HOLY SINNER/ taekook

PROLOG

Bůh mě trestá již odjakživa,
upaluje mě zaživa.

Tvá tvář mi přinesla světlo do života,
ta krása, něžnost a čistota.

Chci kousat tvé tělo až do krve,
aby jsi poznal milost opravdové.

Říkáš mi, že tě Bůh miluje,
tak proč nás dva kurva spojuje?

-

,,Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého."

Otevřel jsem svoje oči a zahleděl se na biskupa, na moment jsem sklopil pohled, ale následně se přidal k lidu.

,,Amen."

Kéž se tak stane, že se naplní má prosba a Bůh dá, v co skládám svou naději.

Nevěřící lidé říkají, že naděje je berlička, o kterou se křesťané opírají a že si prostě ve chvílích starostí a problémů mohou říci, že se budou držet naděje, že to Pán Bůh vyřeší a že je po smrti stejně čeká věčný život.
Křesťan je tak považován za blázna, který má falešnou naději, ale je mu to tolerováno, protože mu je potom lépe.

Biblická naděje není jen touha po něčem nereálném, ale je to jisté očekávání příznivé budoucnosti, očekávání, které má jistotu naplnění.
Neví sice kdy a jak, ale ví, že je to jistota a to je to, co odlišuje naději od víry. Víra se týká minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
Kdežto naděje se dívá vždy jen do budoucnosti.

,,Taehyungu, ty jsi tak vyrostl, stal se z tebe krásný muž."

Věnoval jsem úsměv postarší slečně, která nadzvedla svou ruku a já se ihned sklonil níž, aby mě mohla pohladit po tváři, jak tomu dělávala i má babička.

,,Děkuji Vám Seo Ju-hyun, vypadáte dneska úchvatně, ta červená Vám nesmírně sluší." vyslovím.

Zaculila se, jako mladá dívka prožívající pubertu, což mě potěšilo.
Byla naše rodinná známá již odjakživa, její manžel zahynul před rokem na rakovinu plic, budiž mu země lehká.

,,Kdy nám konečně představíš svoji snoubenku? Už se nemohu dočkat na svatbu." řekne.

Usmál jsem se, ale obratem zakroutil hlavou.

,,Žádná snoubenka, paní Seo Ju-hyun, musím se nyní soustředit na jiné věci a to-"

,,A to především na institut o heteronormativitě."

Napřímil jsem se, nabral neutrální výraz, když se ozval můj otec, který svou ruku přehodil přes mé rameno a hrdě poklepal.
Byl starostou našeho malého městečka, vymyslel projekt, který mi dal na starost a já ho přijmul.

Termín vyjadřující názor, že jen heterosexualita je normální sexuální orientace, v dnešní době vzrostla homosexualita, v našem městě uctívali Boha, avšak se tu objevili i tací, kteří se nechali ovlivnit ďáblem a vybrali si jiný směr, který byl neakceptovatelný.

Můj otec se rozhodl, že pomůže nebohým rodinám, s dětmi, který se potýkají s podobnými myšlenky a touze, si vybrat stejné pohlaví.
Dostudoval jsem psychologii v hlavním městě, byl jsem pryč od domova tři roky, nyní jsem se ovšem vrátil a budu důstojně vypomáhat svému otci.

Paní Seo Ju-hyun se pyšně pousmála a ukazováčkem mě letmo píchla do hrudi.

,,Už od začátku jsem věděla, že máš dar od Boha a přineseš nám jen to dobré."

Uklonil jsem se a poděkoval za její laskavá slova.
Po bohoslužbě jsem odjel se svým otcem domů, prozatím jsem bydlel u něho, jelikož jsem se vrátil do města předevčírem a neměl jsem čas si shánět bydlení.
Můj otec byl za mou společnost rád, dovolil mi, abych tu u něho zůstal, jak dlouho si jenom budu přát a já vím, že za tím vším stojí i osamělost, žije sám již dlouhá léta a jistě postrádal společnost.

,,Chutná ti to, synu?"

Zvedl jsem pohled od talíře a věnoval mu nepatrný úsměv.
Bylo hezké opět s někým obědvat, zvykl jsem si též na samotu, hlavně zapomněl, jak chutná domácí jídlo, jelikož všechen svůj čas jsem věnoval studiu a nestravoval jsem se zcela dobře.

,,Je to moc dobré otče, děkuji." odpovím.

Měl těžkou práci, byl hodně zaměstnaný, o to více jsem si vážil podobných chvil, kdy jsme byli spolu.

Odložil příbor a věnoval mi přímý pohled, takže jsem jeho čin napodobil, jelikož mi bylo jasné, že mi chce sdělit něco důležitého.

,,Jsem opravdu rád, že jsi zpátky a že budeš vést sezení v institutu. A je mi ctí ti oznámit, že ti bude vypomáhat diplomat z velkoměsta, Jeon Jungkook." vysloví.

Pomalu jsem dožvýkal rybu, která byla dochucená citronem a bylinami, než jsem zaraženě promluvil.

,,Diplomat? U nás v městečku?"

Dělá odborné analýzy, přípravu dokumentů pro vládu, administrativní podporu řídících složek státu, tohle všechno znělo až moc vznešeně.
Ohromuje mě, že si našel čas, aby k nám zavítal a ještě k tomu spolupracoval se mnou.

,,Jeon Jungkook se dozvěděl o našem projektu, byl přímo nadšený a potěší nás se svou návštěvou, již zítra. Chci, aby jsi předvedl profesionalitu a ukázal naše město jen v dobrém světle." řekne.

V těle jsem měl jakýsi tlak, vím, že svá slova myslel v dobrém a že nese zodpovědnost za celé město, tím pádem jsem se musel chovat dobře, být konstruktivní a nepoškodit jeho jméno.
Kdysi jsem ten nátlak snášel hůř, avšak mi již bylo čtyřiadvacet, věděl jsem, jak se správně zachovat a být skvělým synem.

,,Zajisté, otče."

-

Holy sinner, jak atypické.
Vítejte sluníčka u mé nové knížky! Užijeme si pekelnou srandu *mrk mrk*
Předem se omlouvám za nevhodná slova, zneuctění církve a náboženství, respektuji každý směr, ale miluji černý humor, stejně tak jako kněz malé děti, takže raději předem varuji.

Opravdu dlouho jsem přemýšlela, plánovala a též nějakou dobu vybírala, kdo ponese oslovení 'svatý hříšník', původně to měl být Taehyung, ale přeci jenom mi Jungkook dává ten temnější vibe, do zvrácenějších rolí se mi hodí více a především mám krapet raději, když je top.

Důvod, proč se kniha jmenuje 'svatý hříšník' a ne jenom 'hříšník', se samozřejmě dozvíte.
Co k tomu dodat, moc doufám, že vás bude knížka bavit a mějte na paměti tuhle větu:
Každý svatý má minulost a každý hříšník má budoucnost.
Luv u!🖤