015

264 11 0
                                    

Pomalu jsem otevřela oči a užívala si vůni domova, které mě uklidňovala. Teda až do té doby,dokud jsem si neuvědomila, že nejsem na hotelu, ale u Norrise doma.

Podívala jsem se na čas a znovu jsem se zhrozila. Rychle jsem se zvedla,vzala si své věci a šla dolů do obýváku,kde jsem se potkala s Maxem, který se už chystal odcházet.

" Maxi? Maxi!" Zvýšila jsem trochu hlas a Max se na mě zmateně otočil.

" Ahoj Hailey. Nečekal jsem, že se vzbudíš tak brzo. Co potřebuješ?" Zeptal se mě s úsměvem na obličeji a já si částečně oddechla.

" Mohl bys mě prosím odvést na hotel. Nestíhám a jestli učitelka zjistí, že jsem nebyla na hotele,tak pojedu zpátky do Barçy." Vysvětlila jsem mu a Max se lehce usmál a já doufala, že neudělá smutný obličej.

" Jasně. Tak jedeme." Zavelel Max a já si oddechla už úplně.

" Děkuju. Jsi nejlepší." Řekla jsem mu,oba jsme se obuli a vyrazili jsme na cestu k mému hotelu.

Max se soustředil na řízení,a tak jsem věděla, že rozhodně nezačne konverzaci a jelikož jsem ho dlouho neviděla,tak jsem měla pár otázek,na které jsem se chtěla zeptat.

" Takžeeee. Co ty? Jak jde život?" Zeptala jsem se ho na tu nejobyčejnější otázku, která snad existuje.

" Já jsem vpohodě,ale jak už asi víš,tak jsem skončil se závoděním." Odpověděl mi a já byla chvíli překvapená, protože jsem myslela, že Max má na to se dostat do F1.

" Co? Proč?" Zeptala jsem se Maxe dost překvapeně a on se na mě jenom uchechtl.

" Potom co jsi měla tu nehodu ve Spa,jsem si uvědomil, že když budu dál závodit , něco takového by se mi taky mohlo stát. Plus jsem neměl body na to,abych se dostal do formule 2." Odpověděl mi a já se cítila celkem provinile.

" Promiň mi to,Maxi. Nechtěla jsem,abys kvůli mně skončil se závoděním-"

" Není to tvoje chyba Hailey. Rozhodl jsem se sám. Ty jsi mi jenom pomohla si uvědomit, že žijeme jenom jednou." Max mě přerušil a uklidnil mě .

Chtěla jsem mu říct něco víc,ale Max už zastavil své auto před mým hotelem a já se na něho lehce usmála.

" Škoda, že jsme si nestihli promluvit více,ale každopádně děkuju za odvoz. Měj se Maxi." S těmito slovy jsem začala otevírat auto a čekala jestli Max ještě něco řekne.

" Ty taky Hailey. Jsem si jistej, že se znovu potkáme." Jenom jsem se na něho usmála, zavřela dveře od jeho auta a sprintem vběhla do hotelu a rovnou do pokoje,kde jsem viděla spícího Gaviho.

Rychle jsem za sebou zavřela dveře, lehla si do postele a předstírala, že spím. A v ten stejný moment nám na dveře někdo zaklepal a vešel do pokoje.

" Vstávejte. Je snídaně." Řekla nám učitelka a poté hned odešla. Já i Gavi jsme se zvedli z postele a hned potom co si protřel oči, podíval se na mě s vražedným pohledem.

Už jsem otevírala pusu, že něco řeknu,ale Pablo v ten moment na mě vztyčil ukazováček a já tak automaticky mlčela.

" Ne. První snídaně,potom mluvení. Jinak bych tě asi zabil." Řekl mi a šel do koupelny.

Po chvíli jsme byli oba nachystáni,tak jsme šli dolů do restaurace na snídani. Pablo si vybral míchané vajíčka a já si dala ovocný salát.

Sedli jsme si k volnému stolu a já jenom čekala až mi dá Pablo prostor k mluvení.

" Dobře. Začni vysvětlovat. A ať je to dobrá výmluva, protože jsem kvůli tobě skoro celou noc nespal." Pablo mě vybídl k mluvení a já si v hlavě vymýšlela jak začít.

WHAT ABOUT US / LN4Where stories live. Discover now