I just wanna love you [Kuchánek] ✔

XI.

A pak se to stalo... Usnuli jsme spolu v jedné posteli. Wow, velká věc, já vím. Na nás však nebyla nijak nová. Stávalo se nám to častěji, než si vůbec můžete myslet.

~~

"Dobré ránko" zamumlal jsem, když jsem se probudil a následně se pořádně protáhl, abych se trošku probral.

"Dobré" dostalo se mi celkem líné odpovědi. Ten se zas bude bůh ví jak dlouho probouzet.

" Ty jo, vy se toho nebojíte" zahvízdal někdo kousek od nás. Co to kurva? Panebože?

Oba jsme sebou cukli a podívali se tím směrem odkud přišel hlas. Kousek od postele stál Brabenec a culil se na nás jak nějakej totální psychouš, co nás za chvíli rozpára mačetou.

"Co tady sakra děláš a jak ses sem dostal?" Zabručel jsem rozladěně. Vždyť jsme měli zamknuto ne?

"Byl jsem pověřen speciálním úkolem, ale to vás nemusí zajímat. Dostal jsem se sem úplně snadno. Vyšplhal jsem se sem po okapu, vysklil okno a jsem tu" odvětil a já uhnul pohledem z něho na okna, ani jedno nebylo rozbité. Huh?

"Vy taky naletíte na všechno. Jde o to, že moji spolubydlící jsou v koupelně až moc dlouho, tak jsem doufal, že ještě budete spát a že se budu moct vysprchovat u vás." Hodil prosebný výraz.

"To ale pořád nevysvětluje ten detail, jak ses sem u všech všudy dostal." Ozval se Suchy, který se asi konečně probral ze svého polospánku.

"Nooo, mám od vašeho pokoje klíč, to je tak, když je na recepci hezká holka, která miluje hokejisty. Trošku flirtování a je to" zakřenil se. Takže mi jako chcete říct, že si sem může nakráčet kdy se mu zachce? No to není moc dobrý.

"Můžu se u vás osprchovat teda?" Optal se prosebně.

"No můžeš, ale pak ten klíč hezky vrátíš odkud jsi ho vzal, omluvíš se té dívce za své chování a pozveš ji hezky na rande" odvětil Suchy.

"No to by mě asi nemuselo zabít, když oba milujeme ten hokej, navíc byla fakt sexy, no tak dobře, udělám to, ale teď už si jdu fakt dát tu sprchu" zabručel. .

"Dobře ty, učinil jsi teď nějakou holku hodně šťastnou" poplácal jsem ho po hlavě, jako nějakého psa a on po mně za to hodil výraz vraha. Ajajaj.

"To byl první a poslední dobrý skutek, co jsem dneska udělal" zabručel a pak mě prosím pěkně zkopnul z postele, což jsem vážně nečekal a natloukl si kvůli tomu pořádně svůj úžasný zadek. Au.

"Hey" zabručel jsem a podíval se na to, jako se svíjí smíchy na posteli sem a tam. To je zmetek. Neskutečný.

"No co? Nemáš spát v mojí posteli jako, nikdo ti to nedovolil" pokrčil rameny a zatvářil se jako největší neviňátko. Jako bych se snad musel ptát a vůbec jak jsem se ho mohl zeptat, když jsem usnul zničehonic?

"Hlavně, že když spíš v mojí posteli, aniž by ses zeptal, tak je to v pořádku. Tě taky příště zkopnu" zamumlal jsem uraženě a zvedl se ze země.

"Jenže ten rozdíl mezi tím je takový, že ty mě ve svojí posteli chceš, já tebe ve svojí ne" vyplázl na mě jazyk. To je kecoň.

~~

Najednou se Jirka objevil nade mnou, než jsem se stačil zeptat, co má vlastně vůbec zalubem, už mě lechtal a já na posteli nadskakoval jako nějaký tuleň na suchu.

"Do-ost, prosím" vykřikl jsem a úplně zapomněl, že v pokoji nejsme sami, dokud tedy nevrzly dveře od koupelny a já si vzpomněl, že Brbabík se šel osprchovat.

"Um nenechte se rušit hoši, díky za sprchu, uvidíme se ani snídani, tedy možná" ušklíbl se našim směrem a během chvilky byl pryč.

Podíval jsem se na toho nad sebou a čekal, jestli sleze nebo ne, no moc se mu nechtělo.

"Mhmh, myslím, že to rozjede další vlnu fantazie" zamumlal stále zapřený nade mnou. Nechce už slézt?

"To asi jo no. To bude zábava u snídaně" zasmál jsem se a následně ho shodil vedle sebe na postel.

"Ty ses jako rozhodl, že mě dneska pořád budeš shazovat?" Optal se mě se smíchem.

"Možná. Máš pět sekund na to, jestli se chceš jít sprchovat první" ani jsem to pomalu nemohl doříct, protože než jsem řekl poslední slovo, už jsem slyšel, jak za sebou zavírá dveře.

"Kdyby mu šlo všechno tak rychle jako tohle" protočil jsem nad tím očima.

~~

"Co se tak culíš pořád, Brabíku?" Zeptal se mě Špaček cestou na snídani. Proč se culím? Já sám vlastně nemám tušení.

"Takhle se culí od doby, co přišel zpátky po sprše na pokoj" protočil nad tím očima můj milý spolubydlící.

"Že by se mu snad přihodilo něco úžasného?" Optal se můj druhý spolubydlící, proč prostě musím mít pokoj s Králem a Ticháčkem.

"No jasný, dal jsem si trojku s Kuchánkem" protočil jsem očima a vydal se ukořistit si nějaké jídlo, měl jsem totální hlad, až mě z toho již začínalo lehce pobolévat břicho.

"Cože to?" Ozvalo se ještě za mnou společně s dalšími konverzací, ale to už jsem moc nevnímal ( i když nemusím být zrovna velký génius, abych věděl o čem se baví), protože moje břicho hlasitě zakručelo a to byl jasný signál, že mám začít řešit důležitější věci.

~~

"No sláva, to byla doba" poznamenal Jirka, když jsem konečně vylezl z koupelny a společně jsme se vydali na snídani.

"Hlavně, že ty jsi rychle!" Protočil jsem očima a přidal do kroku, aby mi ten prcek nestačil.

"Hey jako, nebuď uražený." Zasmál se za mnou, až moc blízko, proto jsem přidal, tak že jsem už skoro běžel. Nevadí.

~~

"To je strašné s ním" zavrtěl jsem hlavou nad Suchym a sám se doplížil šnečím tempem na snídani. Suchy už seděl u stolu, před sebou naložený talíř a spokojeně si jedl.

"Miláček ti trošku utekl ne?" Ozval se za mnou Svozka. Kde ten se tu ksakru vzal?

"Jakej miláček?" Optal jsem se nechápavě, i když jsem věděl koho přesně má na mysli, ovšem já nehodlal nikomu dát další záminku myslet si, že já a Suchy jsme něco víc než jen kamarádi.

"Ty víš moc dobře koho myslím, ale nemusíš si to připouštět, času máš dost že? Něco málo přes týden a zase ho dlouho neuvidíš. Mezitím si najde někoho s kým mu to bude klapat, bude si myslet, že je to jeho životní láska, zatímco ty budeš koukat na každé jeho storýčko a nadávat si do blbce, že jsi ho kvůli svojí chybě ztratil."

~~

Že by se už konečně mezi nimi mohlo začít něco dít?

Mhmh kdo ví.