022

176 7 0
                                    

Přišli jsme dovnitř klubu a už jsme slyšeli hlasitou hudbu, několik hlasů a dupání. Neměli jsme čas se ani porozhlédnout, protože jsme hned narazili na Maxe a Carlose.

"Ahoj kluci." Pozdravila jsem je oba tím, že jsem si je vtáhla do objetí a poté se podívala na Pabla, který stydlivě stál vedle mě. " Tohle je můj kamarád Pablo Gavi. Gavi tohle je Max Verstappen a Carlos Sainz." Představila jsem kluky,oni si jenom podali ruce a já se podívala zmateně na Maxe.

" Neříkejte ki, že jste tady jenom vy dva." Lekla jsem se,ale trochu se mi ulevilo, když se oba zasmáli.

" Ne. Všichni jsou ve VIP sekci. Pojďte za náma." Pobídl nás Carlos a my tak udělali. Dostali jsme se do VIP sekce a byli tady dva stoly. " Sedněte si za náma. Mám s tebou řeč Hailey. A s tebou taky Pablo." Řekl nám Carlos a my s Gavim už věděli o čem to asi budem.

Sedli jsme si a čekali až Carlos začne mluvit, což netrvalo tak dlouho, protože tu řeč měl určitě nacvičenou.

" Viděl jsem včera jsem tvůj příběh. Vůbec se mi nelíbí, že fandís takovému týmu jako je VARcelona. Včera nás okradla." Postěžoval si Carlos. Já si jenom vyměnila pohled s Gavim,oba jsme se snažili nesmát a znovu se podívali na Carlose.

" Ty Gavi. Pamatuješ na Leden. Na super copu?" Zeptala jsem se ho naschvál a on se mnou hrál dál.

" Myslíš to finále, kdy Barcelona vyhrála 3:1 a MVP zápasu měl hráč, který vypadá stejně jako já? Jo pamatuju si to." Odpověděl mi a Carlosovi něco hned došlo. Vytáhl si telefon a začal si něco googlit. Když už to měl vyhledané tak měnil pohledy mezi jeho telefonem a mým kamarádem a pak mu to došlo.

" No to ne. Ty-ty hraješ za Barcu. Ty jsi byl ten, který dal ten slavný gól v repre, že ano?" Zeptal se ho Carlos a Pablo jenom kývl.

" No nelíbí se mi, že jsi Blaugrana,ale jsi skvělý fotbalista. To se musí nechat." Pochválil ho Carlos a Pablo se uchechtl.

" Sorry khamo,ale to nemůžu říct a Realu. Lhal bych a všichni víme, že to se nemá." Zavtipkoval Pablo. Všichni kluci u stolu se začali smát,Carlos udělal uražený obličej a já s Pablem udělala náš pozdrav.

" Uuuuuh. Podívejte se kdo jde." Všichni jsem se podívali Pierrovýn směrem a viděli jsme dva závodníky McLarenu,jak se k nám přibližovali, až k nám přišli.

" Nazdar kluciii." Pozdravili jsme je všechny a Lando se sedl mezi mě a Carlose. Carlos pořád měl ten uražený obličej a Lando si toho bohužel všiml.

" Co jste mu provedli?" Zeptal se nás všech a tím ukazoval na Carlose.

" Pablo s ním pěkně vypek." Odpověděl mu Max a všichni jsme se znovu uchechtli.

" Ale, že to bylo fakt dobrý. To bylo snad nejlepší co se ti mohlo povést." Pochválila jsem Pabla a poplácala ho po rameni.

" Díky HayHay. Vážím si toho. Mimochodem Lando gratuluji ty víš k čemu." Lando se na Pabla nejprve podíval zmateně,ale pak to pochopil,a tak se usmál.

" Tak pánové....a dámo. První runda je tady." Oznámil nám Charles, když viděl přicházet číšníka, který nám na stůl dal každému jednoho panáka.

Všichni jsem si vzali toho našeho do ruky a už jsme si chtěli ťuknout,ale Carlos nás zastavil.

" Počkat, počkat. Máte vy dva věk na to se opíjet?" Zeptal se nás. My si s Gavim vyměnili šibalské pohledy a podívali se zpátky na něho.

" Barcelona tě naučí věcí. Nazdraví pánové." Všichni jsme si ťukli a kopli jsme první panáka do sebe. Hodně kluků udělal znechucený výraz,ale mně a Pablovi to nic neudělalo.

