𝙈𝙞𝙙𝙣𝙞𝙜𝙝𝙩 /OBX/

2.

Seděla jsem na posteli a čuměla do blba. Rafe sice přitahuje svým tělem, svými svaly a svými mužskými rysy,ale rozhodně nepřitahuje svou nechutnou povahou. Zatnula jsem pěsti a potřebovala si někde vybít vztek. Najednou mi zavibroval mobil.

Sarah: nechceš jít s náma na párty? Vyzvednem tě!

Amy: Jo proč ne,budu čekat.

Perfektní místo na vylití vzteku. Popadla jsem nejbližší rifle s dírami na koleni pohozené na zemi a oblékla si je. Udělala jsem si na hlavě drdol vypadající jako kdyby mi někdo na hlavu hodil hovno a odběhla jsem ke vchodovým dveřím. Ale přistihla mě mamka. ,,Kam to jdeš?" zeptala se přísným hlasem a já jsem polkla všechny nadávky a usmála jsem se. ,,Jdu ven se Sarah" zalhala jsem. Ikdyž technicky vzato jsem jí nelhala,jen jsem ji ušetřila detailů. ,,Aha,dobře,ale do půlnoci buď doma" řekla a odešla zpět do kuchyně.

Na mé matce bylo nejlepší to,že mi nikdy nezakazála jít ven, vždycky i když byla naštvaná,řekla,že mám být do půlnoci doma.

Venku na mě čekala Sarah opřená o auto,ve kterém někdo seděl. Doufala jsem,že to není její přiblblý bratr. Došourala jsem se k ní a hlasitě povzdechla při zjištění,že v autě nesedí Rafe. ,,To je Topper,můj přítel" pousmála se a já jsem mu přes okýnko zamávala. Následně jsem otevřela zadní dveře a skočila na zadní sedačky.

___________________________________________

Vystoupila jsem z auta a rozkoukala jsem se. Byla už tma,kolem osmé večer. Obešla jsem partu lidí,kteří si mě prohlíželi jakobych byla jejich oběť. Jeden z nich, měl tmavý obličej a rozpláclý nos,mi podal kelímek s pivem. Pozvedla jsem kelímek jako poděkování a odešla za Sarah s Topperem,kteří mi za tu dobu stihli utéct. Překvapilo mě,že u nich stálo asi deset dalších lidí. Zarazila jsem se a Sarah si mě všimla. ,,Musíš tady všechny poznat" usmála se a táhla mě za paži až do kruhu šlechty.

Upíjela jsem z kelímku a poslouchala jsem jejich konverzaci, která se stále motala kolem Plebsu,kteří tady prý byli taky. ,,Hej lidi" vložila se do toho Sarah ,,Tohle je Amy" ukázala na mě a všichni se zdvořile usmáli,ne že by je to zajímalo,ale Sarah je začala pomalu představovat. Můj pohled sjel ale k němu. ,,No,a mého bratra už znáš" dořekla a já jsem zůstala zírat do jeho chladných očí. Škodolibě se na mě usmál a já jsem se ihned otočila k odchodu. ,,Kam jdeš?" zeptala se Sarah ,,Jdu si pro další pivo" lež. Měla jsem skoro plný kelímek.

Když jsem zašla do davu, oddechla jsem si a rozhlédla se kolem sebe. Sarah seděla na nějaké vyšší židli,asi pro plavčíky a hned za ní byl Topper,který jí něco říkal. Zaslechla jsem nějaké lidi ,,Vidíte? Jen chce být zajímavá" odsekl si někdo,ale já jsem tomu nevěnovala nijak velkou pozornost. Procházela jsem davem,a narazila do někoho, čímž jsem na něj i vylila své pivo. ,,Omlouvám se" řekla jsem a pomohla mu na nohy. ,,Dávej bacha kam šlapeš, šlechto" řekl a já jsem se na něj podívala a upila si z kelímku. ,,Podle čeho usuzuješ,že jsem šlechta?" zeptala jsem se zvědavě. ,,Bavíš se s nima,oni by si pod ruku nepustili plebsáky" měl oči modré jako oceán a blonďaté vlasy mu padaly do obličeje.

,,Tak to mě zřejme ještě pořádně neznají... a ty taky ne" mrkla jsem na něj a otočila se,načež se předemnou objevil Rafe. ,,Jak jsi mě-" nedokončila jsem větu,protože mě chytl pevně za zápěstí a táhl někam do neznáma. Když se zastavil, ohlédla jsem se. Dav lidí byl od nás vzdálený tak,že by mě možná ani neslyšeli křičet,protože se tam navzájem přeřvávali. Vybral dobré místo na sexuální zneužívání.

