Luna byla na světě již velmi dlouho. Za tu dobu se její život několikrát změnil, občas k horšímu, občas k lepšímu.
A tentokrát ji to čekalo znovu.
Jen nevěděla, zda je to dobré, či špatné.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Teď pouze jen tak bloumám. Držím se daleko od rušných měst, procházím se lesy jako stín."
~•^•♡︎•🌑•♡︎•^•~
Další ráno Luna sledovala, jak se každý trpaslík probouzí jeden za druhým, přestože se některým vůbec nechtělo.
A Luna se nedivila, protože bylo velmi brzké ráno.
Každý si pobalil své věci a pomalu se začal hrnout ven ke svým poníkům, aby zkontrolovali své brašny a ještě poníky aspoň něčím nakrmili a dali jim vodu před tím, než budou muset vyrazit.
Luna naposledy zkontrolovala smlouvu na krbové římse, než se vydala za ostatními ven, kde šla rovnou ke svému koni.
Isil.
Lá alata. Jediný kůň věrný pouze měsíční Luně. Byl rychlejší, než si kdokoliv dokázal představit, loajální ke své jezdkyni, odvážnější než jakýkoliv jiný kůň. Byl tak majestátní.
(Lá alata přeloženo z elfštiny = noční záře)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Přes den krásný černý hřebec s lehkými obrysy hvězd a souhvězdím po těle. A večer hvězdy a souhvězdí zářily a třpytily se spolu s hřívou a několika dalšími modrými hvězdami.
Luna se usmála a začala ho hladit mezi očima až k nozdrám.
„To je La Alata, není již pravda?" Ozval se jeden z trpaslíků. „Říká se, že kdysi patřil Luně, dceři měsíce." Přidal Balin a tak jako ostatní s úžasem koukal na majestátního koně. „Maté pravdu, mistře trpaslíku. Jeho jméno je Isil. Velmi věrný kůň." Přikývla Luna.
„Ale když je Luna pouze pověst, jak může být Alata skutečný? Neměl by být také mýtus?" Ptal se tentokrát Kili zvědavě. „Ne vše musí být mýtus, i když jste to předtím nikdy neviděli." Odsekla a nasedla na koně.
„A pokud se nepletu, měli by jsme vyrazit." Dodala.
Ostatní samozřejmě přikývli a sami nasedli na své poníky, aby mohli vyrazit na jejich dlouhou cestu.