" Tyvole jim to nic neudělalo." Poznamenal Logan a já s Pablem jsme se jenom uchechtli.

Přišli další rundy a někteří z nás už byli trochu nalití. Například já a další závodníci na gridu. A nenapadlo nás nic jiného, než jít na tančení parket a jít si zatacovat.

Vzala jsem Landa za ruku a najednou jsem slyšela jednuwz mých oblíbených písniček Nuestra Cancion. Začala jsem kroutit bokama do rytmu a Lando tancoval se mnou.

Byla jsem k němu zady, takže jsem mu nemohla vidět do obličeje,ale v jeden moment si mě za ruku otočil a dal si jednu ruku na mojí tvář.

" Můžu?" Zeptal se mě, když už jsme stáli dost blízko i sebe. Nemohla jsem ze sebe vydat ani hlásku,tak jsem jenom kývla hlavou nahoru a dolů na na náznak souhlasu,a než jsem se mohla vůbec nadechnout,tak si mě Lando k sobě přitáhl ještě více a spojil naše rty.

Milovala jsem ten pocit. Ten pocit jeho rtů přilepených na těch mých. Jeho neuvěřitelnou vůní,ke které bych si mohla přivonět každý den. Jeho tělo,jeho svaly, které se uvolnily pokaždé když mě políbil.

Líbali jsme se i poté co nám poprvé došel vzduch. Prostě jsme se znovu nadechli a dál pokračovali a ani jeden z nás nechtěl přestat. Bylo to až moc vzrušující. Pro nás oba

" Hailey,Hailey." Odtrhla jsem se nechtěně od Landa a podívala se na Pabla, který už vypadal unaveně. " Už půjdeme ano." Oznámil mi a já jenom kývla a podívala se znovu na Landa.

" Trefíš domů?" Zeptala jsem se ho,ale Lando zakýval hlavou do stran. Nevypadal nejlépe a nechtěla jsem ho tady nechávat samotného,tak jsem se rozhodla, že ho vezmu s sebou na hotel.

" Půjdeš s náma,ano?" Zeptám se ho a on divně kývl. Pablo po chvíli přišel zpátky s našema věcma a překvapivě donesl věci i Landovi.

" Věděl jsem, že budeš chtít,aby šel s náma." Vysvětlil mi a já se na něho usmála a kývla na něho.

Vyšli jsme ven z baru a šli jsme směrem do metra,kde byla strašná zima a já neměla s sebou žádný kabát.

Na moje neštěstí si toho Pablo všiml a dal přese mě jeho sako, který si vzal kdyby mu byla zima.

" Ne. Ne . Bude ti zima. Pablo." Řekla jsem mu a sundávala si jeho sako,ale on se nenechal.

" Něco jsem tvému bratrovi slíbil. Nech si ji. Nechci abys byla nemocná." Řekl mi a já se na něho usmála.

" A co ty? Co když ty onemocníš?" Zeptala jsem se ho starostlivě,ale on mě jenom pohladil po rameni a jemně se na mě usmál.

" O mě se neboj. Mně nebývá zima." Ujistil mě a já se na něho děkovně usmála.

Nakonec jsme vystoupili na naší stanici, vešli do našeho hotelu,do našeho pokoje. Oba jsme podpírali Landa, který na tom nebyl tak dobře jako já nebo Pablo, přitom měl stejný počet panáků jako my. Ale tuhle oslavu si zasloužil víc než kdokoliv jiný.

Vešli jsme do našeho pokoje,kde jsme Landa hned hodili na postel. Pablo se šel do koupelny převléct a já mezitím sundala Landovi boty, ponožku a košili. Když jsem viděla ty jeho břišáky,tak jsem zamrzla na místě.

Civěla jsem na něho,jako na svatého. Ale nakonec jsem se probudila z tohoto divného tranzu a přikryla ho, protože už byl ve polospánku.

Mezitím jsem se převlíkla, ještě jsem dala na noční stolek Ibalgin a vodu na zapití. Udělala jsem si hygienu a šla si lehnout vedle Landa.

Pablo už taky ležel v posteli, tak zhasl lampičku a už byla úplná tma.

" Dobrou Hay-Hay."

" Dobrou Pablito." S těmito slovy jsme oba usnuli a oba jsme doufali, že Lando nebude v noci chrápat a díky bohu nechápal, takže jsme se všichni tři mohli vklidu vyspat.

WHAT ABOUT US / LN4Kde žijí příběhy. Začni objevovat