Pevně jsem se nadechla,až se mi napnuly všechny svaly na těle. ,,Co po mně chceš,Rafe?" zeptala jsem se otráveně. On na mě stále jen zíral,jakoby mi už pohledem sundával oblečení. ,,Rafe?" zeptala jsem se znovu. To už zřejmě nevydržel a se vší silou mě natlačil na strom stojící vedle mě a nalepil se na mě tak,že jsme od sebe byli pár milimetrů. Cítila jsem jeho dech a jeho pohled mě zabíjel. Zíral na mě chtivýma očima a těkal z očí na mé rty. Nemohla jsem se hnout a nevěděla jsem co dělat. Z dálky jsem uslyšela dva výstřely,ale těm jsem teď nevěnovala moc velkou pozornost.

Moje srdce bušilo jako o závod a Rafe zřejmě vycítil,že mám strach. Natlačil se na mě ještě víc a otřel se jeho rozkrokem o ten můj. Tiše jsem vzdychla a on se usmál. ,,Tak se ti to nakonec líbí,zlatíčko?" zašeptal mi do ucha tak blízko,že jsem se zachvěla. ,,Ne Rafe, nejradši bych tě nakopla znovu,kdybys-" zastavil mě polibkem,který byl velmi dlouhý. Chtěla jsem ho od sebe odtrhnout,ale nešlo to. Jakmile se odlepil, přejel svými hrubými prsty po mé kůži na krku,kde se vytvořila husí kůže. Snažila jsem se z jeho pevného sevření vysvobodit,ale neměla jsem na to skoro žádnou šanci. Skousl si ret a začal mi dávat polibky i na krk. Já jsem si skousla ret abych nevydávala žádný zvuk, ikdyž by to byl nejspíš křik.

,,HEJ RAFE!" slyšela jsem v dálce a on jen otočil hlavu na dotyčného. ,,Musíte mě všichni rušit,když tady mám se slečnou pěknou chvilku?" jedním okem se na mě podíval a usmál se. Stále mě pevně přidržoval,abych nemohla utéct. ,,Pěknou chvilku?" zasmál se a já jsem se snažila vybavit si,kdo by to v tý tmě asi mohl být. ,,JJ-i, ty ubožáku blonďatej,nemusí tě vůbec zajímat můj osobní život,vypadni" konečně uvolnil své sevření a já jsem odolala pokušení ho znovu kopnout. Chtěla jsem vidět jak to dopadne.

,,Náhodou jsem tě viděl,jak ji se vší silou táhneš za ruku pryč a ona si div neuřízne ruku aby s tebou nemusela jít" kluk vystoupil ze tmy a já jsem hned poznala kdo to je. Blonďák s oceánskýma očima. ,,Zlatíčko, je to pravda?" Rafe na mě otočil hlavu a koukl se mi do očí svýma chladnýma mstivýma očima. Zavrtěla jsem hlavu ,,Není" špitla jsem nervózně a blonďák si odfrkl. ,,Jasně že s ním souhlasíš, protože se ho bojíš" otočil se k odchodu a Rafe se na mě už pomalu otáčel celý, když v tom mu zezadu přiletěla pěkná pěst. 

Rafe se se zlostí postavil a chtěl mu vrazit nazpět,ale blonďák mu dal dřív, čímž ho složil k zemi a začal ho mlátit dokud nebyl pomalu v bezvědomí, to jsem do toho musela zasáhnout i já. ,,Hele, JJ-i? Nechej toho už" popošla jsem k němu a chytla ho za rameno. On cuknul,ale přestal a postavil se. 

,,Kdo vůbec jsi?" zeptal se a oprášil si tričko,které měl z nějakého důvodu od hlíny. ,,Jsem Amy" pousmála jsem se ,,Co ti dlužím za moji záchranu?" zeptala jsem se slušně ,,Jsi chudá,ale Rafe tě chce stejně přefiknout,co je na tobě tak odlišného?" zeptal se ignorujíc mojí otázku. Rozhodla jsem se mlčet, protože jsem nevěděla co mu na to mám říct. On na mě jen zíral s oceánskýma očima a čekal,až odpovím. 

Po chvíli ticha jsem se rozhodla mluvit ,,Máma se už dlouho zná s Wardem Cameronem a byly jsme u nich dnes na večeři,možná jsem ho prostě jen přitahovala,ale vyděsilo mě to" řekla jsem a on pozvedl jedno obočí. ,,Tahle párty se moc nevydařila, ale já musím běžet,protože můj kamarád se skoro utopil, tak se měj" rozeběhl se a zmizel zpět ve tmě.