Zajatý princ

Kapitola 15.

,,Nemám zájem," odpověděl Gaoren a kývnul ,,Berdelixi..." Berdelix se usmál a už chtěl Černovláska pomocí stráží odvést.

Přesto to Jonael nevzdávál. ,,A co...A co souboj?!"

Gaoren zbystřil. ,,Jaký souboj?"

,,Souboj o toho otroka. Když vyhraju já, pustíš ho, když vyhraješ ty, můžeš si dělat, co chceš?"

Gaoren se pousmál. ,,Já si můžu dělat co chci, tak či tak. Ale dobře. Když máš ty narozeniny, tak si dáme souboj."

Gaoren si sundal plášť a Jonael ho napodobil. Gaoren pro dnešek dovolil, aby měl Jonael u sebe meč. Stejně byl Jonael neschopný.

Gaoren je teď napitý, nebude těžké ho porazit, pomyslel si Jonael. Ale to se škaredě zmýlil.

Hned co Jonael na bratra zaútočil, Gaoren použil otočku a svým mečem rozřízl Jonaelovi bílou košili, která se začala barvit krví.

Jonael si sáhl na své zranění. Opravdu teče, ale není to hluboké, pomyslel si Jonael.

Zato Gaoren nemeškal a na Jonaela znovu zaútočil. Jonael se jeho útoku vyhnul, ale bylo to těsně.

Gaoren našpulil rty a kývl, že vidí, že se Jonael aspoň trochu snaží.

Teď zaútočil Jonael jenže Gaoren si povzdechl: ,,Mě už to, Jonaeli, nebaví." Vykryl bratrův útok, kývl na Berdelixe a ten hodil Jonaelovi pod nohy pohár od vína. A i když se Jonael jenom trochu zapotácel, tak to Gaorenovi stačilo, aby rukojetí meče bouchl Jonaela po zádech, podkopl mu svými nohy ty jeho, a tím poslal Jonaela definitivně k zemi.

Potom vzal Jonaela za dlouhý culík a Jonaelovi vytryskly slzy.
,,Možná bych ti měl ten tvůj ohon zkrátit, ne?"
Jonael už čekal, že to Gaoren udělá, ale ten mu vlasy pustil a Jonaela pořádně kopl do boku. ,,Jsi slaboch, Jonaeli. Jsi jen roztomilý chlapec, který by si přál plnit přání. Pomáhat dobrým lidem a ty zlé trestat. Ještě si potom povykládáme. Odveďte ho do pokoje," podíval se na Černovláska. ,,Oba." A sedl si zpátky na své místo u stolu. Berdelix se na něj zamračil, že ho připravil o zábavu, ale radši nic neřekl.

Zato jeho někteří přátelé Gaorenovi tleskali s řečmi: ,,Tak se chová vládce! Nenechá si nic líbit!" ,,Jste úžasný můj pane." Jedna dívka z Gaorenových přátel se ke Gaorenovi naklonila. ,,Obdivuji, jak si umíte udělat pořádek."
Gaoren se na ní usmál ,,To víš, lasičko, každý vládce musí mít ve všem pořádek. I v rodině."
Zbytek rozhovoru Jonael už nezaslechl, protože ho stráže odváděli.

Když ho dovedli do pokoje spolu s jeho otrokem, tak princovi oznámili, že přivedou doktora.

Netrvalo ani tři minuty a Kerist byl tu.
,,Ach ty zas vypadáš!" Princ seděl na posteli, z nosu mu tekla krev a na pravém líčku měl modřinu.

,,Bolí tě něco?"

Jonaelovi vytryskly slzy. ,,Co se to stalo? Vždyť tohle už není můj bratr."

,,No jo no. Tady máš kapesník, ta krev z nosu stále teče. Ano, Gaoren se už nechová tak jak dřív. Ale o tom jsme už mluvili. Prý tě poranil mečem na těle, kde?"

Jonael napůl vyhrnul košili a Kerist mávl rukou. ,,To nic není. Je to naštěstí jen škrábnutí. Takže z toho nebude ani jizva. Ale tady máme obrovskou modřinu a také na obličeji. Nevadí, namažeme a bude to dobré. Slyšel jsem, že tě chce tvůj bratr oženit prý s nějakou fůrijí, které se líbí mladí hezcí chlapečci."

,,O něčem se Gaoren zmínil. O nějaké královně z Arandy."

Doktor se pousmál. ,,Vážně? A není to z Atary?"

,,Asi, já nevím."

,,Jonaeli, no tak, vzchop se. Možná je dobře, že odjedeš jinam, protože tady to už bude nebezpečné."

To Jonaela probralo. ,,Nemůžu odjet, Ervis je někde tady v království."

Kerist si povzdychl ,,To ano. Jenže on přišel vybojovat trůn a sesadit z něj Gaorena. Tady jde o politiku, Jonaeli. A ty máš na trůn nárok větší než tvůj bratranec Ervis. A co asi udělá Ervis, když mu stojíš v cestě? Zabije tě!"

,,Nene. To by Ervis nikdy neudělal."

,,Jenže Gaoren by tě před několika lety nikdy neuhodil a teď? Čas lidi mění Jonaeli. A navíc toto rozhodnutí je i na jeho společnících, kteří jsou ve skutečnosti synové králů. No a pokud právě myslíš na to, že bys z trůnu odstoupil, tak to se pleteš. Nikdo nemůže riskovat, že si to za pár let rozmyslíš a půjdeš si ho vybojovat zpět."

Jonael nevěděl, co na to říct.

Kerist pohladil Jonaela po vlasech. ,,Tady dobré časy skončily. Odjeď pryč Jonaeli. A možná ta ženská nebude až tak špatná."

Černovlásek si pohrdavě odfrkl, ale Jonael to nechal být, protože Kerist pokračoval. ,,Možná, že to bude hezké. Nová rodina, nové království a nový začátek."
Kerist bouchl Jonaela po zádech a s rozloučením odešel.

Nikdo však netušil, že to byl právě Kerist, který informoval Ervise o stavu na zámku. Ervis poprosil Kerista, aby jeho milovaný bratranec odešel z království dřív, než dojde k válce a bude ho nucen před zraky svých společníků zabít. A Kerist s tím souhlasil, protože i on měl Jonaela rád.

Jonael měl plnou hlavu věcí a oči jen pro obraz, na kterém byl on, bratr a Ervis. Tekly mu slzy a nevěděl, jak to zastavit.
Najednou ucítil na rameni ruku. Přes slzy se podíval vedle sebe a tam seděl Černovlásek, který se na něj usmál.
Může opravdu být nějaký nový začátek, problesklo Jonaelovi hlavou....