Kapitola XX.

14 1 0
                                    

Nezáleželo na tom v jaké podobě se vám peklo zjeví, i kdyby se zjevilo jako prachobyčejná kostka másla, bylo by to to nejděsivější co jste kdy viděli.

A přesto šedooký muž necítil strach když stanul před branou pekla, cítil lhostejnost.

"Kdo jsi a proč přicházíš k branám pekla?" Zeptal se strážný stojící u brány, nepřirozeně shrbená postava zahalená v černém plášti.

"Nech si zbytečný otázky pro sebe a otevři." Zavrčel šedooký muž. 

"Chceš-li jít dál, musíš vědět že co jednou peklo schvátí už nikdy nevyvrátí." Syčel šeptavý hlas strážného.

Elias si povzdechl, na chvíli zavřel své šedé oči a pak je otevřel.

"Mám se opakovat?" Zahřměl jeho hlas prostorem, zdálo se jakoby zvuk zazníval odevšad a zároveň odnikud.  V tónu toho hlasu zaznívala nezměrná moc a pod silou zvuku se dokonce strážný pekelné brány přikrčil.

"Samozřejmě pane, hned to bude." Strážný se otočil k bráně a holí, o kterou se opíral, udeřil jednou do země. Vzduch naplnil doušek magie a brána se s skřípěním začala otvírat. Čím větší kus brány byl otevřen tím ohavnější zápach naplňoval vzduch.

Elias vykročil a bez váhání prošel branou, aniž by se podíval na strážného. 

Brána se za ním začala zavírat, ale než se úplně zavřela ozval se opět strážcův hlas.

"Směl bych přeci jen vědět kdo kráčí... do pekla?" Vzduchem rezonoval sykot.

"Elias, řekni to Luciferovi." Odpověděl hlasem bez jakékoliv emoce.

Brána do pekla se za ním zavřela.

Nemusel čekat dlouho a za nedlouho se objevil rudooký mladí s havraními vlasy.

"Eli," Usmál se Lucifer a přistoupil k Eliasovi. "Co pak tě přivádí do mého království? Nemohl jsi dát vědět že přijdeš?"

"Měl jsem napsat dopis?" Elias pozvedl bez většího zájmu obočí.

"Stačilo by poslat esemesku, mé číslo znáš" Usmál se Lucifer.

"Byl jsem natolik zdvořilí, že jsem požádal strážného, aby tě informoval o mém příchodu." Namítl Elias.

Lucifer se našpulil a zdálo se že přemýšlí nad svými dalšími slovy.

"No..." Začal Lucifer. "Předpokládám že na čaj jsi nepřišel... takže?"

"Nepřišel, ale šálkem nepohrdnu, alespoň zjistím co je u tebe nového" Pokrčil rameny Elias.

"Výborně," Usmál se Lucifer a luskl prsty, prostor okolo nich se proměnil v palácový salón a za nedlouho do místnosti vstoupila démonka s podnosem s sušenkami a čajem.

"Prosím, pane," řekla démonka a postavila podnos na stolek mezi nimi.

Elias si nalil čaj do šálku a poděkoval démonce. Poté se otočil k Luciferovi.

"Tak, co je nového v říši pekel?" zeptal se Elias s jemným úsměvem.

"V poslední době máme docela rušno," odpověděl Lucifer s lehkým povzdechem. "Některé démony se bouří proti mé vládě, snaží se získat moc pro sebe. Musím být ostražitý, aby nedošlo k narušení rovnováhy v pekle... ačkoliv jsou spíš jako otravné mouchy..."

Elias si bez zaujetí vzal jednu čajovou sušenku a snědl ji, nebyla nic moc, co ale taky čekat od kuchyně pekla, trochu připálená.

"Rozumím," řekl bez vzrušení Elias a pozoroval Luciferův výraz. "Musí být těžké udržovat pořádek v takovém království."

Naše mocKde žijí příběhy. Začni objevovat