci. Když jsem nastoupil, tak to bylo pořád něco, ale teď? Nechci to zase zakřiknout, ale nudím se.
,,Co kdybych došel za Binem? Vadilo by to hodně? Stejně mě nikdo hledat nebude," přemýšlel jsem nahlas.Zvednul jsem se a vyšel směrem Hyunjina bar. On tam snad nepřijde, když jsem mu ráno přinesl opravdu velký štos papírů k podpisu, které pořád tak odkládal. Ani si nevšimne, že jsem pryč.
,,Ano, Felixi?"
,,Hele, jsi teď v baru?"
,,Jo, proč?"
,,Jdu za tebou."
,,Teď bys sem neměl chodit-" típnul jsem mu hovor. Posledních pár slov jsem už přes hluk muziky neslyšel. Dneska by měl být za barem a dohlížet na všechny - jakožto ochranka. Dalo mi práci v tom davu ten barový pult najít a ještě větší se k němu dostat.
,,To byla teda rychlost, co tu vůbec děláš?"podíval se na hodinky, ,,nemáš náhodou ještě pracovat?"
,,Mám, ale nemám co na práci, tak jsem si řekla, že dojedu za tebou."
,,Hyunjin je s tím v pohodě?"
,,Popravdě jsem mu nic neříkal."
,,Tak to aby ses stihl vrátit dřív, než si všimne. Jinak budeš mít problém."
,,Zdržím se tu jenom chvíli. Jsi tu sám?" Posadil jsem se na židli.
,,Ještě by tu někde měl být Bambam. Ale tipuju ho na VIP, protože tam jsou teď velký prachy," zasmál se.
,,Můžu se jít na chvíli za ním podívat?"
,,Jak chceš, ale dávej si bacha není tam krom babama někdo, kdo by tě hlídal a on bude mít jiné věci na práci než tě hlídat."
,,Dokážu se o sebe postarat, bránit se umím."
,,Tak to bych chtěl někdy vidět, jak se ubráníš pěti lidem, minimálně, protože kdyby se do tebe pustili, tak nevím."
,,Nepodceňuj mě," slezl jsem ze židle, vyšel směrem, kde by měl být Bambam. Teď jsem měl vstup bez problémů. Rychlým pohledem jsem si našel volné místo na sezení. Rozhlédnul jsem se kolem sebe. Až teď jsem si všiml, že tu byla tyč, tyč na striptýz. Linulo se tu červené a fialové světlo, které dělalo správnou barovou atmosféru. K tyči se připravovala jít jedna slečna ve spodním prádle? Nebo spíše to byl takový sexy obleček určen pro chlapské oči. Navíc měla na sobě nějaké ty krajky.
YOU ARE READING
Business [HYUNLIX]
FanfictionFelix jako malý kluk bydlel v Austrálii. Od jeho 6 let žije s matkou a jeho dvěma sestrami v Koreji. Otec tam založil poměrně velkou společnost, kterou mu po jeho smrti zanechal v závěti, což z něj udělalo mladého boháče. Jednou si řekne, že si chce...